Riddle 2 - zlom
8.9.1956 19:18
Stránka 101
Druhá část
Pravda, lži a zrádci
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208841
Riddle 2 - zlom
8.9.1956 19:18
Stránka 103
Kapitola 33 Immarijská flotila u pobřeží Angoly Dorian pfiejel prstem po Johannin˘ch nah˘ch zádech, pfies zadek a po noze dolÛ. Krásná. Nádherná. KdyÏ odtáhl prst, zavrtûla se, pak zvedla hlavu a shrnula si z oãí zlaté vlasy. „Chrápala jsem?“ zeptala se zkrou‰enû. Dorianovi se líbil její pfiízvuk. Znûl mu holandsky. Patfiili její rodiãe k první generaci jihoafrick˘ch pfiistûhovalcÛ? Kdyby se jí zeptal, dal by tím najevo zájem. Slabost. SnaÏil si namluvit, Ïe je nudná a povrchní, Ïe si nezaslouÏí jeho zájem, Ïe je to jen jedna z mnoha dívek na téhle nebo kterékoli jiné lodi v jeho flotile. JenÏe… nûco na ní bylo. Ne‰lo o konverzaci. Vût‰inu ãasu trávila v jeho kajutû, kde polehávala nahá, listovala star˘mi bulvárními ãasopisy, spala nebo mu pÛsobila rozko‰. Odvalil se od ní. „Kdybys chrápala, nebyla bys tady.“ Tón jejího hlasu se zmûnil. „Chce‰…“ „AÏ budu chtít sex, tak to pozná‰.“ Od ocelov˘ch dvefií kajuty se jako na povel ozvalo tiché klepání. „Vstupte,“ houkl Dorian. Dvefie se pootevfiely a dovnitfi vklouzl Kosta. KdyÏ spatfiil Doriana se Ïenou v posteli, obrátil se na patû a zamífiil zpátky ven. „Proboha, Kosto, tys je‰tû nikdy nevidûl dva nahé lidi? StÛj. Co mi sakra chce‰?“ „Za hodinu bude pfiipravené vysílání pro ‰panûlské zajatce, pane,“ odpovûdûl Kosta s pohledem stále je‰tû odvrácen˘m. „Komunikaãní t˘m by s vámi rád pro‰el nûkteré body projevu.“ Dorian vstal a natáhl si kalhoty. Dívka vyskoãila a vylovila jeho svetr, kter˘ mu s úsmûvem podala. Dorian uhnul pohledem a mrskl svetr pfies Ïidli u psacího stolu. „Své projevy si pí‰u sám, Kosto. Pfiijì pro mû, aÏ bude ãas.“ * * *
– 103 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208841
Riddle 2 - zlom
8.9.1956 19:18
Stránka 104
A. G. R I D D L E
Dorian sly‰el, jak se Johanna pfievaluje na posteli a snaÏí se upoutat jeho pozornost. Nev‰ímal si jí. Musí se soustfiedit, dát tomu správné vyznûní. Tenhle projev je dÛleÏit˘ – udá tón celému následujícímu prÛniku do Evropy, v‰emu, co bude následovat. Musí to podat tak, aby jejich vûc nebyla jen o pfieÏití a sobeckém zájmu. Potfieboval udûlat z moÏnosti pfiipojit se k immariÛm nûco víc – moÏnost pfiipojit se k nûjakému hnutí. Prohlá‰ení nezávislosti, nov˘ zaãátek. Osvobození od orchideje… a ãeho je‰tû? âím Ïije ·panûlsko? Jaké je trápí problémy? Jak˘ „mor“ je suÏoval pfied atlantsk˘m morem? âím by mohl oslovit svût? Naãmáral na list papíru: Mor = globální kapitalismus, darwinovská síla, kterou nelze zastavit; pronikne do v‰ech státÛ, vyfiadí slabé a vytfiídí silné. Orchidea = zásah centrální banky: snadné peníze, klamn˘ lék, kter˘ nedokáÏe odstranit pfiíãinu, jen potlaãuje pfiíznaky a prodluÏuje agonii. Aktuální nákaza = jako dal‰í globální finanãní krize: nepotlaãitelná, nevyléãitelná, nezvratná. Nevyhnutelná. To by mohlo fungovat. Rozhodl se to jen trochu zaobalit. Arés má pravdu, pomyslel si. Mor sk˘tá jedineãnou pfiíleÏitost k transformaci lidstva. Jednotná spoleãnost bez tfiíd a tfienic. Armáda pracující na spoleãném cíli – bezpeãí. Johanna ze sebe strhla pokr˘vku a pfiedvedla mu své úchvatné tûlo. „Rozmyslela jsem si to.“ Ty Ïe sis nûco rozmyslela? proletûlo Dorianovi hlavou. Pfiekvapilo ho, Ïe vÛbec dokázala nûco vymyslet. A teì „my‰lenku“ pfiehodnotila. Pfiem˘‰lel, co bude následovat. Nejspí‰ dal‰í poznámka k potenciálnímu rozchodu „hvûzd“, o nichÏ Dorian v Ïivotû nesly‰el, nebo „myslí‰, Ïe by mi tyhle ‰aty slu‰ely?“ Jako kdyby se prodávaly dole v lodním skladu. „To je strhující…,“ zamumlal, kdyÏ se otáãel zpátky k práci. „Uvûdomila jsem si, Ïe ses mi líbil víc, kdyÏ jsi jenom spal, pil a ‰ukal mû.“ Dorian vydechl a odloÏil pero. Proslov poãká.
– 104 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208841