11 Jak zůstat v kontaktu s realitou Lidé se často obávají, že meditace je jen únik z reality. Když relaxujeme, určitě vnímáme svět odlišně. A změny zavedeného stavu věcí mohou být zneklidňující, i pokud jsou pozitivní. Jestliže zjistíte, že si dokážete zachovat chladnou hlavu i v krizi, můžete se ptát: „Nejsem chladnokrevný a bezcitný?“ Jestliže „být v kontaktu s realitou“ ve vašem případě znamená dělat si starosti ohledně situací, které se nestaly, trápit se kvůli věcem, jež nezměníte, nebo reagovat na každodenní události s panickou hrůzou, pak bych vám odpověděl: „Ano. Meditace je únikem z této situace.“ Meditace je stav, kdy jsme uvolnění a bdělí. Můžeme ho zažít například, když hladíme kočku nebo když si pochutnáváme na jablku. Ztrácíme snad při hlazení kočky kontakt s realitou? Vnímání světa se mění v závislosti na rozpoložení mysli. Mysl v hladině beta nám zprostředkuje určitý obraz světa. Převládá v něm realita peněz, práce, penzijních příspěvků, školních výsledků našich dětí a hrubého domácího produktu. A pokud chceme, můžeme žít jen v této realitě. Mohli bychom ji nazvat „mužskou“ realitou. V hladině alfa nám mysl zprostředkuje zcela jiný obraz světa. Minulost i budoucnost mizí. Do stavu alfa přecházíme, když vnímáme svět prostřednictvím smyslů, když něco pociťujeme, něco si vychutnáváme, něčeho se dotýkáme a plně si uvědomujeme své tělo i své pocity, ať už jsou příjemné, nebo ne. To vše je reálné a pevné jako skála. A přesto se tato realita velmi liší od světa vnímaného z perspektivy hladiny beta. Převažují v ní „ženské“ aspekty. I v době, kdy spíme, stále něco vnímáme. Pokud se nám zdá sen, připadá nám skutečný. Můžeme tuto realitu zcela popřít jen proto, že se
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205688
Jak zůstat v kontaktu s realitou
odlišuje od světa vnímaného v hladině alfa či beta? Která perspektiva je skutečná? Beta, nebo alfa (nebo snová)? A jsou-li obě skutečné, považujete některou z nich za „skutečnější“? Je to 80 : 20, nebo 50 : 50? Meditace posiluje vnímání světa z perspektivy hladiny alfa, což může zneklidňovat každého, kdo funguje převážně v hladině beta. Lidé, kteří jsou zvyklí na vysoké hladiny adrenalinu, si často nedokážou představit, jak je možné se uvolnit a přitom zůstat bdělý. Žijí tak, jako by jejich těla měla jen tlačítko zapnuto/vypnuto, přičemž relaxovat umí pouze ve spánku nebo ve stavu zapomnění. Říkají: „Kdybych začala meditovat, možná bych se už nechtěla vrátit do reality. Kdo by pak vyzvedl děti ze školy?“ Mnozí vyjadřují obavu, že meditace je jako návyková droga. A začnou mi vyprávět příběh o svém známém, který „propadl“ meditacím, odjel do Indie a od té doby už ho nikdo nikdy neviděl. Často slýchávám názor, že relaxace je nebezpečná. Prý se při ní můžete zbláznit a stane se z vás zombie s vymytým mozkem. Občas mi mailem chodí anonymní články, jež varují před podobnými riziky. Stav, kdy je člověk uvolněný a zároveň bdělý, může být pro někoho stejně cizí jako španělská vesnice. Ale má to i pozitivní stránky. Když se takový člověk naučí relaxovat, objeví úžasný poklad. Jeden student mi řekl: „Nikdy jsem nevěřil, že bych se mohl cítit tak dobře. Padesát let jsem hledal klid a byl jsem už přesvědčen, že ho nikdy nenajdu.“ Stačilo jen, aby se řídil pokyny, a poprvé v životě vědomě relaxoval. Vnímání světa v hladině alfa a beta si evidentně protiřečí, ale oba tyto pohledy potřebujeme. Jsou jako mužský a ženský princip, jako jin a jang každodenního života. Oba stavy jsou nutné, musíme přecházet z jednoho do druhého, od konceptuálních myšlenek ke smyslovému vnímání a cítění a zase zpět. Nedá se říci, že by jeden byl dobrý a druhý špatný (ačkoliv to tak někdy vypadá). Jde nám o dosažení harmonického dialogu mezi oběma protichůdnými podobami reality. Musím ale dodat, že nedůvěra k meditacím bývá občas oprávněná. Klíčové heslo této knihy zní: „Buď bdělý. Stále si uvědomuj, co se děje.“ Bohužel však mnozí lidé zneužívají meditaci právě k tomu, aby mohli „vypnout vědomí“.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205688
Jak jednoduše meditovat každý den
Relaxace v bdělém stavu znamená hledání rovnováhy. Jestliže se uvolníme moc, usneme. Zůstaneme-li příliš bdělí, neuvolníme se. Trefit se přesně do zóny, kde se oba stavy prolínají, je docela umění. Mnozí lidé při relaxaci ztrácejí bdělost. Celá řada „meditujících“ pak vůbec nechápe koncept správné meditace. Dokážou strnule sedět celé hodiny: relaxují sice, ale jsou otupělí. Případně v určité pozici „zamrznou“. Jejich technice se někdy říká „ztrouchnivělý pařez“ nebo „bronzový Buddha“. Podobné stavy rozhodně nejsou osvěžující. Když se z nich člověk „probere“, může se ve skutečnosti cítit mnohem hůř a může se bránit návratu do reality. Nicméně i tyto stavy mohou být v porovnání s vnějším světem lákavé. Působí jako dávky valia. A „meditující“ je během let praxe vypilují k dokonalosti. Říkají pak třeba: „Dokážu vypnout mysl, kdykoliv budu chtít.“ Když něco podobného slyším, je mi z toho smutno. Takový člověk nejspíš potlačuje své pocity, popírá život a je zatvrzelý jako nespokojené dítě. Nicméně tento přístup je poměrně běžný mezi meditujícími z náboženských skupin. Ztrácíte bdělost? Záměrně, nebo nevědomky? Všímejte si varovných signálů: mysl začíná být příjemně zamlžená; objevují se zajímavé představy; přestanete se obtěžovat počítáním nádechů a výdechů; přemůže vás pocit tíhy; zdá se vám, že se vznášíte v nádherném křišťálovém prostoru. Může vám připadat, že jste přesně tam, kde jste chtěli být. Bez sebedisciplíny si však správný stav nedokážete udržet. Možná si uvědomíte, že jste se na chvíli někam propadli. Vzpamatujete se a říkáte si: „Kde jsem to byl?“ A za chvíli pozornost opět zmizí. Tyto okamžiky jsou příjemné, ale velmi krátké. Když se jim oddáte, užijete si chvilkové potěšení. Pak se rozplynou, případně vy napůl usnete nebo se začnete zaobírat nesmyslnými myšlenkami. Při meditaci můžete zůstat v kontaktu s realitou, jen pokud si udržíte bdělost. Abyste neusnuli, je nejlepší meditovat s otevřenýma očima. Své studenty nabádám, aby si na poslední minutu nebo dvě každé meditace nechali otevřené oči. Je dobré mít oči uvolněné a trošku je rozostřit. Pohled byste měli zaměřit na nějaký předmět před sebou – postačí bod na koberci. Tak odoláte pokušení prohlížet si místnost. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205688