Hodder - zlom
100
30.11.1956 2:08
Stránka 100
Mark Hodder
ní. Nûktefií z jeho znám˘ch nad tímto nadáním ohrnovali nos a konverzaci s plebejci povaÏovali za nepatfiiãnou, jenÏe Burton na jejich mínûní moc nedal. „Rozdíl mezi prav˘m libertinem a zpustlíkem,“ vysvûtloval Swinburne, kdyÏ se vydali dál, „spoãívá v tom, Ïe toho prvního zajímá, ãím a jak by mûl jednotlivec pfiispût spoleãnosti, zatímco toho druhého zajímá jenom to, jak spoleãnost jednotlivce formuje.“ „Od vás to zní, jako by libertini byli docela spofiádaní lidé. Jejich povûst ale mluví jinak.“ „Ne, ne! Nechápejte mû ‰patnû! Podle puritánsk˘ch mûfiítek legendární paní Grundyové mají mizernou povûst obû vûtve libertinského hnutí. Na‰e mystická matiãka spofiádanosti si dupne malou noÏkou, sotva ucítí sebemen‰í závan skandálu, a tím libertini smrdí. Pfiedev‰ím proto, Ïe ústfiedním bodem jejich snaÏení je sexualita. PovaÏují ji za oblast, kde je pokrytectví impéria nejzfiejmûj‰í, a proto nespoutanû a uliãnicky podporují erotiku, pornografii, pederastii, de Sadeho a nestoudnosti v‰eho druhu.“ DÏentlmen, kter˘ je v tu chvíli míjel, zachytil nûkolik básníkov˘ch slov a zavrãel: „No tohle!“ Swinburne se zahihÀal a zv˘‰il hlas, aby ho mohli sly‰et i ostatní kolemjdoucí. „Praví libertini poukazují na tisíce prostituujících v lond˘nsk˘ch ulicích a fiíkají: ,Pohleìte! Prodejn˘ sex! K tomu se tyto Ïeny – i muÏi! – uchylují, aby v takzvané civilizaci pfieÏily! Kde je teì ta tvá tolik vychvalovaná morálka, Spoleãnosti! Kde je tvá zdrÏenlivost, tvá puritánská etika? A tyhle prostitutky i prostituti mají zákazníky! MuÏe, jejichÏ sexuální choutky nelze uspokojit v rámci tv˘ch pravidel takzvané slu‰nosti! Sama vytváfií‰, co pomlouvá‰, Spoleãnosti!‘“ Burton se rozhlédl kolem, neboÈ se po nich zaãali ohlíÏet lidé a vrhali na Burtonova spoleãníka nesouhlasné pohledy. Swinburne navzdory tomu s nemal˘m potû‰ením pokraãoval v kázání. „Naproti tomu zpustlík oslavuje pohlavní akt jako chvíli, kdy se muÏi i Ïeny doslova i pfienesenû vysvlékají donaha, takÏe zÛstává jen jejich ryzí pfiirozenost – a slovem ,ryzí‘ myslím nedotãená –, jako pfiíleÏitost, kdy jsme nejvíce naklonûni moÏnosti odhodit nepfiirozenou slupku spoleãnosti a procítit na‰i základní identitu.“ Oba muÏi zatoãili doprava do Baker Street.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209027
Hodder - zlom
30.11.1956 2:08
Stránka 101
Podivná záležitost se Skákajícím Jackem
101
„O studu zpustlíci fiíkají: co to je? O poãestnosti: bez té se obejdeme. O hfiíchu: mÛÏeme jej políbit. A pak uÏ to není hfiích!“ Burton si posmû‰nû odfrkl. Pak se ale na chvíli zamyslel a pfiiznal: „Obecnû vzato mám pro jejich názory pochopení. KaÏd˘ inteligentní ãlovûk vidí, Ïe pokrytecká zdvofiilost a vyumûlkované zpÛsoby na‰í civilizace stejnou mûrou potlaãují a tr˘zní. A tím, Ïe si vynucují Ïivotní reÏim, kter˘ odrazuje od intelektuální, emocionální i sexuální svobody, rozhodnû pomáhají stírat rozdíly. Jsou vystavûny spí‰e podle diktátu spoleãnosti neÏ podle pfiedstav obãanÛ a jsou mnohem lep‰í pro ni neÏ pro nû. Dûlají z nich lep‰í otroky.“ „Tak, tak!“ souhlasil Swinburne. „Ti, kdoÏ pfiipustí, aby jejich identitu formovalo impérium, neznamenají pro impérium víc neÏ ochotné palivo! Proto také libertini a pfiedev‰ím zpustlíci lidi uráÏejí, znepokojují, ba dokonce dûsí. Jejich hnutí posouvá hranice, jejichÏ existenci si masy ani neuvûdomují do chvíle, neÏ je nûkdo posune. A právû tyto hranice definují identitu vût‰iny lidí a namlouvají jim, Ïe jsou cenn˘mi ãleny stabilní spoleãnosti. Lidé mají rádi pocit, Ïe jsou potfiební, a vûdomí, Ïe mohou sehrát nûjakou úlohu, i kdyby to byla jen role paliv v imperiální peci! Proboha, podívejte se na to!