PRŮVODCE DAŇOVÝM ŘÁDEM
c) soudu, jde-li o 1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, 2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo 3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném, d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní, e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti, f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty, g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní, h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů, i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře ke kárnému řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání, j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu. (2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán a) některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní, b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství, d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo e) trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka. (3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona7), pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209182
7 POVINNOST MLČENLIVOSTI
§ 54 (1) Správce daně poskytne informace podle § 53 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí správce daně podle formy poskytnutí protokol nebo úřední záznam. (2) Správce daně může poskytovat informace podle § 53 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi správcem daně, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci. § 55 (1) Správce daně vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. (2) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými správcem daně, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při správě daní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu. (4) Povinnost mlčenlivosti úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci správce daně.
Příklad Daňový subjekt je na základě podané žaloby o vypořádání společného jmění manželů účastníkem řízení vedeného okresním soudem. Pro potřeby uvedeného řízení je nutné opatřit podklady z daňových řízení, na kterých má DS zájem, avšak d. ř. neumožňuje bez dalšího, a to jak správci daně, tak i civilnímu soudu v této věci podklady bez svolení DS poskytnut. Daňový subjekt využívá institutu zproštění mlčenlivost správce daně, který s příslušnými podklady disponuje, aby jím byly zpřístupněny též předmětnému soudu.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209182
PRŮVODCE DAŇOVÝM ŘÁDEM
7.1
Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost učiněné daňovým subjektem
[§ 52 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Finanční úřad pro Plzeňský kraj (adresa) ....................................................................................................................... Územní pracoviště v Domažlicích (adresa) ....................................................................................................................... Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost Tímto zprošťuji povinnosti zachovávat mlčenlivost správce daně – Finanční úřad pro ................................... vůči Okresnímu soudu v Domažlicích ohledně údajů, které se týkají mých daňových povinností na dani z příjmů fyzických osob za roky 2011−2013, a to pro účely řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů, vedeného tamním soudem pod sp. zn. 20 Ca 125/2014. V .............................. dne ................ František Holý DIČ CZ1234567890 Potoční 11, Domažlice
Komentář: Smyslem existence povinnosti mlčenlivosti ohledně skutečností, které se úřední osoba, eventuálně jiná osoba, dozví z titulu své účasti při správě daní, je nutnost chránit informace, které správce daně získává o DS. Povinnost mlčenlivosti má úřední osoba a každý, kdo se jakkoliv zúčastní správy daní, tj. každá osoba zúčastněná na správě daní. Tato povinnost se týká všeho, co se při správě daní nebo v souvislosti s ní dozvěděla a co se nějakým způsobem týká majetkových, obchodních či jiných poměrů určité osoby. Nemůže být tedy vyzrazeno cokoli, co by poskytlo konkrétní informace o konkrétní osobě. Ke zproštění povinnosti mlčenlivosti je oprávněn výlučně DS. V rámci tohoto úkonu, který bude realizován nejčastěji písemnou či protokolární formou, má DS povinnost uvést rozsah a účel takového zproštění. Mezi informace, na které daňové tajemství nedopadá, se řadí ty, které jsou veřejně známé nebo jsou dostupné z informačních systémů veřejné správy, a rovněž zveřejňování nekonkretizovaných a zobecněných informací nelze považovat za porušení povinnosti mlčenlivosti. Speciální skupinu případů tvoří průlom
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209182