Peruánské postřehy Nejvýraznější cestovatelskou osobností, která poznávala Peru a Bolívii ve druhé polovině 20. století byl Václav Šolc (1919–1995), ředitel Náprstkova muzea v Praze. V první polovině šedesátých let minulého století pobýval na jezeře Titicaca, v polovině sedmdesátých let cestoval jádrem inckého impéria a s autorem Peruánských postřehů se tam setkal. Mimo jiné právě osobnosti Václava Šolce a Miloslava Stingla (1930) proponují autora a jeho Peruánské postřehy s obecným zájmem české a slovenské společnosti o původní kultury andských zemí. Všem učarovala Latinská Amerika. Pokusili se, a to úspěšně, uskutečnit své představy: navštívit, poznat a popsat pro Evropana vzdálené prostory. V těchto souvislostech přinášejí Peruánské postřehy svědectví o kontinuitě českého zájmu o mimoevropský kulturní odkaz na příkladu Jiţní Ameriky. Pro zájemce o dějiny československé hospodářské politiky vůči Latinské Americe jsou na příkladu Peru zajímavé a přínosné autorovy informace týkající se československých aktivit v andské oblasti. Knihu doprovází slovo o autorovi od Martiny Novákové a doprovodné slovo Český cestovatel v Peru od Ivo Bartečka. Repronis 2004, druhé vydání 2007, ISBN 978-80-7329-184-6
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206652
Inženýrsko-geologický průzkum pro přehrady, aneb „co nás také poučilo“ I kdyţ nová kniha Otto Horského, kterou napsal se svým dlouholetým spolupracovníkem, geofyzikem Pavlem Bláhou vybočuje z rámce knih o cestování, není tomu tak docela. Zatímco kaţdý cestovatelský úspěch je v dějinách cestování zapsán zlatým písmem a vzpomínán celá desetiletí, ne li více, cestovatelské aktivity spjaté s praktickou činností, která mnohdy je tou nejlepší vizitkou o vyspělosti a kulturnosti našeho národa, zůstávají stranou. Při tom právě inţenýrští geologové a geofyzici se většinou dostávají do míst, kde se normální turista, ba dokonce i cestoval, dostanou jen málokdy nebo s velkými obtíţemi. A o to více, pokud se jedná o výstavbu přehrad čí přečerpávacích vodních elektráren, jejichţ výstavba se projektuje a realizuje většinou v místech, kde „lišky dávají dobrou noc“. Takţe, pokud se začtete do knihy autorů Otto Horského a Pavla Bláhy, nebude z toho pro vás vyplývat jen poučení „O čem je kniha“, ale dozvíte se mnoho zajímavého i o „hodných“ přehradách, které slouţily a slouţí lidstvu bez problému a k jejich prospěchu (např. přehrada Angat na Filipínách zásobuje vodou 15 milionů obyvatel), ale i o „zlých“ přehradách, které, jako třeba v případě přehrady Vajont v Itálii , znamenaly v důsledku katastrofy (1963) nejen velké ekonomické škody, ale i obrovské ztráty na lidských ţivotech. V případě Vajontu zahynulo během katastrofy více neţ 3500 lidí a ze zemského povrchu bylo zcela smeteno městečko Longarone. Takţe, milí čtenáři, i kdyţ je kniha určena hlavně pro odborníky, geology, přehradáře, investory, nechceme vás od ní odradit. Oba autoři navštívili mnoho přehrad v mnoha zemích světa a většinou na
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206652
nich i pracovali jako hlavní řešitelé, nebo experti. Jistě vás zaujme velmi bohatá barevná obrazová a fotografická dokumentace, která je zajímavá i pro ty, kteří se nikdy touto problematikou nezabývali. A jak vidíte z uvedeného názvu knihy , příroda na celém světě je tak sloţitá, ţe i my jsme se poučili.
„Hodná“ přehrada Angat na Filipínách, „zlá“ přehrada Vajont v Itálii.
Repronis 2009, barevná, pevná vazba, 224 stran, formát 16x24 cm, ISBN 978-80-732 Poznámka: začátkem roku 2011 vyjde anglický překlad této knihy s názvem „The Application of Engineering Geology to Dam Construcction“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206652