i
i matousek — 2007/10/31 — 17:04 — page 98 — #95
i
i
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Průvodcovské a předčitatelské služby jsou určeny lidem, jejichž schopnosti v oblasti komunikace a orientace snížilo zdravotní postižení. Osobní asistence je forma služby rozvinutá nestátními organizacemi po roce 1989. Vyškolený asistent pomáhá lidem s postižením při zvládání úkonů, které by uživatel dělal sám, kdyby mu v tom postižení nebránilo. U lidí s vážnějším mentálním postižením nelze předpokládat, že si klient bude schopen od asistenta objednat, co potřebuje. V těchto případech musí asistent převzít roli manažera péče, udržovat podpůrné vztahy klienta, případně mu zprostředkovávat další služby. Osobní asistence může být kombinována s jinou službou, např. s podporovaným bydlením. Osobní asistence může mít i formu vrstevnických programů. Sociálně terapeutické dílny je podle zákona o sociálních službách název pro službu, která se až dosud označovala jako chráněné dílny. Ta je určena lidem, kteří se nemohou uplatnit na otevřeném trhu práce. Účelem je podpora pracovních návyků a rozvoj pracovních dovedností, kromě tohoto zahrnuje pomoc při osobní hygieně a stravování. Podporované zaměstnávání je forma služby, kterou nová legislativa zahrnuje pod titul sociálně aktivizační služby. Spočívá v tom, že asistent spolu s uživatelem dochází na pracoviště, které není vybudováno speciálně pro potřeby lidí s postižením. Asistent na tomto pracovišti zajistí uživateli vhodné pracovní podmínky a přiměřené vedení. V době po nástupu pomáhá uživateli s pracovní činností, později pak jen s řešením náročných situací.
Camphillská komunita je formou dlouhodobé podpory poskytované nestátní organizací. Uživatelé žijí v domácnostech pečovatelů, jimiž bývají manželé. Ti mohou mít i vlastní děti. V domácnosti mohou být i asistenti spolupracující minimálně několik měsíců (např. studenti na stáži). Součástí zařízení bývají rukodělné dílny, někdy i zemědělská farma. Zařízení poskytuje program, jehož součástí je vzdělávání, práce, zájmové aktivity a také bohoslužby. Při péči o duchovní potřeby klientů, která má podobu tzv. biblických večerů, se někdy vychází z díla R. Steinera. (Jím propagovaný světonázor – antropozofie – je směsí indických náboženských představ, klasické německé filozofie a přírodovědeckých názorů J. W. Goetha.) Během biblických večerů se rekapituluje průběh týdne. V zařízení se pravidelně pořádají konference o jednotlivých klientech s účastí všech, kdo mají na osudu klienta zájem. Členové komunity mají společný majetek, z něhož pro uspokojování osobních potřeb dostávají jen malé kapesné. V ČR jsou v současnosti tyto komunity dvě. Ve Francii existují malé komunity nazývané archa, kde žijí lidé s mentálním postižením společně s neprofesionálními asistenty. Asistenti jsou svobodní lidé. Vedou spolu s klienty domácnost, společně pracují i tráví volný čas. Základní jednotka komunity se nazývá foyer. Tyto jednotky se dělí na domácnosti pro lidi s těžším postižením, nazývané foyer pro život, a na domácnosti pro lidi s lehčím postižením, nazývané ubytovací foyer. Tito lidé pracují v chráněných dílnách, zatímco lidé více postižení mají pro své denní aktivity zřízeny I 98 i
i i
i
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208789
i
i matousek — 2007/10/31 — 17:04 — page 99 — #96
i
6
i
TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN
I tzv. ateliéry. Důraz je kladen na akceptaci klienta asistentem, která koriguje klientovy negativní rané zkušenosti. Výrazem akceptace není míněno akceptování všech klientových projevů, ale životní zkušenosti klienta. Jako žádoucí kvalita vztahu mezi pečující osobou a klientem se zdůrazňuje také ochota, otevřenost a stabilita. Profesionálové v zařízení typu archa sice pracují, ale pro přímý denní kontakt s klienty jsou viděni jako vhodnější v zařízení žijící neprofesionálové, neboť ti mají lepší předpoklady vytvářet s klientem domov.
Svépomocné skupiny jsou významným druhem podpory. Obvykle se zaměřují na psychickou pomoc při zpracovávání sociálních a jiných důsledků postižení. Tyto skupiny však v některých případech mohou i prosazovat zájmy postižených lidí vůči jiným subjektům. V některých krajích v ČR jsou jako nestátní organizace zřizována poradenská centra pro zdravotně postižené. Poskytují poradenství postiženým a jejich rodinám, v případě potřeby obhajují práva klientů vůči jiným organizacím.
