Kotleta 7 - zlom
27.8.1956 20:44
Stránka 98
FRANTI·EK KOTLETA deváté, spatfiil jsem ve dvefiích kartana. Nebyl to obyãejn˘ kartan. Tenhle se jmenoval Antek. * * * „Katefiina pravila, Ïe vám mám prvnû ãuráka ufiezat a poãkat, jestli doroste,“ prohlásil Antek. „Problém spoãívá v tom, Ïe toto slovo nemám ve svém pfiekladaãi,“ ozvalo se po chvíli z reproduktoru ukrytého nûkde v hrozivé robokopí konstrukci. Kdyby ne‰lo o mého ãuráka, pfii‰lo by mi to jako dobr˘ vtip. „Poradím vám. Pro Ïlut˘ ufouny jsem mûl totiÏ vÏdycky slabost. âurák je hovorov˘ v˘raz pro palec na pravé noze. Zpravidla, kdyÏ se kopnete do palce, kfiiãíte: Jau, mÛj neboh˘ ãurák,“ improvizoval jsem zoufale, ale srdnatû, jako manÏel naãapan˘ v posteli se sousedovic dogou. „UÏ to mám. Mohu se totiÏ pfiipojit na internet, pozemskou informaãní síÈ. âurák je hovorov˘ v˘raz pro penis a vy jste se pokou‰el mû obelhat.“ Kdyby ne‰lo o mimozem‰Èana, fiekl bych, Ïe si ze mû ten parchant dûlal jenom legraci. To mi je‰tû chybûlo. Sadistick˘ mimozem‰Èan se smyslem pro humor jako Dave Lister. Jednou paÏí mû uchopil za strachem scvrkl˘ penis a z druhé, která se nebezpeãnû blíÏila k mému stfiedu, vyjelo malé rotující a bzuãící koleãko. Evidentnû pilka na fiezání upírsk˘ch konãetin a jin˘ch pfieãuhujících vûciãek. „Teì, Herr Bezzemek!“ rozezvuãel se mi v hlavû GerhardÛv v˘kfiik. Ano, teì pfiijdu o tu malou vûciãku, která dokáÏe komplikovat Ïivot jako nic jiného, pomyslel jsem si,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208507
Kotleta 7 - zlom
27.8.1956 20:44
Stránka 99
HUSTEJ NÁ¤EZ ale hned jsem si uvûdomil, Ïe se mé tûlo doslova rozvibrovalo pfiílivem neuvûfiitelné energie. Nûco takového jsem necítil, ani kdyÏ jsem v Rusku poprvé a naposledy vypil pár deci krve z panny. Vidûl jsem, jak se kotouã blíÏí k mému stfiedu, ale zároveÀ jsem uvidûl svou pravou nohu, jak sebou trhla, pouta praskla, jako by ‰lo o papírovou imitaci pro potfieby hodnû levného BDSM filmu, a kopla kartana pfiímo do ramene s pilkou. Antek sebou cukl. Pilka opsala oblouk, lehce mû fiízla do levé nohy a zajela do desky mého provizorního loÏe jako nÛÏ do hovna. Zb˘vající troje pouta povolila stejnû snadno jako první pár. Antek vyndal bzuãící kotouã z desky a zkusil mû fiíznout do bfiicha. Tentokrát jsem ho kopl obûma nohama. Kartan spadl na záda na podlahu. Skoãil jsem mu na nohy, abych ho pfiibil k podlaze, a obûma rukama ho pevnû chytl za paÏi s kotouãem. Jeho dal‰í tfii roboruce se mi zaryly do tûla. Bojovat s kartanem je jako prát se s chobotnicí. Oba mají víc konãetin, neÏ je mi milé. Teì nebo nikdy, pomyslel jsem si a ve‰kerou svou záhadnû nabytou sílu jsem napjal ke zlomení odporu drÏené paÏe. Pilka se zaryla do hrudníku. Kartanova hrudníku. Po dvou sekundách povolil stisk paÏí, které se pokou‰ely rozdrtit mi hrudník. Kdykoliv jindy by mi zfiejmû kartan polámal v‰echny kosti v trupu a nadûlal ka‰i z m˘ch vnitfiností, ale teì jsem mûl pocit, Ïe mi po jeho robotickém objetí nezÛstane ani modfiinka.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208507
Kotleta 7 - zlom
27.8.1956 20:44
Stránka 100
FRANTI·EK KOTLETA Pilka musela b˘t z nûãeho skuteãnû tvrdého, protoÏe neÏ se pfiestal kotouã toãit, rozfiízl jsem mu skoro polovinu prostfiední ãásti. Strãil jsem dovnitfi ruce, a pfiestoÏe bych to jinak nikdy nedokázal, vûfiil jsem, Ïe ho otevfiu stejnû snadno jako plechovku Heinzov˘ch fazolí. Vnitfiní schránka, v níÏ se nacházel skuteãn˘ Antek, vypadala tro‰ku jako akvárium s pohovkou urãenou pro muchlování Barbie a Kena. Ze ÏluÈáska jsem vytrhal v‰echny drátky, s jejichÏ pomocí dokázal ovládat svého robokopa, a vytáhl jsem ho na svûtlo boÏí jako králíka z klobouku. Zmítal se vzteky a vydával pi‰tivé zvuky, kter˘mi mû ve své matefi‰tinû zfiejmû posílal do pekel horoucích. Docela chápu, proã si kartani vytvofiili tak obrovské robotické schránky. Sv˘m skuteãn˘m vzezfiením totiÏ pfiíli‰nou hrÛzu nevzbuzovali. Popravdû fieãeno, i ten králík by si to s nimi mohl beze strachu rozdat v ringu na férovku a zfiejmû by i zvítûzil. Kartani vypadali jako zajíci staÏení z kÛÏe. Teda s tím rozdílem, Ïe mûli stejnû jako jejich robokopové dva páry rukou a jeden pár nohou. Hlava by se s tro‰kou fantazie dala pfiirovnat ke gibonÛm, kter˘m nûjak˘ svérázn˘ v˘zkumník zab˘vající se genetick˘mi mutacemi zajistil dva páry oãí navíc. Nemûli nos ani ústa. Nahrazoval je jak˘si sosáãek. Prostû nûco odporného. Navíc to na dotek lepilo a pofiád pi‰tûlo. Kdybych mûl víc ãasu, dokázal bych si s mimozemsk˘m vûdcem zahrát hru na ufiezávání tûlesn˘ch kouskÛ a jiné formy muãení jako trest za jeho pokus mi ãuráka ufiezat, ale musel jsem spûchat. Rozmáchl jsem se a rozmázl tu mimozem-
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208507