Tomáš Halík / smířená různost
ho neokonzervatismu. Prodebatovali jsme několik nocí v jeho newyorském bytě. On pak publikoval i mé první stati přeložené do angličtiny ve svém vlivném časopise First Things. Otec Richard byl velkým milovníkem Manhattanu a nadšeně mě po něm provázel; jednou jsme řadu nočních hodin projezdili v taxíku od St. John Cathedral přes Time Square a přes Wall Street až k soše Svobody. Šeptalo se, že je jedním z vážných kandidátů na úřad příštího arcibiskupa americké metropole. Bohužel v roce 2009 podlehl rakovině. Ano, tito lidé mě po určitou dobu intelektuálně hodně ovlivňovali. Později jsem však z okouzlení jejich myšlenkami vystřízlivěl, zejména v oblasti politické mi nekonvenovala jejich stále bližší spolupráce s evangelikální fundamentalistickou Religious Right,* zejména jejich jednoznačná podpora George W. Bushe a války v Iráku; tu jsem od počátku považoval za nešťastný krok. Ovšem mé přátelství s Michaelem Novakem přesto dál trvá. Během svých návštěv na Fordham University jsem se mohl několikrát setkat také s kardinálem Averym Dullesem, jezuitou a synem významného politika padesátých let, originálním teologem, blízkým Josephu Ratzingerovi. Poznal jsi tedy blíž i americký univerzitní svět? Během svého prvního pobytu v USA jsem mohl přednášet na deseti různých amerických univerzitách a školách, navštívit různé americké státy a uvědomit si, jakou pluralitu kultur a men* „Náboženská (křesťanská) pravice“ – obecné označení širšího konzervativního hnutí v USA, které od sedmdesátých let 20. století silně ovlivňuje americkou politiku (boj proti potratům, proti uznání svazku homosexuálních párů, proti darwinismu atd.). (Pozn. red.)
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207848
Církev, náboženství a svět
talit Severní Amerika zahrnuje. Jednou jsem s Václavem Malým, dnešním biskupem, a jezuitou Petrem Kolářem přednášel na jezuitské univerzitě v Clevelandu. Jindy jsem přiletěl na výroční přednášku na Calvin College v Michiganu a krátký pobyt na Katolické univerzitě ve Washingtonu; později, v roce 1999, jsem strávil jeden trimestr na univerzitě v Pittsburghu, kde jsem měl sérii přednášek o vývoji demokracie, náboženství a kultury ve střední Evropě v době komunismu a po jeho pádu. V New Yorku se mi pak v roce 2008 prostřednictvím přátel podařilo navázat pracovní kontakt se zkušenou literární agentkou Marly Rusoffovou (byla též agentkou paní Jacqueline Kennedyové) a uzavřít smlouvy s prestižním nakladatelstvím Doubleday, kde začínají vycházet mé knihy. Účelem zatím poslední návštěvy v Americe byla prezentace mé knihy Patience with God (v originále Vzdáleným nablízku) na půdě Organizace spojených národů a pak výroční přednáška na Harvardské univerzitě. Ano, na Ameriku a její univerzity, zejména ovšem na Harvard, který je jakousi Mekkou akademického světa, velice rád vzpomínám. Zatímco v Německu se od akademiků většinou očekává čtená, důkladně připravená přednáška (opravdu Vor-lesung), Američani zas ocení vtip, improvizaci, živé podání, bezprostřední kontakt s posluchači. Zažil jsi Ameriku před 11. září 2001 a po něm. Zejména po tomto datu jsou často frekventovanými tématy vztah náboženství a po litiky, náboženství a násilí. Světová náboženská scéna se začala radikálně měnit v poslední čtvrtině 20. století. Jedním z prvních, kdo na to upozornil, byl Gilles Kepel, francouzský sociolog, který má rodové kořeny
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207848
Tomáš Halík / smířená různost
také v Čechách, mezi sudetskými Němci. Ostatně i s ním jsem měl možnost se opakovaně sejít a diskutovat, naposledy na loňské konferenci Forum 2000 v Praze, kde jsme přednášeli v jednom panelu se sociology Grace Davieovou a José Casanovou. Kepelův bestseller Boží pomsta upozorňuje na to, že velká světová náboženství se odmítla spokojit s tím, že by se podle prognóz teoretiků sekularizace měla přesunout pouze do privátní sféry. Různé radikální proudy ve třech hlavních monoteistických náboženstvích využily onu krizi, do níž se dostala liberální společnost, a znovu začaly dobývat politickou sféru. Gilles Kepel je odborníkem na islám, takže to demonstroval na příkladu Chomejního islámské revoluce v Íránu, ale viděl určité analogie také v rostoucím vlivu americké Religious Right, náboženské pravice, na politiku Spojených států za prezidentování Reagana a Bushe jr. Jistou podobnost viděl i v politické aktivitě křesťanských disidentů ve středovýchodní Evropě a katolickém hnutí Comunione e Liberazione a rovněž ve výzvě Jana Pavla II. k nové evangelizaci Evropy. Osobně se domnívám, že papežova výzva k nové evangelizaci je přece jen něco jiného, nicméně řada katolíků tuto výzvu opravdu chápala jako impulz k „náboženské mobilizaci“ a nové reconquistě. Američtí konzervativní katolíci nepokrytě mluví o „kulturním boji“ mezi místními konzervativními křesťany a sekulární levicí. Téma politizace náboženství pak vstoupilo do obecného povědo mí po událostech 11. září 2001. Bezpochyby, 11. září 2001 otřáslo světem natolik, že téma náboženství v politice a zejména spojování náboženství s násilím a terorismem stejně jako téma „střetu civilizací“ se náhle stalo
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207848