Nebojte se života (Ukázka, strana 99)

98

CESTA SVATOSTI

se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti. Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život? A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti. Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli. (Žid 12,1–11)

Rozhodně se to vyplatí. Být vysvobozen z hříchů, jež nás ničí, je nezměrná úleva. Je to radost a uzdravení našeho lidství. Už kvůli tomu bychom měli pochopit, že usilovat o hlubokou a ryzí svatost stojí za to, a je cena jakákoli. Možná ale potřebujeme, aby nás někdo trochu povzbudil, trochu přesvědčoval. Stojí svatost opravdu za to?

Síla svatosti Každý chce žít silný život. Každý člověk chce cítit, že na jeho přítomnosti na této zemi záleží. Zničené duše, jež končí sebevraždou, si na život sahají s pocitem, že nebude žádná škoda, když tu nebudou. Mají pocit, že když zmizí ze scény, udělají světu laskavost. Ti však, kdo žijí v hluboké, radostné spokojenosti, obvykle nalezli místo, kde jejich životy působí nějaké velké dobro, a jsou si toho vědomi. Všichni toužíme po tom, aby na nás záleželo. Dychtíme po tom, aby nebylo jedno, zda jsme, nebo nejsme. To, co ještě nevidíme, je spojitost mezi naší osobní svatostí a naším vlivem na tento svět. Ve druhé kapitole jsem naše přemítání o fascinující Ježíšově dobrotě začal dvěma příběhy: o jeho křtu a o pokušení na poušti. Všimněte si, co se děje, když se Ježíš vrací z té velké zatěžkávací zkoušky charakteru: Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ábel ho pokoušel… Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. (Lk 4,1.14–15)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207837

OVOCE SVATOSTI

99

Ježíš se ze své zkoušky vrací „silný v Duchu“, plný Boží síly. Tady se začíná odehrávat jeho velké vítězství – uzdravování a zázraky, mocné učení, smělé střety i šlechetná pomoc. To vše vyvěrá ze svatosti. Ti, kdo to v křesanství dotáhli na vedoucí místa, vás o tomto mnoho neučili – anebo vám v tom nedávali příklad. V církvi jsme si začali myslet, že moc a vliv vycházejí z šikovnosti a odbornosti. Žijeme ve světě, který uctívá odbornost. Jenže Boží království pracuje s úplně jinými hodnotami. Jeden život plně odevzdaný Bohu je mnohem mocnější než sto životů nadaných expertů. Podívejte se, koho si Ježíš vyvolil, aby změnil svět: rybáře, výběrčí daní, prostitutky. Pohlete, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených; ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil silné. (1Kor 1,26–27)

Aby bylo jasno, netvrdím, že Bůh čeká, až dosáhneme úrovně Ježíšovy svatosti, a pak nás teprve použije. Kdyby to byla pravda, kdo by vůbec kdy měl možnost, aby ho Bůh ve světě použil? Všichni bychom ještě čekali. Dejte svůj život Bohu a on vás použije. Takže: na svatosti samozřejmě záleží. Když Petr píše manželům: „Když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší, a prokazujte jim úctu,“ dodává větu, jež na první pohled působí v pasáži o manželském životě překvapivě: „Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.“ (1Petr 3,7) Ale považte – ocení Bůh modlitby člověka, který se domáhá požehnání pro svůj obchod, když je zároveň zlý na svou ženu? Kdepak. A tento princip se netýká jen manželů – naše modlitby jsou samozřejmě omezeny naším hříchem. Když chcete mocné modlitby, vyžeňte ze svého života hřích. Náš duchovní výcvik ještě ani nezačal a už vám mohu s jistotou říci, co přijde: tisíc důvodů pro to, abychom se zpronevěřili. Stane se, že mě v obchodě obsluhuje hezká dívka, která se zrovna dnes rozhodla nevzít si podprsenku. Nechám se zlákat, abych se podíval, nebo ne? Nechám se rozčílit členem našeho týmu, zatetelím se pýchou, když na naši duchovní obnovu přijde mnoho lidí, nafouknu se svým pocitem síly? A tak dál, jako

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207837

100

CESTA SVATOSTI

na jarmarku pokušení. (Tohle patří k ceně, o níž jsem se zmiňoval.) Bývá to bolestná zkouška a trvá zpravidla déle, než jsme předpokládali. Jak varoval čínský křesanský autor a duchovní Watchman Nee, ábel si ve skutečnosti neláme hlavu s tím, jak vás svést k hříchu – pouze čeká, až sami opustíte chráněný prostor svého života v Kristu. Dám-li volný průchod kterémukoli z těchto svodů, zpronevěřím se. Při obnově nebudu mít takovou moc. Nastane rozdvojení. Budu buto pod mrakem odsouzení, nebo budu jednat podle těla, nebo se budu snažit předstírat, že jsem lepší, než jsem. Přátelé, na svatosti samozřejmě záleží. Jestli chcete žít silný život, musíte si vybrat svatost. Opakuji – chci nepříteli zabránit v tom, aby se k vám připlížil pod pláštíkem dokonalosti. Život, který Bůh používá, je život jemu odevzdaný. Na odevzdání záleží. To umožňuje Ježíšovu životu, aby plně vstoupil do života vašeho. Hledejte ryzí svatost a najdete radost z poznání, jak moc záleží na vašem životě v tomto světě – i v tom, který má přijít.

Záchrana svatosti Ve svatém životě je síla. Je v něm pro nás také bezpočet prostředků záchrany. Jeden můj přítel jednou vešel do šéfovy kanceláře s nějakými papíry. Neuvědomil si, že zatímco nadřízený je ten den pryč, nepřítel tu je a čeká, až ho bude moci polapit do nastražené pasti. Na stole ležel dopis. Můj přítel se „náhodou“ podíval a „náhodou“ si všiml svého jména. Něco v něm řeklo: Vida, to je o tobě. Měl by sis to přečíst, abys věděl, co si o tobě šéf myslí. Jeho lepší já namítlo: Uteč. To není nic pro tebe. Neporušuj ze zvědavosti svoje zásady. Musím bohužel říci, že přítel neodolal a dopis si přečetl; šéf si v něm jednomu kolegovi stěžoval na jeho chyby. Účinek byl zničující. Přítel měl pocit, že ho jeho šéf zradil, a jeho vlastní integrita utržila těžkou ránu. Další trápení a spouš následovaly. Svatost by celý scénář zastavila. Nadřízený by především nikdy takový dopis nenapsal a můj přítel by nikdy nepodlehl nutkání číst jej. Kdyby si ten či onen zvolili svatost, řetězec zkázy by se nikdy nespustil. Pomyslete na spouš napáchanou hříchem na naší krvácející planetě. Kolik lidí by bylo zachráněno, kdyby si vybrali svatost. Tamtu holčičku by nikdo

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207837