Do počítání opcí jsem se potom spustil počítal jsem, dokud jsem měl v hradle slinu dokud mě můj podzemský skutek neodpustil a neodnesl s sebou všecknu lidskou vinu drahý mroží synu Co mě to drtí při svědomí celou noc zjitra se na to zdeptám zmámých hned co to má nade mnou tlakovou moc po celoděrní lopatě mě nedá poshovět můj vlastní kládinet.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208932
Měl bych se poklusit sám sebe obejmout nebo se mám snad odzvrátit ke zdi znehuceně neměla bys ubřímně to přímě ze mě sejmout nabídnout mi svojí berenici roztouženě mám podslehnout ženě? Ne! Zůstanu sám tu se svým hříchem žena, ta by ze mě kladně udělila vdovce s hlavní vztyčenou, na pysku se smíchem sám tu budu potmně hřešnit na rohovce ach, drahá ovce.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208932
„Já, Herod Regibald Bunker-Harquart, oplývavše zdravím vás na duhu i na děle, prohlašuji dnes, 18. září 1924tého, že odhazuji všechen svůj majestek jakožto i hnědé obleky své milé neteři Elsie. Výše zmíněná budiž uložena do velké bedny a mé náležitosti jí budiž předány v den jejích 21. narozelenin na večírku podřádaném na její protest. Elsie pak budiž ochotně převezena do dvorany nebo do kuchyně, kde na ni budou mé pozemské statky v hojdnosti nastlány. Takto dojde k vyplnění mé poslední zvůle, zatímco já budu zvolna jeden v hrobě.“
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208932