psychologicka_diagnostika_dospelych_zlom_d_010_SVOBODA!.qxd 12.2.2010 11:15 Stránka 98
TESTOVÉ METODY
Výše uvedené čtyři faktory divergentního myšlení je možno interpretovat následujícím způsobem: a) Figurální fluence – je dána počtem odpovědí v subtestech. Je primární pro pochopení ostatních figurálních skórů a současně nezbytnou podmínkou pro dosažení ostatních skórů. Nízký skór svědčí pro zablokování probanda tím, že se snaží najít neotřelé řešení, nebo ukazuje prostě na jeho netvůrčí myšlení. Vysoký skór je ukazatelem kreativního potenciálu individua (je-li v souladu se zvýšenými skóry originality a flexibility), nebo se může vyskytovat u banálně myslících, resp. impulzivně myslících jedinců, pokud jsou ostatní skóry nízké. b) Figurální flexibilita – ukazuje na ni počet přesunů v myšlení (do kolika obsahových kategorií je možno zařadit odpovědi probanda). Nejvíce se manifestuje v úloze Kruhy. c) Figurální originalita – statistická infrekvence jednotlivých řešení kontra uniformita. Tento skór je třeba interpretovat ve vztahu ke skórům fluence a elaborace. Do této kategorie se zařazuje i hodnocení originality titulku jednotlivých výtvorů. d) Figurální elaborace – ukazuje na ni počet detailů v jednotlivých kresbách. Odráží schopnost rozvinout základní myšlenku, dodat jí přesvědčivosti a propracovat ji. Dívky mívají obvykle vyšší schopnost elaborace než chlapci. Objevuje se i vliv profese. Vysoká míra elaborace může mít však i negativní důsledky – jedinec je tak zaujat propracováváním svých myšlenek, že celý úkol nestačí dokončit.
sluníčko míč
maškara
kolo
měsíček
budík
Obr. 17. Torranceho test. Ukázka administrovaného protokolu.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207861
psychologicka_diagnostika_dospelych_zlom_d_010_SVOBODA!.qxd 12.2.2010 11:15 Stránka 99
VÝKONOVÉ TESTY
Test umožňuje získat nejen informace o flexibilitě či rigiditě myšlení, ale z obsahové analýzy kreseb lze usuzovat na konkrétní zaměřenost probanda. n Standardizace: Reliabilita skórování, zjiš\ovaná mírou shody posouzení dvěma nezávislými osobami, se pohybuje jak v původních Torranceho výzkumech, tak i při slovenské restandardizaci kolem 0,90. Reliabilita mezi testem a retestem je pro jednotlivé faktory divergentního myšlení většinou mezi hodnotami 0,60–0,80. Při testování validity metod zjiš\ujících kreativitu se setkáváme s potížemi vyplývajícími zejména z toho, že se obtížně hledají externí kritéria kreativních výkonů, což se projevuje zejména u zkoumání obsahové validity. Souběžná validita byla ověřována srovnáváním s hodnocením tvořivých jedinců učiteli a spolužáky a se školním výkonem. Výsledky jsou často rozporuplné; pokud jsou prokázány významné hodnoty, pak jsou obvykle nízké. Prediktivní validita testu je udávána v hodnotách kolem 0,50 (korelace testového výsledku s tvůrčími výkony po 12 letech). Jurčová provedla na Slovensku normalizaci Torranceho testu pro skupiny žáků 5.–8. ročníku základní školy, dále pro středoškoláky a pro vybrané skupiny dospělé populace. n Komentář: Test, vydaný Psychodiagnostickými a didaktickými testy v roce 1984, si klade za cíl poskytovat maximum informací o charakteru tvůrčího procesu u dětí a dospělých. Nemůže však zachytit všechny schopnosti související s kreativním chováním. Torrance sám upozorňuje, že tvořivé myšlení nemá stejný vývojový průběh jako jiné schopnosti (např. inteligence, školní výkony). Vzhledem k provedené restandardizaci je jedním z mála testů skutečně široce použitelných pro diagnostiku tvůrčích schopností. M. Schürer publikoval roku 1977 v podniku Psychodiagnostické a didaktické testy test KREATOS, jako projekční i výkonnostní pomůcku v poradenské a klinické praxi při multidimenzionální diagnostice. Je určena