Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207990
4
Společné charakteristiky standardů a jejich analýza
Systémový přístup k projektovému řízení Procesní pojetí projektového řízení Životní cyklus projektu Organizační struktury Analýza silných a slabých stránek standardů a metodiky
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207990
100
SVĚTOVÉ STANDARDY PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ
4.1 Systémový přístup k projektovému řízení Systémovým přístupem rozumíme určitý způsob řešení zadaného nebo vzniklého problému v jeho celku. To znamená, že vzniklý nebo zadaný problém se zkoumá vždy jako celek. Nazývá se systém. Systém je složen z jednotlivých částí, můžeme je označit jako subsystémy. Každý systém, tedy i subsystém, má svoji strukturu, spojenou s vnějším okolím. Systémový přístup vyžaduje důkladné promyšlení postupu řešení, aby byl splněn zadaný nebo smluvně sjednaný cíl, za který objednatel platí, při účelném a hospodárném vynakládání finančních prostředků [13]. Struktura systému je odvozena z latinského strukture, skládat, sestavovat. Označuje způsob složení, čímž se rozumí vnitřní uspořádání určitého objektu, zejména pokud vykazuje znaky pravidelnosti a zákonitosti. Můžeme uvést, že strukturu tvoří prvky s jejich spojením v jeden celek. V rámci systémového přístupu rozeznáváme systém a okolí systému [13]. Tyto pojmy jsou zcela zásadní pro pochopení podstaty systému a jeho aplikaci v praxi projektového řízení. Systém je definován jako množina prvků, navzájem spojených pevnými vazbami. Prvky jsou skutečnosti, které sledujeme a hodnotíme. Na podněty z okolí každý prvek systému reaguje určitým způsobem. Můžeme uvést, že určitým způsobem se chová. Z toho důvodu, že prvky jsou vzájemně spojeny pevnými vazbami, tak každý podnět z okolí systému, na kterýkoliv prvek systému, „proběhne“ všemi prvky systému. Tím vyvolá chování celého systému. Chování je reakcí na vstupy do systému, vysílané okolními systémy případně jejich subsystémy. Grafické znázornění systému a jeho okolí zobrazuje schéma na obr. 4.1. Systém je s okolím ohraničen charakteristickými znaky. Jsou typické pro jednotlivé systémy, případně subsystémy. Ukážeme to na příkladu obchodního závodu. Označení obchodní závod používá právo. Občanský zákoník v § 502 definuje obchodní závod jako „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu“. Obchodní závod je jednotka, která má určitý cíl, pro který byla založena. Např. v průmyslu je to výroba strojů a zařízení, v zemědělství výroba zemědělských produktů. Každý obchodní závod k výrobě nakupuje od ostatních obchodních závodů vstupy (materiál, práci, informace a služby). Hotové výrobky prodává na trhu jako výstupy (statky) z výrobního nebo obchodního procesu. Tím je obchodní závod propojen s dalšími obchodními závody, které jeho výrobky nakupují k výrobní spotřebě (zpracování). Případně výrobky prodává na trhu ke konečné spotřebě fyzickým a právnickým osobám. Prvky systému jsou jednotlivé části nákladů podniku. Vzájemně se ovlivňují.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207990