Radek Mařík, Veronika Dulíková
Matematické vyjádření komplexity společností1
1/ Tento příspěvek byl podpořen projektem Systémy identifikace a zpracování signalizačních a přenosových protokolů, VF20132015029 a Programem rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. 14: Archeologie mimoevropských oblastí. Podprojekt: Výzkum civilizace starověkého Egypta. Kulturní a politické adaptace severoafrického civilizačního okruhu v průběhu starověku (5. tis. př. Kr. – 1. tis. po Kr.).
98 Radek Mařík, Veronika Dulíková
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209486
1. Úvod
Téma potenciální hrozby kolapsu naší civilizace generuje řadu otázek, na které není jednoduché odpovědět.2 Lidé, kteří připustí možnost kolapsu, se pak logicky ptají, ve kterém bodu vývoje se naše společnost nachází, či jak se odchylujeme od stavu, který bychom považovali za normální. K tomu, v jaké míře jsme se přiblížili ke stavu, který se z pohledu hodnocení historie lidstva již nachází nebezpečně blízko období, kdy se ve společnosti spouští procesy, které označujeme jako kolaps komplexní společnosti (Tainter 2000), nelze zaujmout jednoznačné zdůvodněné stanovisko. Nejde však jenom o hodnocení dané zvolené okamžité situace vývoje. Pokud si přejeme vyvarovat se procesům a jevům, které považujeme za negativní, pak nutně musíme porozumět i jejich dynamice, tj. jakým způsobem se vyvíjí v čase. Chceme-li se navíc naučit, jak takové procesy ovlivňovat, je nutné nejen identifikovat faktory ovlivňující průběh procesu, ale znát i míru jejich vlivu na změny procesu. O vzestupu a pádu komplexních civilizací není jednoduché ani diskutovat, ani případně rozhodovat, zda a kdy aplikovat různé podpůrné či oslabující regulační aktivity. Zkuste si v okolí svých přátel a známých na takové téma zavést rozhovor. V drtivé většině případů se nepřipravení kolegové budou debatě snažit vyhnout nebo jim bude velmi nepříjemná. V moderní době si svou případnou problematickou budoucnost připouštíme jen velmi neradi. Ve většině případů západní anglosaská kultura preferuje pozitivně dopředu hledící přístupy, zatímco např. česká kultura je ve světě známa svou poměrně kriticky 2/ V listopadu 2014 se první autor tohoto příspěvku zúčastnil jednoho ze seminářů prof. Miroslava Bárty na téma kolapsů komplexních společností. Z diskuse vyplynulo, že společenskovědní odborníci mají nemalé problémy s kvantifikací společenských jevů, což jim brání nejen ve vyhodnocování konkrétních situací, ale i ve vytváření rigorózního postoje k predikci blízké i vzdálenější budoucnosti. Následně vznikl tento příspěvek v rámci snahy přiblížit širší veřejnosti adekvátní metody zabývající se modelováním a simulováním. Téma nepotismu bylo navrženo týmem prof. Bárty.
99 Radek Mařík, Veronika Dulíková
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209486
vedenou identifikací negativních jevů s minimálním příspěvkem k reálnému pozitivnímu řešení.3 V tomto příspěvku se kloníme k názoru, že jisté kritické hodnocení je na počátku nevyhnutelné. Je potřeba rozpoznat a identifikovat negativně chápané problémy. Zároveň je však nutné navrhnout, ale hlavně i realizovat, možné postupy řešící problematiku. Bez konkrétních realizačních kroků navozují i velmi smělé profesionální vize pouze rozmrzelou špatnou náladu, neboť v očích masy neodborníků pak specialisté navrhují něco virtuálního, nerealizovatelného. V tomto směru je vhodné připomenout i základní výchozí poučku ISO norem (Kehoe, Jarvis 1996), kterou lze ve zkrácené formě formulovat jako: „Řekni, co budeš dělat, dělej to a prokaž, že jsi tak postupoval.“ Odborníci navrhli pomocí nemalého množství simulací založených na různých modelech řadu doporučení, která by umožnila vyhnout se případnému kolapsu naší komplexní společnosti (Turner 2008). Ta však nepůjdou realizovat, pokud si různé zájmové komunity hrozbu kolapsu neuvědomí a kriticky nepřehodnotí své postoje. Základním cílem tohoto příspěvku je upozornit širší veřejnost na některé stěžejní zákonitosti, které k možnému kolapsu vedou. Spíše než na filozofické aspekty je důraz kladen na snahu problém vyjádřit pomocí nástrojů matematiky s vizí lepší a objektivnější kvantifikace jevů. Matematické abstrakce dosáhly již takové úrovně, že i velmi složité jevy, nemající na první pohled nic společného s matematikou, lze formálně vyjádřit a s jejich modely pracovat. Při řešení problematiky vzestupu a pádu civilizací je již delší dobu zřejmé, že se jedná rovněž i o problém sociálně-politický (Turner 2008; Jischa 2014). Dosud byly převážně publikovány příspěvky z pohledu ekonomických věd, které řeší problém určením politiky a chování směřujících k udržitelnosti vývoje lidstva (IISD 2012; Pezzey, Toman 2002). Klasickým, již více jak 40 let vyvíjeným, neustále zlepšovaným, diskutovaným, kriticky i nekriticky hodnoceným, modelem je World3 vytvořený na počátku 70. let skupinou odborníků zvanou Římský klub (Meadows et al. 1972, 2004). Model World3 je poměrně komplikovaný systémový model konstruovaný jako nástroj pomáhající identifikovat trendy ve vývoji společnosti. Pro širší veřejnost mohou být však technické detaily bez hlubších matematických znalostí nesrozumitelné. S cílem přiblížit alespoň základní myšlenky, na kterých se takové modely staví, zvolili jsme pro tento příspěvek mnohem jednodušší model HANDY (Motesharrei et al. 2014), ve kterém se jeho autoři snažili identifikovat ty nejkritičtější principy vývoje společností a co nejvíce je zjednodušit. Zároveň si připomeneme možnou symbiózu mezi společenskými vědami a formalizovanými matematickými postupy, případně metodami kybernetiky a umělé inteligence, aplikovanými společně v analýze problematiky vzestupu a pádu civilizací při hodnocení sociálních jevů. Zvolený příklad se zabývá nepotismem a jeho kvantifikovaným hodnocením pomocí teorie komplexních sítí (Newman 2010; Easley, Kleinberg 2010). 3/ Zkušenost prvního z autorů z řady porad a schůzek s představiteli amerických firem.
100 Radek Mařík, Veronika Dulíková
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209486