nad svou dosavadní dráhou, vybavilo se mi pár pilulek extáze, které jsem si lupnul minulý týden a jež nějak způsobily to, že jsem po schodišti vedoucím ke Gretchenině bytu padal vzhůru. Že by to nějak předznamenávalo i zbytek mého života? Chtěl jsem tátovi říct „Pomoz mi“, ale vylezlo ze mě jen: „Myslíš, že bys mi mohl půjčit dvacet ďolíků?“ „Tak na to pěkně rychle zapomeň,“ opáčil. „A co takhle bůra?“ Zanedlouho Gretchen napsali, že byla přijata. Ta zpráva její přepadení zcela vytěsnila, a třebaže se další tři měsíce nikam nehnula, svým způsobem mi připadalo, jako by už byla pryč. Útok, který nás stmelil dohromady, mi teď přišel jako konec jedné životní kapitoly, jež by se v jejím případě mohla jmenovat „Život předtím, než začal opravdový život“. Když odešla, chyběla mi ta pizza, ale ještě víc mi chyběla ona – chyběl mi zkrátka někdo tak naivní, že ve mě věřil. Až se vrátí, bude jako ostatní kamarádi, kteří se pohnuli z místa, ti, kteří létají domů na Vánoce a vy jste ve srovnání s nimi lúzr. Ne že by to byl jejich cíl. Jasně, zmiňovali se o celebritách, které zahlédli, a o výstavách a jiných příležitostech v nových, vzrušujících městech, nicméně pak vždycky nastal moment, kdy se jejich hovor stočil zpátky k Raleigh a k tomu, jak moc jim prý chybí. „Bože, ty lidi tady,“ povzdychli si. „A člověk si tady může pronajmout skvělý prostory – byt za… na kolik že tě přijde, Davide, sto padesát vočí měsíčně?“ Pokud se chcete pohnout z místa, potřebujete peníze, ale ještě víc potřebujete kuráž. Ten norek, kterého jsem kdysi ve Washingtonu vrátil, by mě ze Severní Karolíny nedostal. Kdybych ho prodal, nepochybně bych za ty prachy zůstal
98
Sandaris_Dabel_SAZBA.indd 98
14.5.2015 17:51:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206495
trčet tam, kde jsem, a vymýšlel si další výmluvy. Neuniklo mi, že když jsem pózoval studentům výtvarného oboru, doslova i v přeneseném smyslu jsem stál jako socha. A tuto pozici jsem zaujal na další tři roky, což je dlouho, když nikam nemíříte, a nekonečně dlouho, když se do nikam řítíte střemhlav.
99
Sandaris_Dabel_SAZBA.indd 99
14.5.2015 17:51:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206495
Akorát rychlej mejl
Čau, lásko, mám čas akorát na rychlej mejl, abych ti poděkovala za svatební dar, nebo bych asi spíš měla říct „kupón na svatební dar“. Dvě pizzy zdarma – jak milé. A jak jsi šlechetná: můžeme si sami vybrat, jaké chceme! Asi ještě nevíš, že jsem se zapsala na kurzy moderního rustikálního bydlení. Loni v červnu, pokud si dobře vzpomínám – pár dní předtím, než jsme oznámili zasnoubení. Ne že by nám ty pizzy nepřišly vhod; to vážně přišly, i když tak trochu oklikou. Na rozdíl od tebe, která jsi tak nádherně povznesená nad to, co si myslej lidi, jsem drobet marnivá – hlavně co se mý figury týče. A tudíž jsem za ty kupóny nakrmila dělníky, který nám zrovna přistavujou barák. Vím, že sis říkala, že už je dost velkej i tak. „Model pro nadměrný velikosti,“ prohlásila jsi mazaně na naší svatbě. „No vážně,“ divila ses. „Není to pro dva lidi až moc?“ Nebo jsi snad řekla „dva štíhlé lidi“? To víš, vyhrávala tam kapela a celý svět nás zasypával gratulacema, a tak bylo špatně
100
Sandaris_Dabel_SAZBA.indd 100
14.5.2015 17:51:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206495