7. V Předměstské škole se snaží udržet laťku
„Neviděl bych to tak, že úplně rosteme, ale držíme úroveň, snažíme se neustupovat tlaku,“ tak vývoj Předměstské školy v posledních letech vnímá její ředitel. Je to poměrně pozoruhodný pohled. Ředitel by totiž mohl – podobně jako tomu bylo v jiných zkoumaných školách – mluvit o nárůstu počtu žáků (za posledních pět let o 28 %), o přístavbě nových prostor pro první stupeň85 v létě 2013 nebo o zlepšujícím se vybavení informačními a komunikačními technologiemi (v učebnách jsou počítače s internetem, všichni žáci mají od pátého ročníku svůj účet a svůj virtuální prostor, jehož prostřednictvím odevzdávají učitelům úkoly apod.).86 Ve škole působí psycholog a speciální pedagožka jako externisté. Střízlivé hodnocení vývoje školy ředitelem je zajímavé i ve světle toho, že před pěti lety jsme u Předměstské školy upozorňovali na nápadně často deklarovanou spokojenost (rodičů se školou, části učitelů s jejich pracovními podmínkami i výsledky). Jedna z možných interpretací je, že řediteli a přinejmenším části učitelů Předměstské školy jako důkaz rozvoje už nestačí zlepšování materiálních podmínek ve škole, zabývají se i dalšími aspekty školního vzdělávání. Pokusíme se to ukázat v následujících odstavcích podrobněji.
85 Již při našem prvním šetření měla škola jen malou rezervu volné kapacity (20 %). I když se počet žáků v Malé škole relativně zvýšil více, v Předměstské jde o nejvyšší absolutní nárůst. 86 Větší využívání interaktivních tabulí je považováno za pozitivní efekt příchodu mladých učitelů do sboru. „Ti mladší dokonce donutili starší učitele, že se na to podívali.“ Lze si povšimnout, že za známku změny není považováno (jen) lepší vybavení technologiemi, ale hlavně jejich skutečné využívání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206406
99
7.1 Proměny žactva a učitelského sboru Škola působí v obci Předměstí, která se polohou na hranici velkoměsta částečně podobá lokalitě Pestré i Malé školy. Zde v Předměstí však došlo ke zcela mimořádnému nárůstu počtu obyvatel v důsledku prudké bytové výstavby v souběhu s demografickou vlnou přinášející zvýšenou porodnost (graf 2.1). Současně se situace v Předměstí od ostatních případů (s výjimkou Výběrové) liší tím, že přímo v téže obci působí druhá plně organizovaná základní škola, která představuje potenciální konkurenci.87 Zvýšení počtu žáků se v Předměstské škole projevuje zejména na prvním stupni (nárůst o 50,7 %), počet žáků druhého stupně v uplynulých pěti letech spíše kolísal a zvýšil se jen v jednotkách. Tím se – aspoň zatím – posilovala určitá „přesilovka“ prvního stupně ve škole. Spádová oblast školy je heterogenní (zahrnuje starší zástavbu maloměsta, které se stále víc stává součástí městské aglomerace, dále nově vyrůstající satelitní čtvrti i okolní vesnice) a učitelé vnímají rozdíly mezi žáky z okolních vesnic a dětmi „lidí přistěhovalých do nových domů“.88 Před pěti lety jsme zaznamenali stížnosti na problémy s motivováním „vesnických“ žáků (konkrétně pro angličtinu): Když maminka dělá tady v místním JZD a tatínek tam jezdí s traktorem, tak proč on by se učil jazyk, když táta s mámou ho taky nepotřebují. Doma řeknou – ježíšmarjá, to je jedno, vždyť to stejně nebudeš nikdy Pepíčku používat.
Nyní, podle výpovědí učitelky prvního stupně, v nižších ročnících převládají spíše žáci z nové zástavby, „přistěhovalí, většinou aspoň jeden [z rodičů] je vysokoškolsky vzdělaný“, avšak u starších žáků nadále učitelé uvádějí podobné problémy s motivací ke studiu, jak je před pěti lety popisovala citovaná výpověď. Současně přerod maloměsta v rezidenční zázemí velkoměsta přináší i další změny, dřív zde
87 Navíc je v Předměstí i škola se vzdělávacími programy pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. 88 Pokud školu chápeme jako úroveň koordinace, metaforicky jako seřaďovací nádraží, kde jsou děti rozdělovány do tříd a takto vytvořeným třídám jsou přidělováni určití učitelé (Dvořák, 2010), pak strategie tvorby tříd v Předměstské škole do stejné paralelky přednostně řadí děti z konkrétních částí spádové oblasti, protože rodiče ze sousedství „si pak pomohou“. Tím se pravděpodobně dosahuje i větší homogenity žáků v jednotlivých třídách.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206406
100
rodiče víc spolupracovali mezi sebou [i se školou], hodně se navštěvovali, takové ty různé párty. Tihle už se moc neznají, parta není taková. Takový je to všechno zrychlený, i ty rodiče prostě nemají čas, přístup ke škole prostě už je jinej.
Značné nároky na učitele klade také inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V současnosti jde zejména o dvojčata, která trpí poruchou autistického spektra a nyní přecházejí na druhý stupeň. To pro školu znamená, že problematiku musí znát a musí se naučit s žáky pracovat poměrně velká část sboru, v podstatě všichni (každý učitel se s nimi může setkat, např. při suplování a dozorech). Učitelé z toho už mají obavy. Už jsme absolvovali nějaká školení (…), kde se o těchto věcech hodně mluví, ale pořád jim to je jako málo, pořád by chtěli víc a víc, asi toho není nikdy dost, takových konkrétních praktických věcí pro práci s těmi dětmi. To si myslím, že na tom je co zapracovat.
Druhý stupeň v Předměstské škole tak trvale představuje výzvu, jak pracovat s žáky s nižší motivací nebo s horšími předpoklady k učení.89 Již před pěti lety jsme pozorovali, že některé učitele na druhém stupni můžeme charakterizovat jako skutečné profesionály, u nichž deklarované postoje i pozorované pojetí výuky ukazují snahu se pozitivně s touto výzvou vypořádat. Nejvýraznější z nich byla učitelka fyziky, stále na škole vyučující a schopná abstraktní učivo zdařile přibližovat i prakticky orientovaným žákům. Nyní se zdá, že situaci na druhém stupni výrazně ovlivňuje několik mladších mužů (k nim můžeme ostatně přiřadit i ředitele). Nově přišel do školy učitel dějepisu po desetiletém působení na soukromém osmiletém gymnáziu. Mladý učitel přírodovědných předmětů má potenciál řešit dřívější problémy s výukou přírodopisu a chemie, toho můžeme v hodině vidět s tričkem potištěným Mendělejevovou tabulkou. Jejich přítomnost nejen vylepšila genderovou strukturu učitelského sboru („holky v osmičce jsou rády,“ glosuje učitelka druhého stupně), důsledkem působení kvalifikovaných a ambiciózních učitelů jsou na druhém stupni hodiny, v nichž jsou žáci podněcováni k přemýšlení i tvoření.
89 Učitelé jsou si při tom vědomi (podobně jako v Pestré), že ne všichni nadaní žáci odcházejí na gymnázia, na druhém stupni jsou i talentované děti – viz dále výrok učitelky fyziky. Dokazují to i úspěchy žáků obou stupňů v předmětových soutěžích.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206406