3.3
Změny ve valenčním rámci sloves ve funkčním generativním popisu
u Panevové (Panevová a kol., 2014). Autorka vztahy mezi syntaktickými strukturami, které se vyznačují změnami ve valenčním rámci slovesa, k nimž dochází v důsledku změny morfologické kategorie slovesného rodu, označuje jako gramatické diateze. Panevová rozlišuje celkem pět typů gramatických diatezí: pasivní, deagentní, rezultativní, dispoziční a recipientní-pasivní diatezi. Autorka navrhuje následující formální zachycení gramatických diatezí: větná struktura členů diateze se na TR liší hodnotou morfologického slovesného gramatému diatgram. V lexikonu je možnost vytvářet příznakové konstrukce jednotlivých diatezí zachycena u slovesa (přesněji u lexikálních jednotek slovesa) ve zvláštním atributu. Změny ve valenčním rámci jsou pak popisovány na základě formálních pravidel. Více o tomto pojetí viz odd. 4.2.1. Další vztah mezi užitími slovesa spojený se změnami v jeho valenčním rámci, jehož popis je stejně jako v případě diatezí klíčový pro generování věty, představuje reciprocita, tj. vztah vzájemnosti mezi valenčními doplněními. Při recipročním užití slovesa zůstává (stejně jako v případě diatezí) valenční rámec slovesa zachován, mění se pouze povrchová vyjádření těch členů valenčního rámce, které vstupují do vztahu vzájemnosti.17 V rámci FGP je reciprocita teoreticky zpracována u Panevové a Mikulové (Panevová, 1999, 2007), (Panevová–Mikulová, 2007). Panevová a Ševčíková s ohledem na skutečnost, že reciproční užití sloves není spojeno se změnou morfologické charakteristiky slovesného rodu, označují reciprocitu jako syntaktickou diatezi (Panevová–Ševčíková, 2010). Chápání reciprocity jako odlišného typu diateze má své opodstatnění v tom smyslu, že zatímco různé typy gramatických diatezí nelze vzájemně kombinovat, kombinace reciprocity a gramatických diatezí je za určitých okolností přípustná.18 Co se týče reprezentace reciprocity v lexikonu,19 navrhuje Panevová ve valenčním rámci vyznačit indexem R ta valenční doplnění, která mohou 17
Odtud vyplývá i řazení reciprocity k diatezím u Urešové a Pajase (Urešová–Pajas, 2009). 18 K možnosti kombinace diatezí a reciprocity viz odd. 4.2.2. 19 Zachycení reciprocity na TR v PZK popisuje (Mikulová a kol., 2005: 156nn.), nověji pak (Urešová, 2011). Odlišný návrh reprezentace reciprocity na TR podává Skoumalová (2001).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205788
3
Valenční teorie ve funkčním generativním popisu
vstoupit do vztahu vzájemnosti (Panevová a kol., 2014), k této problematice viz též (Urešová, 2011). Změny v povrchových realizacích recipročně užitých valenčních doplnění pak lze (podobně jako v případě gramatických diatezí) popisovat pomocí formálních pravidel (Urešová, 2011). Ve valenčním slovníku VALLEX je informace o reciprocitě valenčních doplnění u příslušných lexikálních jednotek slovesa uložena ve zvláštním atributu rcp, jehož hodnotou jsou ta doplnění (specifikovaná funktory), která mohou do vztahu symetrie vstoupit (Lopatková a kol., 2008). Odlišný návrh reprezentace reciprocity ve slovníku najdeme u Skoumalové (2001), která pro reciprocitu zavádí gramatém x, vyznačený ve valenčním rámci u valenčního doplnění, které může být recipročně užito s jiným doplněním; hodnotou tohoto gramatému je doplnění, jež je možné s daným doplněním recipročně užít (Skoumalová, 2001: 23nn.). Na formální popis vztahu lexikálně-sémantické konverze se v rámci FGP soustředili především Lopatková, Žabokrtský a Skwarska (2006), nověji Kettnerová a Lopatková (2009, 2010a, 2010b). V těchto pracích je vztah lexikálně-sémantické konverze označován termínem sémantická diateze. Autoři navrhují v datové části lexikonu reprezentovat lexikálně-sémantická konverziva odlišnými lexikálními jednotkami. Dále ukazují, že změny ve valenční struktuře těchto lexikálních jednotek jsou na rozdíl od diatezí natolik různorodé, že je nevýhodné je popisovat pomocí formálních syntaktických pravidel. Pro jejich reprezentaci navrhují obecná pravidla popisující změny v korespondenci situačních participantů a valenčních doplnění. V následujících kapitolách na tento přístup navážeme a budeme ho dále rozvíjet.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205788
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205788