Evangelium
podle svatého lotra
Naše výmluvy To pozvání, které blízcí nepřijali, bych přirovnal k nepřijetí pozvání od Pána, k odmítnutí jeho pozvání. Pán nás vyzývá k různým věcem, ale my takřka systematicky odmítáme. Neustále vynalézáme nové výmluvy. Tváříme se, jako bychom měli něco jiného na práci. Charakteristickým příkladem je naše odmítání modlitby. Říkáme si: „Dnes se budu modlit.“ Jenže ráno nemáme čas. Tak si řekneme: „Budu se modlit odpoledne.“ A nenajdeme si chvilku. Tak se zase nepomodlíme a řekneme si: „Budu se modlit večer.“ A pak přijde večer a my zapomeneme. Potom si z ničeho nic vzpomeneme a slíbíme si, že se pomodlíme zítra. A tak trávíme čas odsouváním výzvy k modlení. To není moc dobrý přístup. Pán nás tak přitom neustále zve, abychom s ním prožívali úžasné chvíle lásky. Kolik času si během dne vyhradíte pro Boha? Kladu vám tuto otázku, stejně jako ji kladu sobě.
Chvíle s ním Například v autě mám chuť odříkávat růženec. Ale poslouchám rádio. Je tam tolik zajímavých programů. Říkám si: „Až skončí tenhle pořad, budu se modlit růženec.“ Pořad skončí a já to neudělám, protože na to nakonec zapomenu. Řekl bych, že je to ďáblovo pokušení – takhle neustále odsouvat pozvání, abychom věnovali čas Bohu. Ale ďábla porazíme tou chvílí lásky, kterou Bohu nabídneme. Dejte si předsevzetí rovnou na dnešek, protože zítra bude příliš pozdě požádat Pána, aby vám dovolil věnovat mu čas. Neodkládejte to. Zasvěťte tento den Bohu, své práci a hlavně této chvíli lásky! Pán nás neustále zve za ostatními. Máme náboženství. Je to katolická víra. Pán nás vyzývá, abychom se setkali s jinými náboženstvími. To udělal Jan Pavel II., když pozval všechna náboženství do Assisi. Byl to úžasný prorocký čin. Vyzval všechny, aby se modlili ve své řeči. Nemůžeme se modlit společně, protože jsou mezi námi teologické rozdíly. Ale můžeme „být společně, abychom se pomodlili“. To byla ta nejkrásnější „hostina“ Jana Pavla II. za dobu jeho pontifikátu.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207850
Světlo
evangelia
Spolu při modlitbě Mladým muslimům dávám Korán a modlitební koberečky. Vyzývám je, aby správně prožívali své náboženství. Jsou k těmto gestům velmi citliví. Často pak vídám mladé muslimy na mých mších v Haute-Provence, dokonce někdy pomáhají jako ministranti. Mnohokrát se stalo, že mě některý z těchto mladých, když jsme vzpomínali na mrtvé, požádal, abych se pomodlil za mrtvé v arabštině. Souhlasil jsem. Byla to krásná chvíle. Mé evangelické hodnoty smíšené s náboženskými hodnotami jiných nás posouvají k Bohu. Soustřeďte se především na základ své katolické víry, sestry a bratři. To vám umožní vyjít vstříc jiným náboženstvím. Smíchat všechna náboženství – to je velké pokušení naší doby. Pak se ztrácíme v jakési buddhisticko-islamisticko-protestantsko-ortodoxní… kaši. A to není dobré. Pán nás vyzývá, abychom vyšli vstříc ostatním, pokud hoříme pro živého, mrtvého a znovu vzkříšeného Krista. A milujeme ze všech sil svou církev.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207850
18.
Vánoce, svátky světla Dálnice konzumu, nebo klikatá cestička za hvězdou pastýřů? Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zabalila jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťatko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení. “ Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko, položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Pastýři se pak 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207850