Část první / Právní postavení podnikatele
podnikatelský obchodní styk i pro vztahy navazované mezi podnikateli a zákazníky, popř. podnikateli a veřejnoprávními subjekty (stát, obce, kraje) při realizaci podnikání, k němuž slouží obchodní závod podnikatele. Zastoupení podnikatelů pověřenou osobou se vyznačuje spojením následujících prvků: – existence pověření: pověření vychází z vnitřní organizace provozu obchodního závodu podnikatele, není ve své zákonné podobě vázáno na žádné formální požadavky. Může jít o organizační řád, z něhož potom vyplývá dělba činností na jednotlivých funkčních místech, může jít o jednotlivé pokyny, o zvyklosti panující v daném závodě. Dokonce i při neexistenci pověření může jednání nepověřené osoby podnikatele zavazovat, pokud podnikatel vlastní vinou vyvolal u třetí osoby domněnku, že zmocnění učinil, a třetí osoba byla v dobré víře a mohla rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno (§ 444 odst. 1 obč. zák.). Pověření není vůči třetím osobám žádným formalizovaným způsobem prokazováno, pověřené osoby nemají plnou moc ani se nezapisují do obchodního rejstříku. Existence pověření je předpoklad daný zkušeností a praxí. V některých případech může být pověření vyjádřeno ve smlouvě, jestliže si smluvní strany ujednají, že např. ke smluvním jednáním týkajícím se určité stavby jsou pověřeni jmenovitě uvedení odborní referenti zhotovitele či objednatele. – Pověření je vázáno na činnost při provozu obchodního závodu: pověření se zpravidla netýká jen jednotlivých právních jednání nebo jen právních jednání jako takových (na rozdíl od zmocnění speciální nebo generální plnou mocí), ale souvisí s určitým druhem činnosti při provozu obchodního závodu, např. přejímací technik v autoservisu, prodavačka v obchodě, vedoucí odbytu výrobního závodu. U všech příkladmo uvedených funkcí budou jejich vykonavatelé vstupovat do obchodního styku se zákazníky nebo obchodními partnery, kteří budou oprávněně předpokládat, že jednající osoby byly ke svým funkcím, a tedy i k jednání, řádně pověřeny. – Rozsah jednatelského oprávnění je dán obvyklostí: pověřená osoba se při jednání nemusí prokazovat žádnou plnou mocí ani nemusí jinak dokládat svoje oprávnění k právním jednáním. Třetí osoby dovozují rozsah jejího oprávnění zastupovat podnikatele z jejího funkčního místa v obchodním závodě podnikatele a využívají přitom svoje praktické zkušenosti dané historickým a kulturním vývojem daného regionu. Občanský zákoník upravuje v dalším ustanovení § 431 ochranné pravidlo pro případ, že pověřená osoba překročí svoje zástupčí oprávnění. Podnikatele v tomto případě jednání pověřené osoby zavazuje. Třetí osoba však musí být v dobré víře. Jestliže věděla nebo vzhledem k okolnostem případu vědět musela, že pověřená osoba svoje oprávnění překračuje, vázanost podnikatele jednáním pověřené osoby nenastupuje. Řeší se tak hraniční případy, kdy zvyklosti nejsou stabilizovány a nemusí být zcela jasné, jak široký je okruh záležitostí náležejících danému funkčnímu místu. Jiná je otázka, zda podnikatel může v takových případech dodatečně neoprávněné jednání schválit a zavázat se tak. Domníváme se, že není důvodu mu oprávnění k takovému postupu upírat, zejména když dodatečné schválení při překročení zástupčího oprávnění nalézáme jako obecný princip v úpravě zastoupení (§ 440 obč. zák.). S úpravou jednání pověřených osob není spojeno žádné ustanovení, které by řešilo požadavky na péči, která má být věnována vyřizované záležitosti. Vzhledem k tomu, že § 430 a 431 upravují obdobně, jako je tomu u prokury, jen otázky 80
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210577
Díl III / Podnikatel v právním styku
63
zmocnění, nelze pravidla o požadované úrovni péče očekávat, neboť jsou dána vztahem podnikatele a pověřené osoby. Uvedený vztah bude v převažující částí případů pracovněprávní, a proto i otázky úrovně péče o zařizované záležitosti budou součástí pracovního poměru pověřené osoby. Ve zbylé části situací bude nutno zkoumat režim podnikatelova vztahu k pověřené osobě a případné důsledky porušení povinnosti péče posuzovat podle tohoto režimu. Osoba, která vystupuje jako zástupce podnikatele při provozu obchodního závodu, nesmí bez souhlasu podnikatele činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do oboru činnosti obchodního závodu (§ 432 obč. zák.). Tato úprava je zákazem konkurenčního jednání a chrání podnikatelské nápady, know-how, organizační a jiné zkušenosti i důvěrné informace před jejich zneužitím v konkurenčních vztazích. Pokud by pověřená osoba zákaz porušila, může se podnikatel domáhat, aby se takového jednání zdržela. Podle toho, zda pověřená osoba jednala na vlastní nebo cizí účet, se podnikatel dále může domáhat, aby zástupcovo jednání bylo prohlášeno za jednání na jeho účet, resp. aby mu bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby mu byla vydána odměna již poskytnutá. Místo těchto práv může podnikatel požadovat náhradu škody, avšak jen tehdy, pokud zástupce měl a mohl vědět, že svou činností podnikatele poškozuje. Pro zánik tohoto speciálního druhu zastoupení nemá občanský zákoník žádná pravidla, z jeho povahy však vyplývá, že pravidelně zanikne se zánikem právního vztahu, z něhož je odvozen výkon činnosti zástupce na příslušném funkčním místě (např. zánik pracovního nebo členského poměru, ale i smrt zástupce). Pro smrt podnikatele speciální pravidlo rovněž chybí a není uvedeno ani v obecné úpravě zastoupení. Domníváme se, že pro řešení této situace je nejpraktičtější využití analogie s ustanovením § 456 obč. zák., podle něhož smrtí prokura nezaniká smrtí podnikatele. I zde vyžaduje realita podnikatelského prostředí, aby provoz závodu plynule pokračoval. Řešení však bude opět závislé na tom, zda právní úprava, na níž je založen vztah podnikatele a osoby vykonávající činnost na příslušném funkčním místě v závodě podnikatele, neposkytuje výslovné pravidlo.
