DOVOLENKÁŘI
„To je celé. Jim šukal stážistku. Holku od nich z časopisu, byla skoro stejně stará jako Sylvia. Konkrétně dvacet tři let. Její otec sedí ve výboru, ona se mu nejspíš pochlubila a bylo to.“ „Ach, Franny,“ začal Lawrence, ale ona už seděla vzpřímeně a vrtěla hlavou. Pro Jimův náhlý odchod z Gallantu a napjatou atmosféru mezi Postovými ho napadlo hodně vysvětlení – rakovina prostaty, demence v raném stadiu, koketování se svědky Jehovovými –, ale tohle tedy ne. Vztah Jima a Franny se vždycky jevil solidně, i po letech se v kuchyni štípali do zadku, jakkoli to někdy mohlo být odpudivé (a taky že bylo). „Ne, to je dobrý. Nebo to vlastně není dobrý, byli jsme spolu třicet pět let, takže není dobrý, aby to dělal s nějakou dvacetiletou holkou. Třiadvacetiletou. Jako kdyby v tom byl rozdíl. Pochybuju. Ale děkuju. Sylvia něco ví, Bobby ale nic netuší, tím jsem si jistá a chci, aby to tak pokud možná zůstalo. Pokud možná navždy.“ Bylo zvláštní, že mu to Charles neřekl. Lawrence cítil, jak mu tváře zčervenaly studem, jeho vlastním studem, ne kvůli Franny. Jak mu to mohl Charles zatajit? Lawrence si v rychlosti představil všemožné způsoby, jimiž by taky mohl Franny a Jima v příštích dvou týdnech potupit, aniž by o tom věděl, všechny ty nevhodné poznámky, které se nabízely. Lawrence se natáhl a objal Franny kolem ramen. „Fakt mě to moc mrzí, Fran. Dětem samozřejmě nic neřeknu. A jsem si jistý, že Charles ho kvůli tobě rád zabije, stačí říct.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210287
EMMA STRAUBOVÁ
To ji rozesmálo. „Jo, to asi jo.“ Vstala. „Aspoň někdo z nás má dobrého manžela. Tak pojď, douklízíme to tady, než bude ráno a ti pitomci to tady zase zaneřádí. Víš, nemít děti vlastně nemusí být špatné. Udělají ti totiž ze života pěkný bordel.“ S těmito slovy Franny políbila Lawrence na tvář, skoro rozněžněle, a vydala se zpátky dovnitř. Lawrence se otočil a sledoval oknem, jak pustila kohoutek a postříkala horu nádobí saponátem. Sám svíral hromadu smetí včetně časopisů z letadla plných „Sex tipů, kterými ho zvednete ze židle“ a „Co byste ROZHODNĚ měly vědět o ústních hrátkách“. Nemohl uvěřit, že Jim a Franny Sylvii tolerovali takovýhle škvár – přišlo mu to stejně děsivé jako číst Hustler. Prolistoval ten článek o orálním sexu, což byl ve skutečnosti spíš seznam doplněný čtenářskými tipy. Heterosexuální holky by se vážně měly podívat na pár gay pornofilmů, tam se dozvědí všechno, co potřebují vědět, domníval se Lawrence. Možná to Sylvii v průběhu následujících dní poví. Koutkem oka zaznamenal pohyb, a proto zvedl hlavu vzhůru. Střetl se s upřeným pohledem Carmen z otevřeného okna jejich ložnice. Chvíli na sebe zírali a pak si Carmen dala dlaň na uši, jako by naznačovala: Nic jsem neslyšela. Vtom světlo zhaslo, závěs byl zatažený a ona pryč.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210287
Den pátý FRANNY a Sylvia jely s Joanem, Charles, Jim a Lawrence se drželi v těsném závěsu za nimi. Franny napadlo udělat si pěší výlet k domku Roberta Gravese v Deià, i když jinak tvrdila, že zná od Gravese akorát televizní seriál Já, Claudius z roku 1976, který z ní podle Jima udělal neznaboha. To padlo chvíli předtím, než nastoupili každý do svého auta a vyrazili na čtyřicetiminutovou cestu. Sylvia byla nadšená, že na chvíli vypadne z domu, i když o něco radši by jela na pláž, ačkoli od ní ji trochu odrazoval nevyhnutelný kontakt s pískem. Bylo to jako absolvovat školní výlet s matkou, čehož byla ušetřená od dob prvního stupně, kdy s nimi máma jezdila jako dobrovolnice na výlety do ZOO a Muzea národní historie, přičemž se vyhýbala všem povinnostem, nadšeně pobíhala sem a tam a napodobovala tučňáky spolu s dětmi. 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210287