Skip to main content

Volavka (Ukázka, strana 99)

Page 1

S. J. Bolton

skokově narostla před pěti lety,“ řekla a podívala se na ho­ dinky. „Čas vypršel. Nevíš, kde je dneska odpoledne Nick?“ „Myslím, že mu volali z nemocnice. Chceš, abych mu něco vyřídila?“ „To je v pořádku. Zavolám mu domů.“ Obě ženy opustily zahradu obehnanou zdí a vydaly se na krátkou procházku po ulici, jež je dovede až k ordinaci prak­ tického lékaře, kde Megan vždy dva dny v týdnu ordinuje. Když zabočily za roh, Evi zjistila, že její auto blokuje ja­ kási luxusní japonská limuzína. Když je řidič – muž, který jí byl povědomý – viděl přicházet, vystoupil. Byl vysoký, s krát­ kými tmavými vlasy, výraznou hranatou bradou a svalnatou postavou. Mohlo mu být mezi pětatřiceti a čtyřiceti a měl na sobě na první pohled drahý oblek, který mu bezvadně padl. Evi neuniklo, že pohledem vyhledal Meg, kráčející hned za ní. Hranatou tvář mu zjemnil sebevědomý úsměv, Evi se oto­ čila a spatřila, že Meg jeho úsměv opětuje. „Nazdar,“ pronesl směrem k Meg, levým okem snad do­ konce mrkl, a obrátil se k Evi. „Detektiv inspektor Castell, policie cambridgeského hrabství.“ „John Castell?“ zopakovala Evi a těkala pohledem mezi policistou a Meg. Meg přikývla a stále se usmívala. „Ano, tohle je John,“ řekla. „Johne, tohle je Evi. Už si na ni vzpomínáš?“ Castell podal Evi ruku a náležitě se zazubil. Široký úsměv dodal jeho jinak fádní tváři nepřehlédnutelnou jiskru a šarm. „Myslím, že ano,“ zaradoval se. „Chodil jsem na Emmanuel College. Na práva a psychologii. Jste mi trochu povědomá.“ „Nuže, je mi ctí,“ odpověděla Evi. „Omlouvám se, že jste kvůli mně musel na Meg čekat.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210413


Volavka

„Vlastně jsem přijel za vámi,“ odpověděl. „Vaše asistentka mi řekla, že budete tady. Byl jsem požádán, abych prověřil vámi ohlášené nedovolené vniknutí z pátečního večera.“ „Už vás tu nechám samotné,“ řekla Meg. Natáhla se, polí­ bila Castella na tvář a odběhla do budovy. „Netušila jsem, že ta páteční událost upoutá pozornost samotného policejního inspektora,“ řekla Evi. „Zasloužila jsem si vaši zvláštní pozornost jen kvůli tomu, že jsem Me­ ganina známá?“ „Částečně ano,“ připustil Castell. „Ale zároveň mi ruka­ ma procházejí i hlášení o případech sebevražd, takže jsem na vaše jméno několikrát narazil už předtím. Chtěl bych si s vámi o tom pátku promluvit, jestli souhlasíte.“ „Samozřejmě.“ Castel sáhl do kapsy a vytáhl průhledný igelitový sáček s tenkým proužkem papíru uvnitř. Podal jej Evi a ta se na předmět zadívala. Papírek byl sotva čitelný. „Co je to?“ zeptala se. „Účtenka,“ odpověděl Castell. „Z obchodu s pohlednice­ mi a dárkovými předměty v centru. Tři týdny stará. Za dvě pohlednice a malou hračku na klíček.“ Evi se snažila rozluštit vybledlé písmo. „Píše se tu nataho­ vací kostlivec,“ řekla, když se jí to podařilo. „Vzali jsme hračku, kterou jste našla v pátek ve vašem domě, do toho obchodu,“ pokračoval Castell. „Potvrdili, že tyhle hračky měli ještě donedávna na skladě.“ „No, a kde jste tu účtenku našli?“ Castell se k ní trošičku naklonil. „To je právě ten problém, Evi,“ řekl. „Podle vyšetřovatele, který se k vám v pátek večer dostavil, ji našli ve vašem stole.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210413


26

Žena za recepčním pultem u vchodu do nemocnice moh­ la na Nicku Bellovi oči nechat. Jako by k nim zavítala rocko­ vá hvězda. Ne že bych se jí nějak zvlášť divila. Já jsem si však zapověděla pokukovat po mimořádně pohledných chlapech, protože se k člověku vždycky chovají s jistou blahosklonnos­ tí a jako by mu udělovali kdovíjakou milost. Na Bellovi však něco bylo – snad to, jak kašlal na svůj vzhled a jak mi věno­ val veškerou pozornost –, takže jsem ve své obezřetnosti na­ vzdory veškerým předsevzetím poněkud polevila. Vrátili jsme se znovu k Bryony, ale nezdálo se, že by mělo valnou cenu zůstávat v pokoji s pacientkou, která je pod sil­ nými sedativy. „Jestli se probudí, prostě si k ní sednu a budu jí povídat, co je nového, jak si vedou různé univerzitní spor­ tovní týmy a tak. Umím si představit, jak pro ni musí být matoucí nevědět, kolik je hodin, a slyšet jen sestry, jak se ko­ lem ní točí, a doktory, kteří hovoří především v lékařských termínech.“ „Co její rodina?“ zeptala jsem se 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210413


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Volavka (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu