Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207869
Kapitola
6
„Gender-mozek“ versus „sex-mozek“
Krystalická struktura mužského psýché oproti beztvarosti téhož u ženy; člověk (muž) není schopen odhadnout, co se u druhého člověka (ženy) objeví v následujícím okamžiku ve vědomí, co mu vytane na mysli‘ ; tuto ’ nepředvídatelnost lze metaforicky přirovnat – oproti výše zmíněné krystalické organizaci, tedy omezené odtud–potud‘ , k bažině, močálu, kde to ’ každou chvíli nahodile probublává někde jinde … Vladimír Páral, Nové knihy, 26. 4. 1983
„Pohlaví je biologický termín, gender je pojem psychologicko-kulturní.“ (Oakleyová, 2000, s. 121) Z této definice vyplývá, že budeme-li dále hovořit o rozdílech mezi mozky muže a ženy, měli bychom použít biologický pojem, tedy pohlavní odlišnosti, ale pomyslíme-li na to, že mozek má něco společného s psychikou, musíme již použít termín gender. Bohužel, tak jednoduše to však řešit nelze, neboť Oakleyová (tamtéž) uvádí: „Selský rozum naznačuje, že jde jen o dva způsoby pohledu na tutéž věc a že člověk, který patří, řekněme, k ženskému pohlaví, bude automaticky patřit k odpovídajícímu ženskému genderu. Skutečnost je však jiná. Být mužem nebo ženou, chlapcem nebo dívkou je stejně záležitost oblečení, gestikulace, povolání, sociální sítě a osobnosti jako záležitostí podoby genitálií.“ Čteme-li dále, pak se (na s. 129) dovíme: „Zůstává nám však ještě jeden problém. Hraje vůbec v nasměrování vývoje genderové identity u normálních jednotlivců nějakou roli biologie? Vědci se v odpovědi shodují na tom, že role biologie je tu minimální, protože predispozici k výběru ženské nebo mužské genderové identity (pokud vůbec existuje) rozhodujícím a nesmazatelným způsobem přebíjí proces kulturního učení. Ti, kdo se zabývali hermafroditickými poruchami a problémy genderové identity, byli velmi překvapeni silou a schopností kultury zcela igno99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207869
N E U R O P SYC H O LO G I E
rovat biologii. Na druhé straně jiné vědecké studie dokazují, že biologická diferenciace pohlaví sahá až za gonády a hormony do nižších mozkových struktur, a tudíž až do center ovlivňujících chování. (Pozn. redakce českého vydání citovaného díla, s. 130: Názor o podílu biologických a sociálních faktorů se od doby vzniku této knihy zřejmě opět posunul ve prospěch biologie …; toto stanovisko sdílím, P. K.) […] Je zřejmé, že od momentu, kdy se člověk oddělil od primátů, bylo jeho chování stále méně řízeno biologickými (hormonálními nebo nervovými) faktory. Velký mozek a jeho aktivita je lidské specifikum.“ Tento kratičký vstup do problematiky „gender vs. sex“ jsme považovali za nezbytný, neboť z názvů a obsahů neuropsychologických studií a výzkumů explicitně neplyne, zda činí nějaký interpretační rozdíl mezi gender-, případně sex-mozkem. Máme tedy už nejen problém „mysli a těla“, ale i „gender a pohlaví“.
6.1 Dimorfismus mozkové kůry Rutinní neuropatologická vyšetření mozků žen a mužů nevykazují podstatné rozdíly, kromě váhy a velikosti, což bylo statisticky zjištěno již před více než sto lety (von Bischoff, 1880; Marchand, 1902). Větší velikost mozku mužů vysvětluje poměr celkově vyšší tělesné váhy mužů vůči ženám, který bývá uváděn indexem 1,08 (Dekaban, Sadowsky, 1978). Haugh (1987) zjistil, že zvýšení postavy muže o 10 cm je spojeno se zvýšením váhy mozku o 50–60 g. Zajímavé výsledky přinesla poslední cytoarchitektonická studie (Rabinowicz et al., 1999), porovnávající denzitu 60 míst mozkové kůry u 6 mladých mužů a 5 žen (ve věku 12–24 let). Hustota neuronů byla významně vyšší u mužů (116,5 ± 30,7 neuronu/mm3) ve srovnání s ženami (101,2 ± 25,7 neuronu/mm3; p < 0,02). Průměrný poměr neuronální denzity se liší mezi hemisférami (pravá > levá). Naopak tloušťka mozkové kůry byla podobná u obou pohlaví s vyvážeností pravé a levé hemisféry. Hodnocení počtu nervových buněk také „zvýhodňuje“ muže (299,1 ± 62,6) oproti ženám (264,9 ± 48,2; p < 0,01). Topografické rozmístění gender poměrů, které autoři získali pro tloušťku kůry, denzitu (hustotu) nervových buněk a distribuci gender poměrů pro hodnocení počtu neuronů ukazuje obr. 6 v barevné příloze. K usnadnění srovnání se použily normalizované údaje poměru muži k ženám, místo od místa, neboť jednotlivé lokality se liší svou absolutní hodnotou síly kůry a hustotou/počtem neuronů. I při použití těchto indexů pro specifická místa k izolování gender rozdílů a malému počtu osob, zůstává významný vliv jiných variancí, zahrnujících ty, jež mají vztah k interindividuálním rozdílům. Z tohoto důvodu jsou závěry omezeny na celkové a oblastní rozdíly, jak ukazuje barevné označení gender poměru skupin. Morfometrická studie (de Courten-Myers, 1999) naznačila, že mozková kůra žen má více neuropilu, tj. neuronálních a gliálních zásobení v intersticiálním prostoru než kůra mozku mužského. Tato skutečnost ukazuje, že rozsáhlejší 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207869