Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206906
Anna Ševčíková
Pornografie v nejširším slova smyslu je součástí lidské historie již od nepaměti. S příchodem digitálních technologií se však její šíření znásobilo a zjednodušilo. Dnes se k ní mohou dostat nejen dospělí lidé, ale i mnohem mladší jedinci, kteří do té doby měli spíše omezené možnosti, jak se s ní setkat. Pozornost si především získalo téma vlivu pornografie na dětské uživatele internetu, přičemž mnohé debaty jsou často provázány diskursem škodlivosti či potenciální hrozby pro mladé uživatele internetu (Švardala, 2004), jenž je navíc podněcován domnělou souvislostí s tvorbou a šířením dětské pornografie (Eckertová, Dočekal, 2013; Hulanová, 2012). Zdánlivá provázanost může být způsobena zaměňováním produkce dětské pornografie se sextingem, což je termín pro jev, kdy mladí uživatelé internetu, převážně v dospívajícím věku, vytvářejí vlastní sexuálně zaměřené fotografie, jež pak zveřejňují na svých online profilech či je v elektronické podobě posílají svým známým (Lenhart, 2009). Tato kapitola se nebude zabývat sexuálními obsahy, které nezletilí produkují, nýbrž těmi, kterým mohou být na internetu vystaveni. Jedná se o problematiku, jež si získala relativně širokou mediální pozornost, méně však už tu odbornou. Cílem je proto nabídnout zevrubnější pohled na zkušenosti mladých uživatelů internetu se zhlédnutím fotografií či videí se sexuální tematikou, popsat, čím se vyznačuje, a konfrontovat je s hojně diskutovanými představami, mezi něž patří neomezený kontakt s internetovou pornografií a její škodlivost. Nejprve představíme, co se pornografií myslí a jak vlastnosti internetu používání tohoto termínu problematizují. Dále si ukážeme, v jaké míře se nezletilí
Vystavení se sexuálním obsahům na internetu u nezletilých
5. Vystavení se sexuálním obsahům na internetu u nezletilých
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206906
s online sexuálním obsahem setkávají a jakým způsobem. Uvedeme specifika záměrného a nezáměrného zhlédnutí těchto materiálů a na závěr popíšeme, jaký vliv mohou mít na psychosexuální vývoj mladých uživatelů internetu.
¦¦Exkurze do terminologie: specifika a definice Pornografie je definována jako explicitní zobrazení sexuálních aktů či genitálií za účelem sexuálně vzrušit diváka či divačku (Morgan, 2011). Paralelně se můžeme setkat ještě s termínem „sexuálně explicitní materiály“, který rovněž charakterizuje zobrazení pohlavních orgánů či sexuální akt. Oproti pornografii se však nepředpokládá, že by za jejich zhlédnutím stálo nutkání navodit vzrušení (Peter, Valkenburg, 2006a). Vzhledem k rozmanitosti sexuálních obsahů a vzhledem k potřebě zjistit, jaké typy sexuálních materiálů jsou nezletilým na internetu dostupné, se někteří badatelé uchylují k používání slovního spojení „sexuální obsahy“ v nejširším slova smyslu. (Livingstone, Haddon, Görzig, Ólafsson, 2011). V případě sledování zkušeností dětí se sexuálně explicitními materiály jsou respondenti dotazováni na kontakt s fotografiemi či videonahrávkami zachycujícími genitálie či přímo sexuální praktiky, zatímco dotazník na sexuální obsahy zahrnuje i položku, zda na internetu viděli jakýkoliv materiál zobrazující nahé tělo. S rozmachem komunikačních aplikací a online platforem se možnosti produkce a distribuce sexuálních obsahů po internetu jednoznačně rozšířily. Lze se k nim dostat nejen prostřednictvím pornografických stránek určených pro dospělé, ale také skrze mnohé další kanály, mezi něž například patří stránky pro sdílení souborů či pro vyvěšování videí (Greenfield, 2004)47. Tím se zároveň zvyšuje pravděpodobnost pro bezděčné zhlédnutí sexuálních materiálů. Některé nikoliv sexuálně zaměřené webové stránky mohou mimo jiné obsahovat i neoznačený sexuální obsah, jenž se po kliknutí může zobrazit přes celou obrazovku, aniž by o to dotyčná osoba stála. Kvůli nejednoznačnosti záměrů 47
V České republice k nim patří např. www.ulozto.cz nebo www.czshare.cz.
——— 100 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206906