“ Swinburne ukázal na smog, z nûjÏ se vynofiila silueta pfiipomínající slona. Byl to jeden z tûch nov˘ch taÏn˘ch koní – supertahounÛ –, které nedávno vyvinuli eugenikové. Tato ohromná zvífiata mûfiila v kohoutku patnáct stop (udávat jejich míru v „pûstech“ se povaÏovalo za absurdní) a mûla nesmírnou sílu. Nákladní povozy, které táhla, byly ãasto velké jako mal˘ dÛm. KdyÏ se obrovské zvífie doplahoãilo blíÏ, pfiitiskli se Burton i Swinburne ke stûnû vedlej‰í budovy a snaÏili se odtáhnout co moÏná nejdál. Mûli k tomu dobr˘ dÛvod, neboÈ supertahouni vÛbec neovládali moãov˘ mûch˘fi a útroby a jejich produkce v obou oblastech byla nadmûrná, coÏ se ukázalo b˘t v jiÏ tak ‰pinav˘ch ulicích Lond˘na velmi problematické, aÏ jeden iniciativní pfiíslu‰ník kasty technologÛ vynalezl automatické uklízeãe, v‰eobecnû známé pod jménem „krabi popeláfii“, které teì kaÏdou noc bloumaly mûstem a shrabovaly nepofiádek. A samozfiejmû, kdyÏ kÛÀ táhnoucí za sebou omnibus dorazil na úroveÀ obou muÏÛ, dopadly na cestu se Ïuchnutím obfií koblihy hnoje, rozstfiíkly se po dlaÏbû a jen tûsnû muÏe minuly. Supertahouna pohltila línû vífiící mlha.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209027
Hodder - zlom
102
30.11.1956 2:08
Stránka 102
Mark Hodder
Burton se Swinburnem pokraãovali v chÛzi. „A jak do toho zapadá Skákající Jack, Algy?“ vyzvídal králÛv agent. „·ílen˘ mark˘z tvrdí,“ vysvûtloval Swinburne, „Ïe pfiekonáme-li hranice, které nás definují, získáme nûco, co oznaãil za ,nadnormální‘ schopnosti. Podle nûj je jejich názorn˘m obrazem Skákající Jack, kter˘ pfieskakuje dÛm, neboÈ pfiedstavuje dokonal˘ pfiíklad bytosti, která netanãí, jak nûkdo píská, pokud to není ona sama – zákon nezákon, morálka nemorálka. Tato svoboda oãividnû pfiedstavuje dal‰í stupeÀ na‰í evoluce.“ Burton potfiásl hlavou. „Svobodomyslnost je jedna vûc, sexuální napadání dûvãat úplnû jiná,“ namítl. „BoÏe! Vypadá to, Ïe teorie chudáka starého Darwina ohroÏuje kaÏdého. DivÏe nezniãila církev, Darwin sám se musí skr˘vat, a teì ji je‰tû pouÏívají k ospravedlnûní sexuální agrese vÛãi nevinn˘m dívkám! Algy, takové skutky pfiece svûdãí spí‰e o regresi neÏ o evoluci, ne? Pokud musíme odstranit potlaãování, abychom se mohli vyvíjet – a v tomto bodû se zpustlíky souhlasím –, nemûla by také vzniknout spontánní pravidla chování, jeÏ by takovou zkaÏenost zavrhovala? Evoluce by nás nemûla vést ke zvífiecímu chování, ale dál od nûj!“ Swinburne pokrãil rameny a fiekl: „Zpustlíci se na zvífieckost specializují. Libují si v perverzi, ãerné magii, drogách a zloãinu. Chtûjí poru‰ovat tabu, zákony i doktríny, ponûvadÏ na nû na v‰echny nahlíÏejí jako na nûco umûlého a utlaãujícího.“ Pfied nimi se objevil hostinec Black Toad. „Díkybohu!“ zvolal nad‰enû Swinburne. „Umírám Ïízní!“ „A nevydrÏel byste je‰tû chvilku?“ zeptal se Burton. „Napadlo mû, Ïe bychom Black Toad vynechali a za‰li si do Hog in the Pound v Oxford Street.“ „Aha, chcete vidût, kde se zrodili libertini, Ïe? Jistû, maÏeme tam. Ale proã ten náhl˘ zájem, Richarde?“ Burton Swinburneovi vylíãil pfiíbûh mlhavého spojení mezi Skákajícím Jackem a Edwardem Oxfordem. O pÛl hodiny pozdûji dorazili pfied Hog in the Pound. Byl to tmav˘ vypasen˘ dÛm, postaven˘ ze dfieva. Vûkovit˘, pokroucen˘ a ‰pinav˘. Pfied hospodou se na ulici porouchal krab popeláfi, kolem nûjÏ se shromáÏdili zvûdaví diváci. Krab se zhroutil se ãtyfima prav˘ma nohama zkroucen˘ma pod sebou. Polovinu tenk˘ch paÏí na sbûr odpadkÛ na bfii‰e to rozmaãkalo ãi ohnulo a z trhliny na zdviÏeném boku lenivû vycházela pára. Jedna levá noha sebou opakovanû cukala.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209027