98
Daniel Goleman
muset postupně přizpůsobit realitě spojené se snižováním úrovně. Ekonomický ideál věčného růstu není jako měřítko úspěchu udržitelný, což je názor vyslovený kupříkladu ekonomem E. F. Schumacherem v knize Small is Beautiful: Economics as if People Mattered (Co je malé, to je milé aneb ekonomika, které záleží na lidech). Když jsme se s manželkou ubírali městským areálem univerzity na oběd s Richardem Layardem, procházeli jsme kolem výlohy univerzitního knihkupectví, jíž dominovalo ono významné dílo Thomase Pickettyho. Na London School of Economics se knize Capital zjevně dostávalo značné pozornosti. Ovšem Pickettyova analýza, jež vychází z údajů získaných v Evropě a ve Spojených státech, pomíjí důležitou skutečnost: jak se daří chudým celosvětově. Růst globální ekonomiky pozvedl stovky milionů – možná miliard – lidí z nejnižších sociálních vrstev: od sedmdesátých let celosvětově během čtyřiceti let klesl počet lidí, kteří musejí vystačit maximálně s dolarem na den o 80 %.5 Tím se zvýšila životní úroveň pracujících v zemích dříve označovaných jako rozvojové, například v zemích uskupení BRIC, tedy Brazílii, Rusku, Indii a Číně. Tento pozoruhodný úspěch ovšem nezmenšil rozdíly mezi bohatými a chudými: za stejné období se zároveň rychle rozrostlo množství ultrabohatých. Podle Pickettyho spočívá problém kapitalismu v pravidlech hry: ze společného koláče jde neúměrně velký díl vlastníkům na úkor pracujících. Vzestupná ekonomická vlna navíc nezvedá všechny lodě stejně: přesun výroby z rozvinutých zemí do těch zaostalejších kupříkladu způsobil, že někteří dělníci v původně prosperujících zemích si dnes vydělají podstatně méně, než si vydělali ve stejném období profesní dráhy jejich rodiče (zatímco levnější dělníci v chudých zemích si přilepšili). Podle Pickettyova pravidla se propast mezi bohatými a chudými stále prohlubuje. V roce 2016 se bude čisté jmění osmdesáti nejbohatších lidí světa přibližně rovnat majetku miliard obyvatel v dolní polovině příjmového žebříčku.6 Zdá se, že svět směřuje k vytvoření ostrůvků několika nejbohatších oddělených od zranitelné většiny. Globální studie obyvatelstva na spodním konci mzdové
SILA LIDSKOSTI_TISK.indd 98
5.6.2015 14:35:30 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207710
SÍLA LIDSKOSTI
99
stupnice dospěla k takzvané dobré zprávě: k odhadu, že množství lidí žijících v naprosté chudobě v budoucnu nepřesáhne miliardu. Jinak řečeno: chudí budou mezi námi vždycky. Dalajlama poznamenává, že hlavním zájmem kapitalisty koneckonců vždycky bude vydělat peníze. Dodává však, že teorii kapitalismu je třeba rozšířit tak, aby byl prospěšný většině – a to nejen finančně.
Tajemství štěstí „Co je zdrojem štěstí?“ zeptal se dalajlamy student Princetonské univerzity. Dalajlama se rozhlédl po studentech, kteří čekali na odpověď, a po chvilce zvolal: „Peníze!“ Po další odmlce: „Sex!“ A ještě: „Noční kluby!“ Jeho vtipkování posluchače zcela strhlo. Poté se dal slyšet, že pokud hledíme na svět prizmatem materialisty, hledáme jako zdroj spokojenosti či radosti smyslovou stimulaci – i takové věci, jako jsou nakupování, jídlo, hudba, sledování sportu. Jestliže se však soustředíme pouze na smyslové požitky, jsme ustavičně nespokojení, neboť potěšení, které z nich plyne, je krátkodobé. Požitkářství a holdování konzumnímu způsobu života, tak rozbujelé ve vyspělých státech a rychle se šířící do vzmáhajících se ekonomik Číny a Indie, nevede ke skutečnému štěstí, ale „ochuzuje život a přiživuje to horší v nás“. Dalajlama se občas zmiňuje o tom, jak byl jednou hostem v domě velmi zámožné rodiny, u níž se během dlouhé cesty zastavil na oběd. Poněkud rozpačitě líčí, jak v koupelně nahlédl otevřenými dvířky do lékárničky – a spatřil plnou skříňku sedativ a analgetik. Dalajlamova kritika současné ekonomiky se týká též základních předpokladů spokojenosti. „Mnozí lidé mají pocit, že peníze jsou zdrojem šťastného života. Peníze jsou nezbytné, užitečné – stále víc a víc peněz však štěstí nepřinese. Spoléhat na peníze jako na prostředek zajišťující štěstí je příliš materialistické.“
SILA LIDSKOSTI_TISK.indd 99
5.6.2015 14:35:30 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207710
100
Daniel Goleman
Nedostatkem takového způsobu života je skutečnost, že i když jsme spokojení, „je to radost často spojená s hlubokou vnitřní bolestí. Je jako analgetikum: když se na chvíli rozptýlíme, na bolest zapomeneme, ale je stále v nás. Možná pociťujeme dočasnou úlevu, ale pokud něco tyto hluboké úzkosti probudí, na štěstí rázem zapomeneme. Spokojenost proto musí stát na pevnějších základech. Správný způsob zmírnění bolesti,“ vysvětluje, „spočívá v práci na mentální úrovni, nikoli ve smyslovém uspokojení.“ Je však nutné přeorientovat svůj postoj od materialismu k pravému zdroji radosti. „Je těžké to změnit. Naší nadějí jsou lidé tohoto století“ – současní mladí a ti dosud nenarození – a to, že se jim dostane jeho slovy „řádného vzdělání“ ve věcech hodnot a skutečného předpokladu spokojeného života. „Myslím, že je to jediná naděje.“ A doplňuje: „Dnes řada lidí věří, že bude-li pokračovat materiální pokrok, bude všechno v pořádku. Tento způsob myšlení je ale chybný. Materiální statky zajišťují pohodlí fyzickému tělu, nikoli však mysli.“7 Za peníze si lásku ani štěstí nekoupíš – jak se zpívá v jedné písni. Layardův výzkum prokazuje, že štěstí závisí mnohem víc na kvalitě osobních vztahů než na příjmu. Nejdůležitějším vnějším faktorem životní spokojenosti je v mnoha směrech právě jistota důvěrného vztahu. Podobně dalajlama uvádí, že život v laskavém, milujícím a spolehlivém kruhu rodiny a přátel je pro štěstí důležitější než přepych. Cituje sociologický výzkum, z něhož plyne, že emoční přínos získaného bohatství je dočasný a že celková úroveň spokojenosti lidí ve společnosti je tím vyšší, čím rovnoměrněji je rozložena majetnost. To patrně vysvětluje, proč se země jako Dánsko při hodnocení spokojenosti a štěstí dlouhodobě udržují na předních místech. Layard se domnívá, že kdyby bylo blaho obyvatel cílem vlád, pak by regulovaly ekonomiku směrem k její vyšší stabilitě, než aby pomáhala několika jedincům k extrémnímu bohatství. Třebaže víra ekonomů v HDP vychází z představy, že peníze vyjadřují štěstí člověka, Layard upozorňuje v této
SILA LIDSKOSTI_TISK.indd 100
5.6.2015 14:35:30 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207710