Meditace bez úsilí
pasivně vědomý jejich existence, a zároveň si si nijak aktivně neuvědomuju pocit individuální odlišenosti. Mysl spočívá v hlubokém tichu. Je mysl v takových chvílích připravena se vnořit do já? Nebo je tento stav nezdravý a vycházející ze sebeklamu? Měl by se k němu člověk obracet jako k prostředku pro získání dočasných chvil míru? Mahariši: Klid mysli je doprovázen uvědomováním. Jedná se přesně o ten stav, ke kterému míříme. To, že se v tomto bodě zformulovala otázka, aniž by si tazatel uvědomil, že se jedná o dosažení já, ukazuje na to, že tento stav není trvalý, ale pouze občasný. Když převáží hluboké ticho bez toho, aby došlo zastírání vědomí, tak je přítomná potřeba se někam 78 nořit? Poslední dvě otázky nejsou potřebné.“ Mudrci říkají, že setrvávání v já zničí všechny vásany a vezme praktikujícího do oblasti ležící za vědomím těla. Právě v této chvíli člověk zjistí, že já, v němž byl veprostřed všech předmětů ponořen, je nezničitelné a na všech předmětech nezávislé. Toto prozření se nazývá osvícení nebo mókša, završení celé sádhany. I poté, co se po osvícení navrátí vědomí těla, se bude mudrc oddávat nepřerušenému stavu uvědomování si, který bude přetrvávat i v hlubokém spánku. Celý vesmír pro něj bude skutečností a čistým vědomím, kterým je i on sám. Bude setrvávat ve stavu ryzího míru, v němž již neexistuje žádné duševní utrpení. Jeho tělo může zemřít, ale on bude setrvávat v kontaktu s já, čili se skutečností. Tento kontakt pevně ustanovil ve chvíli svého osvobození. Náhled na své já nikoho nevysvobodí z koloběhu zrození, pokud ve chvíli osvícení nebudou všechny vásany zničeny. Proto Šrí Ramana říká: „Džňánu je třeba po jejím odhalení ustálit. Nestabilní džňána nestačí k tomu, aby zabránila 79 opětovnému zrození.“ *
*
*
VENKATARAMIAH, Munagala S. (ed.). Talks with Sri Ramana Maharshi. Tiruvannamalai: Sri Ramanasramam, 1989, s. 314, Rozhovor č. 348. 79 VENKATARAMIAH, Munagala S. (ed.). Talks with Sri Ramana Maharshi. Tiruvannamalai: Sri Ramanasramam, 1989, s. 123, Rozhovor č. 141.
78
112
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211710
6 – To je můj průvodce, to je mé světlo
Chtěl bych ilustrovat meditativní stav bez úsilí na následujícím příkladu: Sedíte a díváte se zrovna na strom. Přímo v tu chvíli, kdy strom vidíte, existujete. V té chvíli si také jste vědomý. Když říkám „vědomý,“ mám na mysli, to, že víte, že existujete, aniž byste o své existenci museli přemýšlet. V danou chvíli také vnímáte. To ukazuje fakt, že strom vidíte. Zažít to, že vidíte strom, což se odehraje během zlomku vteřiny, je stejné, jako zažít sám sebe, zažít uvědomování, bytí nebo vnímání. Sami sebe zažíváte i tehdy, kdy to nevíte. Na zážitek sebe sama nepotřebujete žádnou myšlenku. V takový okamžik může zažít své já moudrý člověk stejně jako hlupák. Můžete spontánně zareagovat: „Já nemůže být tak snadné. Pokud zažít já znamená zažít mír, tak musím zřetelně zažít mír jako poznávací znamená svého já.“ Nebo můžete říkat: „Aha, možná je vše tak jednoduché. Ale bohužel zapojíme přemýšlející mysl a vše zkomplikujeme.“ Pokud nenecháte svou mysl přemýšlet tak, že ji buď využijete k zastavování spontánně přicházejících myšlenek, nebo k tomu, aby se jimi zabývala, tak se stane jedna z následujících věcí. Myšlenky na místě zmizí. Zažijete úžasný pocit jednoty se stromem a dalšími předměty, které vnímáte v danou chvílí prostřednictvím svých smyslů. Nebo se myšlenky spontánně vyjádří ve formě slov stejně, jako když mluvíte sami k sobě. Zažívat proudění slov je stejné jako zažívat mír, jedná se o zažívání sám sebe. Můžete takto zůstat v klidu po několik minut, bez toho, abyste vědomě rozvíjeli jedinou myšlenku, poté se nevědomá mysl automaticky a bez potlačování myšlenek začne uklidňovat. Pak sami poznáte, že stav bez úsilí zastavuje tvorbu myšlenek a přináší mír. Hlavní dovedností je nakládat se spontánně přícházejícími myšlenkami tak, že se nepřetvoří v koncepty, které by stály v cestě klidu. Vznik myšlenkových procesů je rychlý a jsme velmi silně podmíněni k tomu, abychom mu podléhali. Společně se vznikem myšlenek podmíněných tím, co se stalo v mimulosti, se angažuje mysl a zakryje zakoušení vlastního já. Opakovaná zkušenost s dynamickým klidem nicméně mechanismus tvoření myšlenek zpomalí. Nyní můžete říct, že se nechcete na ovládnutí myšlenek učit žádnou dovednost, a že se budete snažit si přímo uvědomovat předměty, 113
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211710
Meditace bez úsilí
které vnímáte prostřednictvím smyslů. To je ale past, protože ve chvíli, kdy se budete pokoušet si uvědomovat předměty, tak se už nebude jednat o stav spontánního uvědomování předmětů. Bude to jako pokoušet se chytit vlastní stín. Čím rychleji za ním běžíte, tím rychleji se bude vzdalovat. Místo toho použijte každou myšlenku, která se objeví na základě toho, co se odehrálo v minulosti, k tomu, abyste zažili své já. Pak se automaticky ocitnete ve stavu, v němž si budete spontánně vědomí předmětů. Zároveň se budete zbavovat základní vlastnosti myšlenek, kterou je narušovat všudypřítomný mír. V jednom okamžiku, kdy budete vědomě vstupovat do stavu meditace bez úsilí, se otevře svět, který vám nebyl do té doby známý. Okouzlí vás jeho jednoduchost a hloubka. Brzy se s pocitem hluboké vděčnosti budete moct rozloučit se všemi sádhanami, jejichž součástí je úsilí. Pokoušejte se tedy opakovaně vstupovat do meditace. *
*
*
Měli bychom si také uvědomovat to, že k myšlení dochází i bez přispění já. Většina našich vědomých nebo nevědomých myšlenek je motivovaná touhou být v budoucnu šťastní. Tím se zakrývá čistá forma našeho já, vytváří se úsilí a zamezuje se zažívání míru. Pokud jsou myšlenky pouhou odpovědí na potřeby každodenního života, a nepoužíváme je jako nástroj k tomu, abychom byli v budoucnu šťastní, tak nijak mír nenarušují. Když pokračujeme v meditování, tak vždy zjistíme, že přítomnost nebo nepřítomnost míru je jediným způsobem, jak poznat míru toho, jak moc jsme nebo nejsme kdykoliv ponořeni do myšlenek.
Největší zázrak: objevení neosobního proudění slov V předchozích odstavcích jsem říkal, že tajemství meditace bez úsilí spočívá v objevení neosobního proudu slov. Pokud praktikující tento proud slov neobjevil, tak to znamená, že jeho vědomá mysl není 114
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211710