zakopávání — a mohou se připlížit nenápadně. Jakmile hladina sodíku v krvi klesne pod úroveň mírné hyponatrémie, může vás postihnout nevolnost, zvracení, bolest hlavy, ztráta chuti k jídlu, slabost, podrážděnost, křeče, záchvat, škubání svalů, otupení vědomí nebo dokonce kóma. Vážnost hyponatrémie závisí na tom, jak rychle a hluboko koncentrace sodíku poklesne. Chcete-li se tomuto problému vyhnout, plánujte. Například si s sebou vezměte vodu, ale vždy na občerstvovací stanici ji vystřídejte iontovým nápojem. Nebo neste dvě ruční láhve, jednu s vodou a druhou s ionťákem, a upíjejte střídavě z obou. (Dalším bonusem iontových nápojů je to, že fungují jako zdroj tolik potřebné energie, jak podrobněji rozebírám v kapitole 3.)
KŘEČE Ultramaratonci se běžně potýkají s několika druhy křečí. Jedním z nich je píchání v boku, které nastává při rychlejším tempu, běhu s plným žaludkem nebo podráždění trávicí soustavy. Tento typ křeče lze účinně zmírnit kontrolovaným dýcháním — píchání v boku totiž často souvisí s mělkým dechem při zrychlení tempa. Dále pomůže, když nebudete běhat s žaludkem plným pití nebo jídla. Dalším klasickým typem křeče u ultramaratonců je křeč v lýtkovém nebo předním stehenním svalu, často způsobená únavou nebo nevyrovnanou hladinou vody, soli a jiných minerálů. Pokud jste někdy zakusili takovou křeč, víte, jak dovede srazit na kolena. Žvýkací antacidové tabletky s obsahem vápníku vám mohou ulevit, protože pomáhají v těle vyrovnat elektrolyty. Můžete je užívat i preventivně — působí proti žaludečním problémům a jako bonus pomáhají na svalové křeče.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211435
PUCHÝŘE — PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ • Jestliže se vám hodně potí nohy, vyzkoušejte pudr nebo zásyp na chodidla a vlněné či syntetické ponožky, které udržují nohy v suchu a nechají je dýchat. Pokud vás pocení nadměrně obtěžuje, kupte si volně prodejné léky proti hyperhidróze k lokálnímu použití nebo se poraďte s podiatrem. • Experimentujte s prostředky proti odřeninám, například Bodyglide nebo vazelínou. Někomu vyhovuje pudr víc než krém, takže je dobré vyzkoušet různé produkty, abyste našli ten nejlepší. • Na ponožkách záleží! Noste padnoucí vlněné nebo syntetické funkční ponožky, které odvádějí tekutinu od těla. Tloušťka ponožek závisí čistě na osobních preferencích, vyzkoušejte jich tedy více, ať víte, co vám nejvíc vyhovuje, a v den závodu se toho držte. Důležitá je správná velikost, protože přebytečná tkanina se dře o kůži a dráždí ji. Investujte do dobře padnoucích ponožek, které se vám osvědčily. • Pokud máte zmáčené nohy z brodění nebo potu, který se neodpařuje, můžete na příští zastávce vyměnit ponožky a/nebo si nohy vysušit fénem — ty někdy bývají k dispozici na občerstvovacích stanicích. Jen pozor, ať se nespálíte. • Když se vám dostane do boty hlína nebo kamínky, neotálejte s vysypáním: zastavte a drť odstraňte. Zrníčka písku nebo kamínky vás snadno začnou dřít nebo způsobí ošklivou ránu. • Noste návleky, zvlášť pokud se na trati vyskytuje hodně břidlice, suti, písku nebo sněhu. • Kupujte boty dost velké na to, aby vám při seběhu nenarážely prsty do špičky. Pokud vestoje cítíte palcem nebo druhým prstem špičku boty, berte o číslo větší velikost. • Také záleží na zavázání tkaniček. Bota se vám nebude na noze tolik posouvat, když si tkaničky zašněrujete pevně, ale zároveň by vás neměly škrtit.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211435
?
Nepřeháním to se závoděním? Tuto otázku dostávám často a obvykle na ni odpovídám zhruba něco v tomto smyslu: Jestli se na to ptáš, nejspíš to trochu přeháníš. Vůbec to nezlehčuji a nedělám si legraci; myslím tím, že když jedna činnost očividně omezuje všechny jiné aktivity — a právě to vás často vede k zmíněné otázce — pak možná závodění převažuje nad jinými částmi života; potenciálně nejen z hlediska investovaného času, ale i co se zdraví a regenerace týče. Péče o sebe je důležitou součástí tréninku. Kdysi jsem býval to, co byste asi nazvali závislákem na běhání a závodech. Ve čtyřiadvaceti jsem vykonával nekvalifikovanou práci, která mě nebavila. Každý den jsem se těšil na jedinou věc: trénink. Trénoval jsem v jednom kuse. Bylo to bezva, protože v té době mi trénink a závody nezasahovaly do ostatních činností. Žádné další činnosti jsem totiž neprovozoval. Mohl jsem trénovat, soustředit se a závodit bez jediné starosti, a přesně to jsem dělal. Jenže s tím, jak se život vyvíjel a já navazoval hlubší vztahy a začal s náročnější, uspokojivější prací, musel jsem svoje ambice konfrontovat s povážlivě nabitým osobním životem. Znamenalo to začít si pečlivěji vybírat závody, které chci běžet. My ultraběžci máme chuť účastnit se všech závodů! To už je součást ultramaratonské psychiky. Jenže závody vás mohou vyčerpávat. Tehdy před lety bylo mým cílem prostě běhat a setkávat se přitom s přáteli, a tak jsem zkrátka trávil dny a víkendy. Není na tom nic závadného, pokud ovšem (a na tom hodně záleží) dost spíte a nezhoršuje se vám výkonnost v tréninku ani závodech. Z výkonnostního a závodního hlediska bezesporu platí, že pokud chcete dosáhnout svého maximálního potenciálu nebo se dostavit plní zdraví a síly na start nejdůležitějšího závodu, nemůžete si před tím zaběhnout řekněme pět menších závodů; veškeré úsilí by pak přišlo vniveč. V tomto případě je lepší si vybírat. Běhání má spoustu kladů a po euforii, již tento pohyb přináší, toužebně prahneme. A více je vždycky lépe než méně, no ne? Je snadné zaplnit den běháním a víkend závody, ale to vás může vyčerpat. A jakmile se jednou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211435