98
mie a synekdocha (viz 5.2.2) a apelativizace (konkrétní jméno se stává obecným označením shodných vlastností, např. Švejk – švejk, Jidáš – jidáš, Xerox – xerox); (3) vznikem ustálených slovních spojení – sem řadíme zejména víceslovné termíny, jde o zpřesnění významu (např. kopretina bílá, kopretina řimbaba, finanční spoluúčast, finanční injekce, volnočasové aktivity); (4) přejímáním cizích slov a kalkováním – slova přejímaná z cizích jazyků si nejprve zachovávají původní pravopis a většinou i výslovnost (např. jazz, modeling, monitoring, roaming), někdy dokonce zůstávají nesklonná (např. beri-beri, kuduru, check-in [čekin], chassé [šasé]), některá citátová slova zůstávají nezměněna (např. ad acta), jiná se přizpůsobují. V této fázi zpravidla kolísá způsob jejich psaní (jazz i džez; puding i pudink), a také se objevují další odvozená slova, např. adjektiva tuning, tuningový. V poslední fázi tyto výrazy zdomácní a nejsou už pociťovány jako cizí (kufr, hřbitov, problém, anděl). Zvláštním případem přejímání cizích slov je kalkování, to znamená napodobení cizího vzoru domácími prostředky (často doslovným překladem), např. mrakodrap – podle anglického skyscraper a německého Wolkenkratzer; název gramatické kategorie jmen pád je kalkem latinského slova casus, které napodobuje řecké ptwsiV. Některá slova samozřejmě také zanikají, buď vlivem zániku skutečností, které označují (např. spartakiáda), dále také změnami ve společnosti (zánik výrazů spojených s dobou socialismu, jako např. kádrové rezervy, brigáda socialistické práce aj.). Nárůstem nových informačních zdrojů vznikají slova nová (např. mobil, internet, server).
5.5.3 současné způsoby obohacování slovní zásoby V současnosti v češtině narůstá množství slov přejímaných z angličtiny (např. mobil, operátor, sponzoring, banking, monitoring, jogging, tuning, extremista), která se v češtině ustalují především prostřednictvím publicistiky. V některých případech si mluvčí není vědom přesného významu a vyjadřuje ho nadbytečně cizím i českým slovem (např. negociační obchodněpolitická jednání). Dochází k tomu zřejmě vlivem angličtiny, ze které jsou zprávy překládány. Velkou roli hraje také reklama, když se snaží hledat nová a neotřelá vyjádření. Nová pojmenování vznikají především jako víceslovné lexémy (např. volnočasové aktivity, finanční operace, pevná linka), posunutím významu (např. slovo zelený se užívá ve významu šetrný k životnímu prostředí – zelené technologie, slovo satelit jako nově vybudované sídliště blízko velkoměsta), tvořením pomocí předpony (např. expremiér, exmanžel, exporadce). Vzniká množství složených slov od přejatých základů (např. negociační, negociovat, bioprodukty, makrovirus). Některá nově vzniklá pojmenování zanikají (srov. označení textovka pro SMS zprávu; převládlo esemeska). V publicistice a politice se objevuje i řada metafor pro aktuální skutečnosti (balíček opatření, politický atentát, dostat se do červených čísel, z kapes daňových poplatníků, třešnička na dortu, časový horizont). Slovní zásoba češtiny se tak neustále mění a vyvíjí.
Autosémantika = slova významově samostatná, synsémantika = slova významově nesamostatná; propria = vlastní jména, apelativa = obecná jména; hyperonyma = nadřazené pojmy, hyponyma = podřazené pojmy Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208382
99
5 lexikologie
5.5.4 statistické aspekty lexikonu. zipfův zákon V rámci lexikonu daného jazyka existuje statistický vztah mezi frekvencemi jeho jednotek a jejich pořadím, kterému se říká Zipfův zákon (podle amerického lingvisty George Kingsley Zipfa, 1902–1950). Když seřadíme všechna různá slova v určitém textu (korpusu) od nejfrekventovanějšího po nejmíň časté a přiřadíme ke každému slovu číslo (tzv. rank) označující jeho pořadí (1 – nejfrekventovanější slovo být, 10 – desáté nejfrekventovanější slovo, předložka z apod.), můžeme si všimnout následujícího vztahu: pořadí slova krát frekvence daného slova je víceméně konstantní (viz obr. 5.1). Následující tabulka ukazuje výřez z korpusu SYN2005, slova s pořadím 501 až 504. Frekvence
Slovo
Pořadí × Frekvence
501
21 272
společný
10 657 272
502
21 253
autor
10 669 006
503
21 230
domácí
10 678 690
504
21 225
náklad
10 697 400
Frekvence, ppm
Pořadí
Pořadí
Obr. 5.1: Zipfův zákon pro jednotlivá slova, dále pak specificky pro substantiva a slovesa. Na vodorovné ose x je uvedeno pořadí slova (rank), na svislé ose y je jejich průměrná frekvence v rámci textu (korpusu) o délce milionu slov (obě osy jsou logaritmické). Všechny údaje se týkají psaného jazyka.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208382
100
Z tohoto vztahu vyplývá, že v jazyce existuje velmi málo hodně frekventovaných slov (na ose x vlevo) – to jsou zejména gramatická slova jako předložky a spojky. Většinu lexikonu ale tvoří velké množství slov, která mají velmi nízkou frekvenci (na ose x vpravo). Z grafu pro jednotlivé slovní druhy také můžeme vyčíst, že frekvence posledního zobrazeného substantiva je výrazně vyšší než posledního slovesa. Podrobnější zkoumání také naznačuje, že se snižující se frekvencí se poměr substantiv k ostatním slovním druhům stále zvyšuje. Z tohoto důvodu není možné přesně propočítat poměry některých skupin slov v rámci celého jazyka. Se zvětšujícím se zkoumaným korpusem se poměr substantiv k předložkám neustále zvětšuje, protože zatímco málo frekventovaných substantiv je mnoho, předložek je omezený počet (a všechny jsou hodně časté). Stejně tak poměr slov vzoru žena k slovům vzoru kuře bude neustále se zvětšujícím se korpusem růst, jelikož druhá skupina slov představuje uzavřenou (nerostoucí) třídu. Z Zipfova zákona také plynou praktické důsledky pro výuku jazyků, konkrétně zvládání slovní zásoby. Nejfrekventovanějších 100 slov totiž pokrývá necelých 40 % textu, 1000 slov tvoří 62 % textu a se znalostí 3000 slov jsme schopni rozumět více než 75 % textu.
Autosémantika = slova významově samostatná, synsémantika = slova významově nesamostatná; propria = vlastní jména, apelativa = obecná jména; hyperonyma = nadřazené pojmy, hyponyma = podřazené pojmy Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208382