-Jsi blbá! - řekl jsem a šel jsem si sednout zpátky. -No to jsem to chytla, jsem tady se dvěma teplými… -Aniko, brzdi! - řekl jsem směrem k ní, ale Horváth mě přerušil -No tak, když jsem já řekl, proč jsem tady, co kdybys nám řekla i ty, proč jsi s námi? Proč se s námi taháš? - mluvil směrem k Aniko, a ta zvážněla. -No, tak jdu s vámi, no a co? - odpověděla, ale Horváth pokračoval -Tak abys Jáne věděl, tahle roztomilá a milá holčička spala nejenom s tím Zsoltánem, co se najednou předělal z Pavla na Šavla, ale taky asi se všemi koho kdy potkala… -Závidíš, buzerante, že jsem měla víc chlapů než ty? zaútočila Aniko -To ne, jen by mě zajímalo, proč jdeš s námi, když vůbec nemusíš? -No protože i moje fotka je na těch papírech, co visí všude možně, tak proto! – odpověděla Aniko, ale Horváth se nedal. -No to asi jo. Ale já mluvím o něčem jiném. Když jsem hledal tady Jána tam u Zsoltána, tehdy, když mi řekli, že Ján je v té škole, tak jsem tam u Zsoltána potkal tebe. Brala jsi tam nějaké jídlo, tuším, že to byly pirohy a odcházela jsi pryč. -Cože? Pirohy? – zeptal jsem se a otočil se na Aniko -Vždyť ty jsi přece přinesla, jak jsi byla tenkrát pryč… -No a co? - řekla Aniko úsečně. Horváth ovšem pokračoval -Tak jak to vlastně je? Povídej. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211092
Aniko mlčela, a pak řekla -No a? Byla jsem se Zsoltánem, ale pak jsem se rozhodla tady pro Jána. Měl hlad a nikde jinde nebylo jídlo, nežli u Zsoltána na štábu. Tak jsem tam došla a zase zpět přišla. To je nějaký hřích?– -No to není, drahá Aniko, až na to, že jsi klidně, když začal útok, mohla vypadnout ze školy pryč, nebo zmizet alespoň později, ale ty se nás držíš, jak hovno košile… -Brzdi Horváthe! - namítl jsem a i Horváth i Aniko ztichli. Já se zamyslel, a pak povídám -Jak to, že mají ti vojáci na tom papíru nejen fotku mojí, ale i Aniko? Vždyť přece nikdo neví, že tam nahoře byla Aniko se mnou.-Dal jim to ten Zsoltán. Je to pěkná svině. Byl proti komunistům, ale jakmile mu vrátil nový režim vojenskou hodnost a postavení, už se toho nechce vzdát. Po té první invazi byl ještě proti komunistům, ale brzo pochopil, že jakmile byla ta druhá invaze, že je konec. A nechtěl se rozhodně opět vracet do svého nicotného života. Takže nabídl komunistům, že bude jako v opozici, ale ve skutečnosti s nimi. A tak se nyní, když přišli komunisti zase k moci, okamžitě snaží ukázat, jak byl pomýlený a práská jak o život. No a ty jsi byl jednou z těch obětí. Komunisti mu zatím nechali vojenskou hodnost, ale chtějí po něm, aby jasně ukázal, že si zaslouží být považován za důvěry hodného. Prostě na čí straně stojí. No a asi tě viděl s Aniko, tak mu přišlo, že bude lepší, napráská-li dva, nežli jednoho. Každý bod se počítá. Mám takový pocit, že jak jsem sejmul ty dva ruské vojáky, co vás chtěli zastřelit, tak ti se pak svěřili Zsoltánovi, že jsi tam byl s Aniko a ten si dal jedna a jedna dohromady, no a už v tom jedete oba. Ty i ta kurvička. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211092
-Tak dost! Nemluv tak o ní! – řekl jsem rázně, ale Aniko kontrovala -Lepší být kurva, nežli být buzna! -
Oheň hořel, všichni jsme mlčeli. Horváth povídá -Půjdu spát. Se svítáním vstáváme! –
povídá
Aniko i já jsme ulehli, stejně tak Horváth a ten jenom nahlas -Ale stejně nám ta Aniko neodpověděla, proč jde s námi? – Aniko mlčela, a pak do ticha noci povídá -Až přijde čas, řeknu vám to… -
Usnuli jsme.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211092