6.8
Služby reagující na krize a služby pro lidi trpící duševními nemocemi
Vážná duševní nemoc (schizofrenie, afektivní porucha aj.) je proces, jehož průběh není možné předvídat u lidí, u kterých se projevila poprvé a také u lidí mladšího věku. Nemoc se může vyléčit zcela, může dojít k odeznění akutních potíží, ale osobnost má trvalý defekt. Nemoc se může také opakovat s mezidobími, v nichž jsou obtíže méně naléhavé a pacienta omezují méně. Protože jde proces, nikoli o trvalý stav, je nutné, aby služby reagovaly na měnící se potřeby nemocného. Jeden typ služby totiž může být v určitou dobu přiměřený a v jinou dobu nepřiměřený. Požadavku na pružné přizpůsobování služeb odpovídá model řízené péče, který se zkouší i na některých pracovištích v ČR. Manažerem péče může být vedle psychiatra a psychologa také sociální pracovník. Manažer odpovídá za koordinaci péče, přičemž podle své kvalifikace může některé služby sám poskytovat. V období akutní nemoci se využívá lůžkových nebo ambulantních zdravotnických zařízení. Ústavní péče v psychiatrickém zařízení je nutná u pacientů, kteří nemají schopnost zajistit si základní potřeby, a u těch, kdo představují vážné nebezpečí pro sebe (sebevražda) či pro své okolí (násilné chování). Péče formou docházky do denního stacionáře je možná u těch pacientů, jejichž stav jim umožňuje samostatně se do zařízení dopravovat. Dvěma dnes převážně využívanými druhy léčby jsou farmakoterapie a psychoterapie. Během hnutí „deinstitucionalizace“ docházelo v minulých dekádách k nerealistickým poža99 i
i i
i
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208789
i
i matousek — 2007/10/31 — 17:04 — page 100 — #97
i
i
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
davkům na úplně zrušení psychiatrických léčeben. Pro určitý typ pacientů v určité fázi nemoci je a bude hospitalizace nejlepší možností. V období remise obtíží lze kromě výše uvedených služeb provádět soustavnou terapeutickou práci s rodinou, která je u nás zatím dostupná jen výjimečně. Měla by začít již v době, kdy pacient končí intenzivní léčení. Emocionální klima rodiny, měřitelné kvantitou negativně hodnocených projevů v interakci (podle Browna je tento index označován jako EE, expressed emotion), predikuje návrat do ústavní péče. Cílem práce s rodinou je předejít přílišnému pečování o pacienta, ale také jeho zavržení. Práce s rodinou může mít povahu skupinových instruktáží, ale musí také reagovat na konkrétní těžkosti jednotlivé rodiny. Podporované bydlení by mělo být metodou první volby u pacientů, kteří nechtějí nebo nemohou bydlet s rodinou a jejich stav jim umožňuje samostatný život. Jiné formy pobytových služeb mají tendenci podobat se malým léčebnám, takže vedlejším účinkem může být posilování pacientovy společenské izolace. Míra společenské integrace má u každého pacienta své optimum. Nikdo by neměl být nucen k tomu, aby se zapojoval do vztahů, jež pro něj představují zátěž. Podporované zaměstnávání by mělo být rovněž metodou první volby u pacientů, kteří se nemohou bez pomoci uplatnit na volném trhu práce. Další možností jsou chráněné dílny. Psychiatričtí pacienti si i u nás po roce 1989 začali organizovat svépomocné skupiny, tzv. pacientské kluby. Řada z nich je členem České společnosti pro duševní zdraví (ČSDZ). V ČR jsou už od šedesátých let 20. století budována pracoviště pro krizovou intervenci a telefonickou krizovou intervenci. Některá z takových nových pracovišť vzniklých po roce 1989 se specializovala na dětskou klientelu, na lidi ohrožené násilím, na seniorskou problematiku, na lidi ohrožené drogami, na nemocné s AIDS, na příslušníky armády aj. Zřizovateli těchto služeb jsou nestátní organizace nebo městské úřady, církve, zdravotnická zařízení. Telefonická krizová intervence je mnohde poskytována zaškolenými dobrovolníky. Některá pracoviště pro krizovou intervenci jsou vybavena lůžky pro krátkodobý pobyt.
6.9
Služby pro nemocné
Nemocným lidem slouží zdravotnická zařízení. Ve zdravotnictví pracují zdravotně sociální pracovníci a sociální pracovníci. Toto rozlišení zavedl zákon 96/2004 Sb. Zdravotně sociální pracovníci mají kromě vyšších odborných škol nebo univerzitních programů projít ještě kvalifikačním kurzem pro zdravotně sociální pracovníky. Zdravotně sociální pracovník má větší kompetence než sociální pracovník (realizace preventivních programů, šetření v rodinách, péče o pozůstalé, spolupráce s veřejnou správou, organizace rekondičních pobytů aj.). 100 i
i i
i
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208789