(omývání, intronizace Tóry, troubení na šófar aj.). Známým domácím ritem je pesachová hostina beránka. Různé skupiny židů mají vlastní nosach (rituál).53)
7.8.6.4 Vztah judaismu k jiným náboženstvím Židé mají nejblíže k ostatním dvěma monoteistickým profétickým náboženstvím západní části lidstva, k islámu a ke křes anství. Situace arabského obyvatelstva po židovském osídlení Palestiny a po vzniku státu Izrael však značně znesnadnila dialog judaismu s islámem, k němuž se hlásí značná část Arabů. Na obou stranách jsou však tolerantní lidé, kteří hledají východisko v humanitární a politické sféře, a tím otevírají možnosti dialogu mezi těmito dvěma náboženstvími. Dnešní dialog s křes anstvím, 54) jehož přímluvci z židovské strany byli či jsou především Martin Buber, Emanuel Lévinas a Pinchas Lapide,55) se rozvíjí pomalu a je zatížen dřívějším nepřátelstvím. Křes ané různých vyznání zapojení v dialogu vědí o potřebě překonat doznívající nábožensky motivovaný antijudaismus a angažovat se proti občas propukajícímu rasovému antisemitismu. Má-li dialog vést k sblížení a spolupráci, bude také třeba, aby Židé překonali staletými špatnými zkušenostmi podmíněnou nedůvěru vůči křes anům a uznali jejich dobré úmysly.
7.9 Islám56) 7.9.1 Význam islámu Islám čili odevzdání se (do vůle Boží) patří do rodiny tří velkých monoteistických profétických náboženství Západu, která jsou spjata i geneticky. Islám vzniká nejpozději z nich a muslimové ho považují za vyvrcholení a závěr duchovní cesty, která vedla od Abraháma, a vlastně svým způsobem již od Adama, přes Mojžíše a Ježíše k Muhammadovi. Islám se prý opírá o poslední a již definitivní Boží zjevení. Je z religionistického hlediska náboženstvím, jež je významné svým přesahem přes hranice světadílů a kultur, svou sociální rolí a také svou dynamikou. Nepozorujeme u něj symptomy vnitřní slabosti ani ústup ze získaných pozic, jenž je v této době charakteristický pro tradiční podoby křes anství a také pro náboženské systémy vzdálenějšího Orientu v jejich původních oblastech. Islám je misijně mimořádně úspěšný, zejména v Africe, a expanduje prostřednictvím přistěhovalců také do Evropy, kde se stává početně druhým významným náboženstvím po křes anství.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208061
7.9.2 Vznik islámu Vznik islámu lze lokalizovat místně i časově. Předcházelo mu polyteistické náboženství, převládající v té době na Arabském poloostrově, a v dostupném sousedství působily vlivy judaismu a křes anství, s nimž se Muhammad a první generace muslimů setkávali zejména při příležitosti obchodních styků. Islám je spjat s prorokem Muhammadem, jehož narození se odhaduje na dobu mezi lety 570 až 580 křes anského letopočtu. Jako datum úmrtí uvádí muslimská tradice 6. červen 632. Přibližně do čtyřiceti let žil běžným způsobem jako obchodník, manžel a otec rodiny, poté se však Muhammadovi dostává zkušenosti, kterou vykládá jako Boží zjevení. Anděl Džibríl mu zpřístupnil odvěkou pravdu uloženou v božské Knize v podobě vizí. S těmito svými (z dnešního hlediska různě interpretovanými) zkušenostmi se svěřoval svému okolí, které se rozdělilo na přívržence a odpůrce. Nakonec musel opustit Mekku a přesídlit do města známého dnes pod názvem Medina, jejíž obyvatelstvo mu bylo více nakloněno. K tomuto přesídlení došlo v roce 622 křes anského letopočtu. Pod názvem hidždra je počátkem muslimského letopočtu. Později se Muhammad do Mekky vrátil se svými stoupenci. Islám vítězil a začal se šířit. Muhammadova zjevení uchovávaná ústní tradicí byla po jeho smrti zapsána. Tvoří společný základ všech směrů v islámu, jímž je korán.57)