63
Zastoupení vedoucím odštěpného závodu Odštěpný závod, jak již bylo zmíněno výše v rámci první kapitoly (subkapitola 1.2.2), je pobočka obchodního závodu, jeho část, která je z věcného hlediska hospodářsky a funkčně samostatná a z hlediska formálního je zapsána v obchodním rejstříku. Rozhodnutí o tom, že část závodu bude pobočkou a že bude zapsána do obchodního rejstříku, přísluší podnikateli. Důvody pro takové rozhodnutí vycházejí zcela z podnikatelských záměrů a cílů podnikatele, mohou být dány snahou ušetřit náklady spojené s řízením některé z relativně samostatných částí závodu, popř. mohou být podmíněny prostorovou odděleností odštěpného závodu umístěného v jiném regionu, než je hlavní závod nebo sídlo podnikatele. Z hospodářské, funkční, popř. i prostorové samostatnosti odštěpného závodu vyplývá i jeho organizační oddělenost odůvodňující existenci pozice vedoucího tohoto závodu. Nebylo by logické, aby vedoucí odštěpného závodu řídil jeho činnost, ale neměl oprávnění jednat s obchodními partnery, uzavírat smlouvy, přijímat plnění, poskytovat platby apod. Protože odštěpný závod není právnickou osobou, nemá právní osobnost, nezavazují právní jednání jeho vedoucí tento odštěpný závod, ale podnikatele, 81
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210577
64
Část první / Právní postavení podnikatele
který odštěpný závod konstituoval. Vyjádřeno v textu smlouvy by tato konstrukce byla poznatelná např. z formulace podpisu: Jan Černý ............................................................... jméno vedoucího odštěpného závodu vedoucí odštěpného závodu 06 Letovice . ..... označení odštěpného závodu Akropolis, a. s. Brno ............................................ označení podnikatele Třetí osoby jsou v této formě zastoupení podnikatele chráněny zápisem odštěpného závodu i jeho vedoucího do obchodního rejstříku. Zápis nevede ke vzniku právnické osoby, ale pokud jde o to, že pobočka se mění na odštěpný závod, má rejstříkový zápis konstitutivní účinek („je-li pobočka zapsána, jedná se o odštěpný závod“ – § 503 odst. 1 obč. zák.), stejně jako má konstitutivní účinek i zápis jeho vedoucího, který nabývá oprávnění zastupovat podnikatele ve věcech odštěpného závodu až ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu do obchodního rejstříku zapsán. Rozsah jednatelského oprávnění vedoucího odštěpného závodu je omezen na záležitosti odštěpného závodu. Zákon neřeší výslovně překročení tohoto oprávnění a jeho důsledky. Vzhledem k tomu, že postavení vedoucího odštěpného závodu je považováno za zákonné zastoupení, nepoužije se při překročení jednatelského oprávnění ust. § 446 obč. zák., nýbrž obecné ust. § 440 obč. zák. – právní jednání, jímž vedoucí odštěpného závodu překročil rozsah svého jednatelského oprávnění, zavazuje podnikatele, pokud překročení bez zbytečného odkladu schválí, jinak by byl zavázán vedoucí odštěpného závodu sám a osoba, s níž jednal, může požadovat splnění nebo náhradu škody, pokud ovšem byla v dobré víře. Podle našeho názoru však vzhledem k povinnosti zapsat vedoucího odštěpného závodu do obchodního rejstříku a vzhledem ke konstitutivnímu účinku zápisu není pro dobrou víru třetích osob odůvodnění, protože rejstříkový zápis je veřejně přístupný a od okamžiku zveřejnění zapsaných údajů je může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám. Zákon neupravuje výslovně ani zánik jednatelského oprávnění u vedoucího odštěpného závodu. Podle našeho názoru se ohledně této otázky uplatní úprava vztahu mezi podnikatelem a vedoucím odštěpného závodu (v převážné většině případů pracovněprávní vztah), výmaz vedoucího z obchodního rejstříku má již následky pouze deklaratorní.
64
Zastoupení na základě plné moci I podnikatelé mohou být zastoupeni na základě smluvního ujednání, podle něhož jedna strana zastupuje druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel musí v tomto případě udělit zástupci plnou moc, v níž je uveden rozsah zástupčího oprávnění. Tento rozsah závisí na ujednání mezi zástupcem a zastoupeným a bývá obvykle formulován jako plná moc pro jedno výslovně uvedené právní jednání nebo jako plná moc pro určitou skupinu právních jednání, která spolu vnitřně věcně souvisejí (např. plná moc ke všem právním jednáním, kterými se realizuje určitý obchodní případ), nebo jako plná moc ke všem právním jednáním v určitém časovém úseku (tzv. generální plná moc). Forma plné moci závisí na okruhu právních jednání, k nimž je zástupce oprávněn. Nebyl-li zmocněn jen k jednomu určitému právnímu jednání, musí být plná moc udělena v písemné formě. Právní formu totožnou s jednáním, k němuž byl zmocněnec zmocněn, musí mít plná moc tehdy, vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma. 82
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210577