to, že Lars-Åke je nezlomný, ať už je vystaven jakékoli zkoušce. Ve chvílích, kdy dokázala rozumně uvažovat, si uvědomovala, že je těch zkoušek z její strany možná až moc. I po více než deseti letech ji stále trochu překvapovalo, že s ní Lars-Åke pořád ještě je. Ovšem Lars-Åke není na rozdíl od Bertila nevěrný zmetek. Prostě ji miluje, ať už se ona chová jakkoli. Není snad tohle důvod k radosti? Může být za spoustu věcí vděčná – nejen své matce, ale i ostatním lidem kolem sebe. Larsovi-Åkemu. Děvčatům. Jejich báječným rodinám. Vnoučatům, které ke své babičce vzhlížejí. Co by tomu její rodina řekla, kdyby se znovu propadla do bažiny alkoholismu? Jenže přitom právě tohle má chuť udělat. Chce najít útěchu v onom příjemném opojení, chce nechat nároky, které na ni život klade, upadnout v zapomnění. Je těžké se ovládat. Jak někdy život nenávidí! Především proto, že nerozumí sama sobě. Bylo by tohle jiné, kdyby bývala měla otce, v němž by mohla mít vzor? Přitiskla si ruce na břicho. Zavřela oči. Snažila se klidně dýchat. Odříkávala v duchu modlitbu Anonymních alkoholiků. Bože, dej mi klid přijmout, co změnit nemohu, odvahu změnit to, co změnit mohu, a moudrost jedno od druhého rozpoznat. A znovu a znovu. Panebože, dej mi klid… Ale přestože se ze všech sil pokoušela uklidnit, pociťovala čím dál větší úzkost. Ať se snažila uvolnit sebevíc, zmocňovala se jí čím dál silnější panika.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205895
Bylo setkání s Perem Nilssonem vůbec skutečné? Cecilie byla zmatená a připadala si jako omámená. Viděli se spolu. Probírali, co se stalo. Přitom však měla pocit, že se v místnosti odehrávalo i něco jiného. Napětí mezi nimi zesílilo. Jako by každé slovo, které pronesli, bylo důležité a rozhodující. Slabiky se spojovaly dohromady a mohl se v nich skrývat význam, který chápali jen oni dva. Co jí to vlastně chtěl říct, když se na ni tázavě zadíval? Co to znamenalo, když se usmál? A co ona sama, jaké signály k němu vysílala? Snažila se ze všech sil zachovávat neutrální tón hlasu a udržovat si klidný výraz v obličeji, nedávat najevo příliš velký zájem. Přesto však měla pocit, že její společník přesně ví, co se jí honí hlavou. Teprve později, když už se rozloučili, ji napadlo, že se mu měla zmínit o telefonátu od Anette, té neznámé ženy, jejíž babička přišla o život. Byl to sice jen takový detail, ale co kdyby to bylo důležité? Jenže teď už je pozdě. Možná tím pádem bude nucena spojit se s Perem Nilssonem ještě jednou. Ale ne dnes. Dnes už na to nemá sílu. Odsunula změť nahromaděných citů do pozadí a pokusila se soustředit myšlenky na Sonju. Jestli má v té nehodě prsty banda zlodějů, je tu nebezpečí, že budou napadeni i další staří lidé. Jenže co může člověk dělat, aby je ochránil? Přece nejde všem důchodcům ve městě nařídit, aby nevycházeli ven z domu. Cecilie bezcílně bloumala kolem výloh, nechala pohled klouzat po domácích potřebách vyvedených v poutavých barvách, po dětském oblečení, zahradnickém náčiní a kosmetice. Za normálních okolností by se určitě nechala zlákat, zašla by do některého z obchodů a něco by koupila, dnes ji však nějaké nákupy absolutně nezajímaly. Bylo tu příliš mnoho rušivých vlivů, znepokojivých myšlenek. Pokud ví, ze Sonjina bytu nic nezmizelo. Zloději jenom všechno obrátili vzhůru nohama a nechali po sobě v bytě hrozný nepořádek. „Možná hledali něco konkrétního,“ nadhodil Per Nilsson. Cecilie si pokusila vybavit, jak probíhala její poslední návštěva u babičky, ještě předtím, než
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205895
Sonja měla tu nehodu. Bavily se o něčem neobvyklém? Ale ať si lámala hlavu, jak chtěla, nemohla se rozpomenout na nic, co by nabízelo nějaké vysvětlení. Když v úvahách dospěla do slepé uličky, myšlenky se jí znovu zatoulaly k Perovi. Nemůže si pomoct, na jaře bývá vždycky nějaká divná. Nemá nikde stání, je plná nevysvětlitelného očekávání a touhy po dobrodružství. Ze vzduchu voní svoboda. A život jako by byl najednou nějaký nový.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205895