9. Nemoci v těhotenství
9.1 Nemoci v přímé souvislosti s těhotenstvím 9.1.1 Rané gestózy
Jako gestózy označujeme onemocnění, která jsou vázána na graviditu. Rané gestózy jsou vázány na začátek těhotenství, obvykle na první trimestr. Pyróza Pyróza se objevuje asi u dvou třetin těhotných. Jde o pálení žáhy. Projevuje se tupou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí. Obtíže vznikají většinou povolením sfinkteru jícnu a regurgitací žaludečního obsahu do jícnu. Zhoršování bývá spojeno s růstem dělohy a zvyšováním nitrobřišního tlaku. Sladká a kořeněná jídla obtíže zhoršují. Potíže vymizí po skončení gravidity. Jako terapii podáváme antacida. Ptyalismus Ptyalismus je stav, kdy se v dutině ústní hromadí nebo z dutiny ústní odtéká zvýšené množství slin. Nadměrné slinění obvykle ustává v noci, což je možné pokládat za důkaz, že obtíže mají psychosomatický základ. Lokálně je možné podávat adstringencia, což vede obvykle pouze ke zmírnění obtíží. Stav může přetrvávat po celou dobu těhotenství Vomitus matutinus Jedná se o víceméně pravidelné zvracení. Těhotné ženy zvrací zejména ráno, přes den dojde k postupné úpravě. Obvykle není třeba terapie. Je jedním z častých projevů incipientní gravidity. Nejedná se patologický stav. – 98 –
Porodnictvi.indd 98
18.1.12 8:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208386
Emesis gravidarum Potíže obvykle nastupují na začátku těhotenství a končí do 16. týdne těhotenství. Těhotné ženy zvrací zejména po ránu, ale zvracení se může objevovat kdykoliv během dne. Zvracení obvykle není závažné a ženu neohrožuje. Vnitřní prostředí nebývá ovlivněno. Častěji můžeme tyto obtíže pozorovat u prvorodiček, u žen s mola hydatidosa a u nežádoucích těhotenství. Žena by se měla vyvarovat jídel, která nesnáší, upravit si denní program. Léčba spočívá ve vystavení pracovní neschopnosti a podávání antiemetik. Hyperemesis gravidarum Jedná se o vystupňování předchozího stavu. Těhotná trpí těžkou nauzeou a zvrací po celý den. Protože žena nakonec nemůže přijímat potravu ani tekutiny, dochází k poruchám látkové výměny, poruchám vnitřního prostředí, ketoacidóze, dehydrataci, ztrátám na hmotnosti. Zvyšuje se koncentrace moči, objevuje se proteinurie. V krevním obraze se zvyšuje počet erytrocytů a koncentrace hemoglobinu. Ztráty kyseliny chlorovodíkové způsobují hypochlorémii, alkalózu. Zvyšuje se hladina nebílkovinného dusíku. Po delším hladovění vzniká porucha metabolismu bílkovin, hypoproteinémie a hypoglykémie. Jako projev poruchy funkce jater se objevuje ikterus a hyperbilirubinémie. Časté zvracení může vést k erozi žaludeční sliznice, ve zvratkách se objevuje krev. V dnešní době jsou těžké formy hyperemesis gravidarum skutečně velmi vzácné, cca 0,5 % všech těhotných, avšak v době před 2. světovou válkou byla frekvence hypereméz až 10–20 %. Výjimkou nebyl ani exitus. Patogeneza a etiologie není dosud dobře objasněna. Jako možný patogenetický faktor jsou uváděny zvýšené hladiny estrogenů a choriogonadotropinu. Nervově labilní ženy mají větší sklon k hypereméze než vyrovnané typy žen, někteří autoři ji tedy pokládají za psychosomatické onemocnění. Stav vyžaduje hospitalizaci. Již samotná změna prostředí léčbu pozitivně ovlivní. Základem terapie je hrazení ztrát tekutin, elektrolytů a energie. Léčba je parenterální. Při infuzní terapii se dále doporučuje podávat vitamíny skupiny B a vitamín C. Součástí terapie je podávání antiemetik. Pravidelně sledujeme vnitřní prostředí, příjem a výdej tekutin. Pokud zvracení dále přetrvává, je třeba zavést nazogastrální sondu. Obvykle se však stav po několika dnech parenterální výživy stabilizuje a je možné přejít na perorální podávání potravy. – 99 –
Porodnictvi.indd 99
18.1.12 8:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208386
9.1.2 Preeklampsie
Preeklampsie je pro těhotenství specifické onemocnění. Je definována jako těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a edémy. Jedná se o vaskulopatii vznikající na podkladě abnormálního vývoje placenty. Klinicky se zpravidla projevuje až po 20. týdnu gravidity. Díky abnormální cévní reakci vede k různě významnému multiorgánovému postižení. Incidence se pohybuje mezi 4–8 % těhotných. Rizikové skupiny jsou uvedeny v tabulce. Tab. 2: Rizikové skupiny První těhotenství (krátká anamnéza nechráněného styku) Předchozí preeklampsie ≥ 10 let od posledního porodu Věk ≥ 40 let Body mass index ≥ 35 Pozitivní rodinná anamnéza preeklapsie (matka, sestra) Zachycená hodnota diastolického tlaku > 80 mmHg Zachycená proteinurie (orientačně na + nebo ≥ 300 mg/24 hod) Vícečetné těhotenství Preexistující hypertenze Preexistující ledvinné onemocnění Preexistující diabetes Přítomnost antifosfolipidových protilátek
Etiopatogeneze Etiopatogeneze není doposud uspokojivě objasněna, tudíž primární prevence není rovněž známa. Shoda panuje v tom, že primární příčina je uložena v placentě, a že porucha je založena mnohem dříve než dojde k manifestaci prvních příznaků. – 100 –
Porodnictvi.indd 100
18.1.12 8:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208386