dospívající mládeži. Vychází z principu Warteggova testu v interpretačním schématu Kingetové. Subjekt dokresluje dvanáct začatých kreseb, každou z nich má označit názvem a případně vysvětlivkami a nakonec přidělí každé kresbě i názvu známku (ve školním rozmezí 1–5). Obsáhlý manuál přináší vyhodnocovací systém i ukázky, ilustrující možnost interpretace testu. Bez psychometrického aparátu, avšak s jistým diagnostickým nábojem jsou tzv. kreativní psychohry, jejichž cílem je stimulovat tvořivost, tvůrčí způsob myšlení a chování, zbystřit smysly a rozšířit obsah vědomí, realizovat všechny vlastní předpoklady a možnosti. Zájemce najde přehled těchto her v knize E. Bakaláře I dospělí si mohou hrát (Pressfoto, Praha 1976, 2. vyd. 1987, spoluautor V. Kopský). T. Kováč referuje o netradičních metodách diagnostikujících kreativitu: • „Můj tvůrčí čin“ – pokus o postižení kreativity subjektu na základě výsledků jeho činnosti. Proband má napsat, co všechno ve svém před-
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207861
psychologicka_diagnostika_dospelych_zlom_d_010_SVOBODA!.qxd 12.2.2010 11:15 Stránka 100
TESTOVÉ METODY
cházejícím životě vytvořil, co sám pokládá za originální. Při srovnání s výsledky Torranceho testu se ukazuje, že popisovaný test vysoce signifikantně diferencuje subjekty, skórující vysoko a nízko v Torranceho testu. • „Test nedokončených kreativních vět“ – zachycuje tři z Guilfordových faktorů tvořivého myšlení, a to redefinici, elaboraci a citlivost na problémy. Principem testu jsou nedokončené věty konstruované tak, aby se v nich mohly uplatnit uvedené faktory. Výsledky testu rovněž korelují se závěry Torranceho testu. • „Progresivní generalizace“ – jsou inspirovány dalším ze známých testů kreativity – The Remote Associates Test autorů Mednicka a Mednicka. Za externí kritérium validity byly i zde zvoleny Torranceho testy a vztah byl shledán vysoce signifikantním. Zájemce o hlubší studium testů kreativity je možno odkázat na práci Hlavsa, J., Jurčová, M.: Psychologické metódy zisUovania tvorivosti. Psychodiagnostické a didaktické testy, Bratislava 1978.
10.2.3 Zkoušky parciálních a kombinovaných schopností Do této podskupiny testů řadíme metody, orientované na zjiš\ované úrovně jednotlivých dílčích schopností, jako je pozornost, schopnost kombinovat různé tvary apod., dále pak jsou její součástí metody, snažící se postihovat více těchto schopností. Přitom tyto kombinované schopnosti mohou mít úzký vztah k vykonávání různých činností, takže jsou oblíbené a používané např. při volbě povolání (např. Test diferenciace schopností).
S-test S-test je neverbální výkonovou zkouškou, která částečně postihuje prostorový Thurstonův faktor. Lze předpokládat i přítomnost pamě\ového faktoru, avšak nebyla prokázána korelace s bezprostřední pamětí pro čísla. Úlohy svojí jednoznačností nevyžadují tvořivé myšlení. V rámci psychometrického zpracování testu bylo vyšetřeno celkem 4940 osob ve věku 15–20 let z celé republiky. Vnitřní konzistence testu nebyla zjiš\ována, nebo\ povaha testového materiálu to nevyžaduje. Ověřování reliability se zaměřilo na stabilitu v čase. Bezprostřední retest po dvou hodinách přinesl r = 0,87, retest po dvou letech r = 0,66 a po čtyřech letech r = 0,66. Externí validita zjištěná srovnáním výsledku S-testu s jinými metodami: s testem PFB 0,43– 0,68, s testem Názorové řady 0,36–0,45, s DRČ 0,47–0,58, s Kresbou figur 0,39–0,47, s C. F. 2 A 0,88. Korelace S-testu s celkovým skórem testové baterie (v níž byl S-test zařazen) byla 0,64–0,80. Souběžná validita byla ověřována korelacemi se školním prospěchem (r = 0,42–0,63) a se známkou z matematiky (r = 0,30–0,43). Hodnoty, svědčící
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207861