Kurikulum minulosti a současnosti – vědění, znalosti, učení představují hodnotu samy o sobě – převládá předávání vědomostí od učitele k žákům – důraz na předmětové znalosti, mezipředmětové vazby nejsou v popředí – existuje předěl mezi školním věděním a věděním potřebným pro praktický život – žák postrádá základní poznatky o ekonomice, právu a jiných nezbytných záležitostech života – převládá komercionalizace kultury, médií, média ovládají trh – etické, ale i estetické otázky se ze školy vytrácejí
Kurikulum budoucnosti – požadavek, aby žáci přistupovali k učení aktivně a ve vědění nacházeli svou seberealizaci – klade se důraz na přetváření vědění, na tvořivou práci s věděním – zdůrazňuje se interdisciplinarita, podporují se mezipředmětové vztahy (průřezová témata) – osvojené vědění ve škole má sloužit také k řešení každodenních a profesních problémů, důraz na kompetence – žák je veden k pochopení základních pravidel a podmínek života společnosti (ekonomika, právo, demokracie, práva a povinnosti občana) – podpora kulturního dění, proti manipulaci s vědomím občanů – etická výchova na školách, vyžaduje se dodržování etických norem od všech občanů, zejména od veřejných činitelů
Výslednou podobu kurikula tvoří učitel v interakci se svými žáky (viz také Veverková, 2002, in Kalhous, Obst, 2002, s. 132–145). Obsah vzdělávání může být transformován řadou kroků od nejobecnější úrovně hodnot vzdělávání až po učivo na různých úrovních obecnosti a konkrétnosti tak, aby nebyla opomenuta žádná oblast kvality života žáků. Kurikulum lze sledovat z různých hledisek (zkušenosti lidstva, určité vzdělávací programy, učebnice, požadavky konkrétního učitele, znalosti jednotlivých žáků). Někteří autoři uvádějí ještě další zpřesňující vymezení pojmu: Formální kurikulum – pojmem se rozumí především obsah oficiálně vydaných dokumentů – viz dále učební plán v RVP ZV pro primární vzdělávání (2005). Skryté kurikulum – rozumíme jím vliv všech zkušeností a poznatků, které nejsou zachyceny ve formálním kurikulu a jež žák získává nad rámec záměrného vyučování, tedy např. klima škol-
98
kvalita života detí.indd 98
22.10.2010 11:45:56 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208088
ní třídy a školy, styl školní práce, jedinečnost v pedagogické interakci a komunikaci v průběhu procesu výuky a další. Metakurikulum – souhrn informací, jak se učit vyučovacímu předmětu a jak řídit své učení – jde tedy o metakognitivní témata učení o učení (viz Mareš, 1998). Bude potřebné, aby učitel uměl v budoucnosti převádět nároky nového kurikula do didaktických znalostí obsahu výuky, které lze chápat jako „slitinu (amalgam) obsahu a didaktiky do učitelova porozumění tomu, jak jednotlivé problémy, témata a pojmy organizovat, reprezentovat a adaptovat s ohledem na zájmy a schopnosti žáků a prezentovat je ve výuce“ (Shulman in Janík, Slavík, 2009, s. 120). V primárním vzdělávání je to pochopitelně náročný úkol.
4.2.2 Jaké nové otázky přináší kurikulární reforma? Pedagogická literatura zachycuje vývoj různých kurikulárních trendů v zahraničí i jejich aplikace v českých podmínkách. Souborně zpracovala tento problém Walterová (1994, s. 53; 2006, s. 11), která zdůrazňuje, že problém obsahu vzdělávání a volby konkrétního učiva ve výuce, odpověď na otázku co, je vždy třeba řešit spolu s otázkami proč, k čemu (cíle a funkce), pro koho (charakteristiky učícího se subjektu), kdy (časový plán), jak (metody a postupy), za jakých podmínek (organizace), s jakými očekávanými efekty (kontrola a hodnocení). Autorka upozornila na zásadní změnu v didaktickém myšlení o obsahu vzdělávání (už nešlo jen o rozhodování o učivu), která se posléze potvrdila a dozrála v již několikrát připomenutém RVP ZV. Novou funkci učitele ve vztahu ke kurikulární reformě rozebírá Maňák a konstatuje: „Jestliže dříve učitel jednoznačně vymezené učivo jen metodicky upravoval, v nové funkci je povolán k tomu, aby prováděl jeho výběr v intencích základního učiva a vzhledem ke konkrétním podmínkám“ (2008, s. 35). Učitel se nově stává tvůrcem kurikula, a to klade požadavky na jeho tvořivost. Nová funkce učitele přináší větší míru odpovědnosti při rozhodnutí o volbě učiva a typu učební úlohy pro žáky.
99
kvalita života detí.indd 99
22.10.2010 11:45:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208088
100
kvalita života detí.indd 100
22.10.2010 11:45:57
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208088
2 – – 1
prvouka přírodověda vlastivěda hudební výchova výtvarná výchova tělesná výchova praktické činnosti
Člověk a jeho svět
Výtvarná výchova
* DČD – disponibilní časová dotace
Člověk a zdraví Tělesná výchova (10) Člověk a svět Člověk a svět práce práce (5) Celková povinná časová dotace Z toho disponibilní časová dotace
Umění a kultura (12)
2 1 21 1
1 20 0
1
2+1 0 – 1
–
– 4
2. 9
2
1
–
informatika
Informační a komunikační technologie
Hudební výchova
– 4
anglický jazyk matematika
Cizí jazyk (9) Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace (22) Informační a komunikační technologie (1) Člověk a jeho svět (12)
1. 9
český jazyk
Český jazyk a literatura (38)
Ročník
Jazyk a jazyková komunikace
Vyučovací předmět
Vzdělávací obor
Vzdělávací oblast
Učební plán pro 1. stupeň základní školy (2005, s. 48)
25 3
1
2+1
1
2 – – 1
–
3 4+1
3. 8+1
26 2
1
2
2
– 2 2 1
0+1
3 5
4. 6+1
26 3
1
2
2
– 1+1 1+1 1
1
3 5
5. 6+1
118
5
11
12 (5+7)
15 (7+4+4)
2
9 23
41
Celkem předměty
9
1
1 1 1
1
1
3
Z toho DČD*