Obdařil mě mdlým úsměvem. „Ne. Podívej na ten tvar. Nepřipadá ti to povědomé?“ Naklonila jsem hlavu na stranu a studovala zlato před námi. Nezdálo se, že by představovalo nějaký obrazec. Byl to amorfní, lehce oválný tvar, který vypadal, že v téhle podobě ztvrdl náhodně. Eddieho soustředěný pohled ale prozrazoval, že on na to má jiný názor. Po chvíli zamyšlení se rozzářil, jako by na to přišel. Vytáhl svůj mobil a něco do něj naťukal. Kvůli chabému pokrytí v parku chvíli trvalo, než našel, co hledal. A když to našel, zatvářil se vítězoslavně. „Tady. Podívejte.“ Profesorka Terwilligerová a já jsme se zadívaly na displej, na kterém byla zobrazena mapa oblasti kolem Palm Springs. Okamžitě mi došlo, co Eddie míní. „To je Salton Sea,“ vydechla jsem. „Dobrý postřeh, Eddie.“ Salton Sea je solné jezero za Palm Springs a kovová loužička před námi měla úplně stejný tvar jako jeho vodní plocha. Profesorka Terwilligerová zavrtěla hlavou a ohromeně si odfrkla. „Skvělé. Odjela jsem z Palm Springs, abych vás varovala, zapletla jsem se do magické bojové hry a po veškeré té námaze nás to prostě jen zavede domů.“ „Ale proč?“ zeptal se Eddie. „Drží tam Jill celou tu dobu? A kdo za tím vším stojí?“ „Zpátky!“ vykřikla profesorka Terwilligerová a ochranitelsky zvedla ruce. Dokonce ani Eddie nezareagoval ihned. Zlatá skvrna se začala chvět, jako by ji náhle naplnila energie, která touží uniknout. Pokusila jsem se použít ochranné kouzlo, ale už když jsem vyslovovala slova zaklínadla, věděla jsem, že to nebude dost rychlé. Zlato explodovalo a roz-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205967
padlo se ve stovky malých zlatých čepelí, které vylétly proti nám – a zastavily se. Narazily na neviditelnou ba riéru kouzla a neškodně dopadly k zemi. Zírala jsem na ně a srdce mi bušilo z představy, co se mohlo stát, kdyby profesorka Terwilligerová nezareagovala dostatečně rychle. Proto mě překvapilo, když řekla: „Vynikající reflexy, Sydney. Já bych to nestihla včas.“ Odtrhla jsem pohled od čepelí. „Vy jste to kouzlo neudělala?“ Zamračila se. „Ne. Myslela jsem, žes ho udělala ty.“ „Udělal jsem to já,“ ozval se za námi hlas. Otočila jsem se a zalapala po dechu. Mezi stromy se vynořil Adrian. Pustila jsem z hlavy tragédii, k níž mohlo dojít, a rozběhla se k němu. Sevřel mě v náručí a nadzvedl. „Co tady děláš?“ vykřikla jsem. „Ale to je vlastně jedno.“ Vášnivě jsem ho políbila a vůbec jsem se nestarala o to, že na nás kouká Eddie a profesorka Terwilligerová. Naše odloučení, i když jen na pár dní, mě bolelo víc, než jsem čekala. Oba nás překvapilo, že polibek nakonec ukončil on. „Říkal jsem ti, že najdu způsob, jak se za tebou dostat,“ prohlásil s úsměvem. Pohled mu padl na ostré čepele a jeho úsměv se vytratil. „A vidím, že jsem přišel právě včas.“ Nepřestával mě objímat a já se obrátila k čepelím zády. Zlověstně se třpytily v trávě. Na mysli mi pomalu vytanula vzpomínka. „Už jsem to viděla,“ řekla jsem podobně jako před chvílí Eddie. Profesorka Terwilligerová hlasitě vydechla. „Je to ošk livé kouzlo. Neprovádí se zrovna lehce.“ „Já vím,“ řekla jsem tiše. „Jednou jsem ho provedla.“ Všichni na mě ohromeně pohlédli. „Kdy?“ zeptala se profesorka. „Kde?“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205967
„Ve vašem domě… Ve vašem starém domě, než vyhořel,“ uvedla jsem informaci na pravou míru. Zaplavily mě tisíce vzpomínek a já si postupně dávala všechno dohromady. Zatočil se se mnou celý svět. Myslela jsem, že neznám nikoho, kdo by dokázal ovládat takovouhle lidskou magii – nebo aspoň nikoho, kdo by šel po mně. Ale mýlila jsem se. Podívala jsem se na svoje přátele, kteří očekávali odpověď. „Tohle kouzlo jsem použila k zabití Alicie,“ vysvětlila jsem.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205967