A tak se postel, které se před pár měsíci změnila v arénu manželské vášně, stala pro Edith útočištěm v její nemoci. Zůstávala v ní většinu dne kromě chvíle, kdy se zvedla, aby ulevila ranní nevolnosti, a několika minut odpoledne, kdy se nejistě procházela po pokoji. Když William přispěchal odpoledne nebo večer z univerzity domů, uklidil byt, umyl nádobí a uvařil večeři, kterou pak přinesl Edith na podnosu do postele. Přestože si nepřála, aby s ní večeřel, nevadilo jí vypít si s ním po večeři šálek slabého čaje. Tehdy se spolu dokázali chvíli nenuceně a tiše bavit jako staří přátelé nebo vyčerpaní nepřátelé. Krátce poté Edith usínala a William se vrátil do kuchyně, kde dokončil domácí práce, načež si k pohovce v obývacím pokoji přitáhl stolek, na kterém známkoval písemky nebo si chystal přednášky. Po půlnoci si pak vzal deku, kterou měl pečlivě složenou za pohovkou, skrčil se na krátkém gauči a neklidně se převaloval až do rána. Dítě – holčička – se narodilo po třídenních porodních bolestech v polovině března roku 1923. Dostala jméno Grace po jedné Edithině tetě, která zemřela před mnoha lety. Grace byla od počátku krásné dítě s výraznými rysy a lehkým chmýřím zlatavých vlásků. Za několik dní nabrala její zarudlá pleť zlatavě růžový odstín. Skoro vůbec neplakala, a dokonce to vypadalo, že vnímá své okolí. William si ji okamžitě zamiloval; veškerou lásku, kterou nemohl projevovat své ženě, teď přenesl na dceru a s překvapením zjistil, že mu dělá nesmírnou radost, když se o ni může starat. Edith zůstala po porodu v posteli a strávila tam skoro celý následující rok; obávala se, že by mohla zůstat trvale tělesně postižená, přestože lékař žádné specifické zdravotní problémy neodhalil. William najal hospo98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206424
dyni, která se o Edith starala ráno a dopoledne, a zařídil si vyučování tak, aby se mohl vracet domů brzy odpoledne. A tak William déle než rok pečoval o domácnost a dva nemohoucí lidi. Vstával před rozbřeskem, kdy známkoval písemné práce a připravoval si přednášky; před odchodem do práce nakrmil Grace, připravil snídani pro sebe a Edith a udělal si oběd do práce. Po vyučování se vracel domů, kde zametl, utřel prach a uklidil. Dceři byl víc matkou než otcem. Přebaloval ji a pral plenky, vybíral jí oblečení, a když bylo potrhané, tak ho zašil; krmil ji, koupal a kolébal v náručí, když potřebovala utěšit. Edith tu a tam zafňukala, že si chce svoje dítě pochovat; William jí pak Grace přinesl a Edith se v posteli posadila a chvilku holčičku tiše a neobratně držela, jako by to bylo cizí dítě. Pak ji to unavilo a s povzdechem ji vrátila Williamovi. Vždycky ji to z nějakého důvodu dojalo, trochu si poplakala, otřela si oči a nakonec se odvrátila. A tak v prvním roce života poznala Grace Stonerová jen otcovy doteky, jeho hlas a lásku.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206424
VI.
V pátek odpoledne na začátku léta 1924 vidělo několik studentů, jak Archer Sloane vchází do své pracovny. V pondělí krátce po rozednění ho tam našel uklízeč, který obcházel v Jesseho budově kanceláře a vysypával koše s odpadky. Sloane seděl strnule na židli za stolem, hlavu měl podivně nakloněnou na stranu a civěl vytřeštěnýma očima před sebe. Uklízeč ho oslovil a pak s křikem vyběhl na opuštěnou chodbu. Při odvozu těla došlo k menšímu zpoždění, takže když zřízenci snášeli po schodišti zakrytou postavu na nosítkách do čekajícího sanitního vozu, na chodbách se už trousili první studenti. Podle odhadů Sloane zemřel někdy v pátek pozdě v noci nebo v sobotu brzy ráno z přirozených, ale blíže neurčených důvodů, takže tam takto seděl celý víkend. Soudní lékař posléze označil jako příčinu smrti srdeční selhání, ale Stoner měl vždycky pocit, že Sloane dokázal v návalu vzteku či zoufalství přinutit své srdce přestat tlouct, jako by to mělo být poslední gesto lásky a pohrdání určené světu, který ho zradil tak hluboce, že už neměl vůli žít. Stoner byl jedním z těch, kdo na pohřbu nesli rakev. Během zádušní mše nebyl schopen sledovat řeč kazatele, nicméně mu bylo jasné, že to jsou jenom prázdná slova. Vzpomněl si na okamžik, kdy spatřil Sloanea poprvé v učebně, připomněl si jejich první rozhovor a zamyslel se nad pozvolným úpadkem muže, kterého 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206424