III Žena v hledišti
Zmrzlinar sazba.indd 101
20.2.2014 17:38:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206471
„Znáte tu ženu?“ „Ne.“ „Podívejte se pořádně. Máme důvodné podezření, že vás vyhledala.“ „Víte, kolik žen sem chodí?“ „Proč sem chodí?“ „Jsou tři kategorie. Za prvé: ženy, které se chtějí stát herečkami. Za druhé: ženy, které se zbláznily do herců v mých filmech. Za třetí: ženy, které prohlašují, že jsem vyprávěl právě jejich příběh. Tahle třetí kategorie se dělí na dvě podskupiny. Ta první bere celou věc konkrétně, ba přímo z právního hlediska – ukradl jsem jim jejich příběh, anebo ho ukradl někdo jiný a pak mi ho prodal. Druhá podskupina prožívá tutéž věc mnohem lyričtěji a tehdy to probíhá naopak: nejenže jsem převyprávěl právě jejich příběh, ale zároveň jsem jim dal hlas, takže jsou mými dlužnicemi a nevědí, jak by mi mohly projevit vděčnost.“ „No a tahle spadá do které kategorie?“ „Kdo?“ Muž strčí fotografii režisérovi pod nos. „Tuhle ženu já neznám.“ „Málokdo má tak bystré oči jako vy. Netvrďte mi, že nic nevidíte. Nepředpokládám, že by sem přišla stovka jiných, podobně jedinečných jako ona.“ „Co nadělám, když mi nevěříte.“ „To je jiná věc. Stačí, když mě dokážete přesvědčit.“
103 Zmrzlinar sazba.indd 103
20.2.2014 17:38:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206471
Režisér chvíli mlčí a prohlíží si fotografii, kterou muž položil před něj na stůl. „Máte pravdu. Na nic se nekladou tak přísné požadavky jako na lež.“ Muž se zaboří do opěradla křesla. Režisér civí na stůl, ale pohled má obrácený dovnitř. „Možná je ještě třetí podskupina.“ „Třetí?“ „Ano, anebo se ty dvě podskupiny částečně překrývají –“ „Jaké dvě? Mluvte jasněji.“ „Ta právní a ta lyrická… částečně se překrývají, a tahle žena zapadá do obou, obě pro ni platí.“ „Čím se to projevuje?“ „Ona čeká, že můžu vyřešit její příběh, protože mám o něm nějaké poznatky, které ona nemá. Spájí se v ní lyričnost i praktičnost. Chodí sem hledat odpovědi na to, co jí zůstalo zamlžené, a vyptávat se, co se stane dál. Jako by existovalo nějaké konečné řešení. Jestli někdo zemřel, ona si myslí, že já vím jak. Jestli někdo zmizel, ona si myslí, že já vím kam. Její bolest je tak nezměrná, že nevěří na náhodu. Ona nepožaduje důkazy, těch se dokonce děsí, nedostatek důkazů je její jediná naděje. Ale vyžaduje odpovědi.“ „Jak ta žena se mnou souvisí?“ zeptá se režisér. „No, proč v Olomouci přišla na všechna promítání Zmrzlináře? Proč ještě jela do vedlejšího města, kde film po Olomouci dávali dvakrát?“ „Nemůže být jediná.“ „V tom druhém městě dávali film odpoledne v jednu hodinu. Ona si zašla k lékaři a stěžovala si na tak hroznou bolest v zádech, že si na něm vymodlila dva dny nemocenské, aby
104 Zmrzlinar sazba.indd 104
20.2.2014 17:38:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206471