7.9.3 Prameny Božího zjevení Korán neměl být definitivně uspořádán za chalífy ‘Utmána (vládl 644-656). Dělí se na 114 súr (kapitol), kapitoly se dělí na áje (verše). Na začátku je súra otvíratelka knihy, dále jsou tradičně súry uspořádány od nejdelší po nejkratší. Je napsán v arabštině a pouze v tomto jazyce z něj muslimové oficiálně čtou. Ba dokonce je teoreticky zakázáno korán překládat do jiných jazyků, nicméně existují četné překlady pro potřeby muslimů neznalých arabštiny, i tlumočení motivovaná spíše akademicky než vyznavačsky. Poslední český překlad je od významného českého islamisty a arabisty Ivana Hrbka s rozsáhlou úvodní studií. Korán bývá v muslimském světě vykládán podle tradičních exegetických škol, novodobá hermeneutika západního původu nemá příliš mnoho místa. Doplňujícím pramenem víry, kultu a morálky je sunna, tradice obsahující Muhammadovy činy a výroky. Jednotlivá zpráva zaznamenaná jako svědectví tradice se označuje výrazem hadíth. Jeho spolehlivost je dána tradičně uznávaným řetězem svědků až k Prorokovi. Z těchto zdrojů se odvozuje prostý muslimský kult, systém práva (šári‘a) a věrouka, respektive teologie.58)
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208061
7.9.4 Dva hlavní směry islámu, sunnité a ší‘ité Ještě za Muhammadova života a v dalších letech se islám začal šířit. Chalífa, představený obce věřících zvané umma, zpočátku volený, se záhy stává významným vládcem. Prosazují se dynastické tendence a spory, kdo je pravým chalífou. Ší‘ité jsou přesvědčeni, že to mají být potomci čtvrtého chalífy, ‘Alího, Muhammadova bratrance, který spravoval obec v letech 656-661, kdežto sunnité teoreticky zastávali princip volby, prakticky se však přiklonili k dynastiím Umajjovců, Abbásovců a dalších podle politického vývoje až do konce této instituce r. 1924. Tyto dva hlavní proudy jsou dnes v islámském světě v poměru asi 1 : 9 v neprospěch ší‘itů a jsou rozděleny každý ještě do mnoha dílčích směrů. Rozpory zřejmě neoslabily expanzi islámu, který záhy zvítězil v Arábii, poarabštil Blízký východ, vstoupil do Afriky a převládl na značné části jejího území na sever od rovníku a je tam dosud misijně úspěšný. Získal Malou Asii až po pád Konstantinopole (1453). Pronikal do střední Asie a na východ. Islám se stal dominantní na severu Indického poloostrova, odkud vytlačil asi tisíc let silně zastoupený buddhismus, a dotkl se i Číny a značné části dnešní Indonésie. Do Evropy pronikl islám dvojím směrem. Pyrenejský poloostrov byl regionem tří náboženství, která byla po určitou dobu schopna soužít, později španělská reconquista muslimy zatlačila. Natrvalo se ujal na Balkáně, v evropské části Turecka, v Albánii, v Bosně-Hercegovině.
7.9.5 Islám v náboženském a kulturním kontextu Islámský svět byl vedle Byzance a západního křes anství spoludědicem antiky včetně helénismu a významným novým kulturním centrem. Náboženské podněty, filozofické interpretace, poznatky speciálních věd a umělecké podněty se vědomě nebo nepřiznaně předávaly a přejímaly. Iniciativa se postupně během středověku a novověku mezi těmito regiony přesouvala. Při všech pro islám nepříznivých změnách zůstává aspoň literatura a výtvarné umění inspirované tímto náboženstvím trvalým přínosem obecného významu. V devatenáctém a v první polovině dvacátého století byl islámský svět mocensky nejvíce oslaben. Ve druhé polovině dvacátého století se však znovu vzmáhá. Sílí vlna islámského fundamentalismu. Některé nově samostatné islámské státy přijímají islámské právo za základ práva státního, vznikají islámské republiky a fenomén islámského socialismu.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208061