neposedné vlásky, rubín na čele a celkovou vizáž. Kostymérky mi umělecky nařasily vlečku. Kameraman zakomponoval do záběru pouze mě. A celý štáb ztichl, aby se mohla natočit moje VĚTA. Z takového množství pozornosti a příšerného hereckého přetlaku ze mě po slově „akce“ místo repliky „Utečeš s ním?“ vylítlo jenom hysterické „Učččtetsttesííííínm?“, ale protože Monču pořád ještě kadeřili, měla jsem trochu času říct repliku dvacetkrát a nakonec i bez přeřeku. A cítila jsem se šťastná, že teď už i obě moje babičky uvěří, že jsem to v té štědrovečerní pohádce doopravdy já. Že i díky mně bude Štědrý večer kouzelný! Pokud ovšem nepůjdete ani na sekundu od obrazovky pryč. Pak byste totiž mohli můj zářivý a dojemný part lehce prošvihnout.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211713
Peˇt míst, kde je trapné prˇiznat, že jste herečka O svém povolání mluvíme s hrdostí. U většiny lidí vyvolává zájem a obdiv. Když obyčejným lidem řekneme, že naším povoláním je herectví, tetelíme se radostí, když na nás dotyčný vrhne pohled, ve kterém se zračí: „To byl můj dětský sen a ty ho žiješ!“ Umíme zahrát tu ledabylou skromnost, se kterou přijímáme zvědavé otázky. Je ale několik výjimečných míst, kde my herci pociťujeme nefalšovaný stud.
1. Na úřadě nebo u lékaře Upracovaná úřednice či paní na příjmu nových pacientů s námi vyplňuje nějaký běžný občanský dotazník. Jméno? Bydliště? POVOLÁNÍ? Už když potichu odpovídáte „herečka“, cítíte se tak nějak neurčitě trapně. Zvlášť když se na vás paní udiveně zadívá, jako bys-
te právě řekli: „Jsem duhový poník s třpytivou hřívou.“ „Povolání?“ zopakuje paní, aby se ujistila, že slyšela dobře. „Herečka,“ řeknete o něco hlasitěji. Paní to tedy zanese do formuláře a ještě jednou se na vás káravě zadívá, jako by chtěla říct: „Mě zajímá, čím se živíte, ne co si myslíte, že jste!“ Když přikrčeně odcházíte od přepážky, zaslechnete ještě paní úřednici: „Zdeno, herečka! Kam to mám zařadit?“ A i když už jste daleko, slyšíte ještě Zdenu, jak ječivě odpoví: „SLUŽBY!“
2. Při budování vztahu Povolání herečky může být zajímavým začátkem konverzace dvou lidí. A může být i tím, co vás udělá
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211713
zajímavým v očích protějšku. Jakmile ale vaše druhá polovička začne uvažovat o vážném vztahu, může se tohle povolání lehce ocitnout v kolonce „mínusy“. Kamarádi se vašeho milého začnou ptát: „A to ti nevadí, že se líbá každej den s jiným?“ či „To ti určitě furt dělá hysterický scény, co?“ Pokud se váš drahý rozhodne na tyto fámy nedat, stačí už jen obstát na rodinném obědě, kde vás představí rodičům. „A copak děláte, jestli se můžu zeptat?“ zazní jistě obligátní otázka od maminky nebo tatínka. Můžete říct: „Třu bídu s nouzí, spím s režiséry a teď mě prosím omluvte, půjdu si do koupelny dát heroin“ anebo: „Jsem herečka“. Vyjde to nastejno.
3. Za barem z druhé strany Ano, každému herci hrozí, že přijde období, kdy si bude muset přivydělat jinde. Třeba za barem nebo v kavárně nebo třeba na brigádě v knihovně. Ne vždycky je diář nabitý prací a někteří herci prostě nevydrží čekat. A než přijde velká role, dělají něco jiného. Jenomže povídáte-li si s hostem, kterému jste právě napěnili kapučíno, či zapalujete-li partě chla-
pů na rozlučce koktejl B-52, není dobré říkat: „Jsem herečka.“ Kdybyste byli „herečka“, tak podle nich přece v Karibiku v houpací síti utrácíte to, co jste si vydělali, když vás naposledy zahlédli v televizi! Pokud nechcete slyšet: „Jójó, já jsem taky SKORO pilot,“ raději nic neříkejte. A představujte si, že vaše současná role je mlčenlivá servírka.
4. Při politické debatě Těžko říct proč, ale pokud se nachomýtnete k nějaké politické debatě, veškeré vaše závažně míněné argumenty nikdo nebere vážně, pokud „jste herečka“. Asi proto, že herečky z jejich přirozenosti víc zajímá, jaký měl asi Napoleon vztah s matkou, než aby se nějak orientovaly v tom, co Evropě ve své době způsobil (a raději se hereček ani neptejte „v jaké době to vlastně bylo“). A možná taky proto, že když herci zadáte roli přesvědčeného komunisty či dokonce zapáleného fašisty, je schopen nad takovou postavou racionálně přemýšlet a přesvědčivě ji znázornit. To asi diskutéry vede k myšlence, že takový bezpáteřný tvor nemá právo na politický názor. A v neposlední řadě,
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211713