45. týden
Pád Berlínské zdi
Berlíňané se radují z pádu zdi, autor: Günter Mach, zdroj: Wikimedia Commons, lic. CC BY-SA 2.5
V důsledku statisícových demonstrací po celé zemi nakonec východoněmečtí představitelé kapitulovali. Vláda v čele s Willi Stophem podala demisi 7. listopadu. Největší symbol zápolení mezi Východem a Západem a ztělesnění železné opony ale představovala Berlínská zeď. Generální tajemník Egon Krenz navrhl 9. listopadu zrušení omezení k vycestování na Západ. Jak se později ukázalo, člen politbyra Günther Schabowski omylem přečetl Krenzův návrh před médii ještě dříve, než ho schválilo politbyro. Východoněmečtí
Berlíňané se potkávají u Brandenburské brány, oddělující východní a západní Berlín. autor: ssgt F. Lee Corkran, zdroj: Department of Defense USA, lic. public domain
policisté se ještě ten den večer bezmocně dívali, jak se nadšené davy valí na Západ alespoň na krátkou návštěvu. Příznačná pro chvíli, kdy musel Východ přiznat porážku, byla reakce západních státníků. Jelikož byli zvyklí na bipolární svět, a především se obávali možnosti sjednocení obou německých států, převládalo u nich spíše zděšení. Podle Gorbačovova svědectví mu ještě ten den volala britská premiérka Thatcherová i francouzský prezident Mitterand a požadovali po něm, aby pádu Berlínské zdi zabránil i za použití ozbrojenců.
Symbol NDR trabant s datem pádu Berlínské zdi namísto SPZ, autor: ssgt F. Lee Corkran, zdroj: Department of Defense USA, lic. public domain
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206447
6.–12. 11. 1989 Poprvé v dějinách Spojených států byl zvolen černoch guvernérem členského státu unie. Stal se jím demokrat Douglas Wilder, který převzal úřad guvernéra státu Virginie. Jiný afroameričan, republikán David Dinkins, se stal starostou města New Yorku. Papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Přemyslovnu. Svatořečení se zúčastnilo téměř 9000 československých občanů, kteří přijeli do Říma zvláštními vlaky a autobusovými linkami.
Papež Jan Pavel II. při setkání s americkým prezidentem Georgem H.W. Bushem, zdroj: Wikimedia Commons, public domain
Další události 45. týdne roku 1989 6. listopadu
Maďarská televize vysílala krátký rozhovor s Václavem Havlem. 7. listopadu
Ve věku 67 let zemřel básník Jan Skácel. Jeden z nejuznávanějších českých básníků se vyznačoval specifickou křehkou poezií a vztahem k rodné jižní Moravě. Proslul i jako autor básní a pohádek pro děti. 10. listopadu
Po protestech musel odstoupit i předseda bulharské komunistické strany a bulharské vlády Todor Živkov. Ve funkcích ho nahradil Petar Mladenov.
11. listopadu
V severočeských městech Teplice, Litvínov, Most a Děčín se uskutečnily demonstrace místních občanů. Ti protestovali proti katastrofálnímu stavu životního prostředí a dožadovali se čistého vzduchu. Funkcionáři KSČ slíbili zahájit s lidmi do konce listopadu jednání. 11. listopadu
Hlavní představitel polské Solidarity Lech Walesa odcestoval na desetidenní návštěvu Severní Ameriky.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206447
46. týden
17. 11. Zásah na Národní třídě Ještě v polovině listopadu 1989 zůstávalo Československo jedinou zemí východního bloku (s výjimkou Rumunska), kde panoval klid. To se ale mělo rychle změnit.
Přestože se režim obával nepokojů, manifestaci povolil pod podmínkou, že studentský průvod nezamíří do centra města, ale na Vyšehrad.
Průvod studentů na Albertově 17. listopadu 1989, zdroj: ČTK
Nezávislé studentské sdružení Stuha zorganizovalo na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a uctění památky zavražděného studenta Jana Opletala. Na organizaci akce se podílel i pražský Svaz socialistické mládeže (SSM), který v té době už patřil k poměrně svobodomyslným sdružením.
Studenti zapalují svíčky před policejním kordonem na Národní třídě, zdroj: ČTK
V pátek 17. listopadu ve čtyři hodiny odpoledne zahájili studenti akci zpěvem studentské hymny Gaudeamus igitur. Na akci přišlo podle odhadů 15–20 tisíc studentů. Ti se dožadovali odstoupení zkompromitovaných funkcionářů a provolávali hesla typu „Jakeše do koše“. Státní bezpečnost však nezasáhla. Většina disidentů na akci nebyla přítomna, např. Václav Havel se zdržoval na své chalupě na Hrádečku. Manifestace skončila po šesté hodině na Vyšehradě, dav 5000 studentů se ale spontánně vydal do centra města. Postupovali po nábřeží až k Národnímu divadlu, kde jim cestu na Pražský hrad zahradila policie. Zhruba 10 000 lidí bylo následně uzavřeno policejními jednotkami na Národní třídě. Demonstranti zasunovali policistům za štíty květiny, sedali si na zem, skandovali „máme holé ruce“ a zapalovali svíčky. Před půl devátou ale přišel rozkaz k zásahu. Pořádkové
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206447