Právní formy a další třídění obchodních korporací
K volbě konkrétní formy obchodní korporace přispívá i prestiž, která s ní bývá spojována. To platí opět zejména pro akciovou společnost, která je běžně spojována s provozováním velkých a hospodářsky významných závodů. Zejména při volbě nadnárodní formy obchodní korporace může sehrát roli i snaha překonat národnostní animozity, jako je tomu v některých případech při volbě evropské společnosti. Je zřejmé, že volbu formy obchodní korporace ovlivňuje nejen soukromé právo, ale i právo veřejné (zejména finanční). Vliv na rozhodování zakladatelů mají i subjektivní faktory, zejména předchozí zkušenosti s konkrétním korporačním uspořádáním.
Další faktory
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205635
KAPIT O L A IV.
Vytvoření obchodní korporace § 1 Příprava vytvoření obchodní korporace Vytvoření obchodní korporace je výsledkem postupných právních i faktických jednání, která ve finále vedou ke vzniku nového právního subjektu. Vzhledem k závažnosti tohoto důsledku, jenž má vliv nejen na vztahy mezi osobami, které se na vytváření obchodní korporace podílely, ale i navenek, je to proces poměrně složitý a zejména při vytváření kapitálových společností a družstev podrobně regulovaný. Historie obchodní korporace začíná přijetím rozhodnutí o jejím založení, pokračuje přípravou společenské smlouvy a jejím uzavřením, po němž následují kroky nezbytné pro její legalizaci. Proces vytváření obchodní korporace vrcholí zápisem do obchodního rejstříku, kdy obchodní korporace vzniká jako osoba v právu. Tímto okamžikem začíná vést svůj vlastní „život“, právně se odděluje od svých zakladatelů. Oddělení obchodní korporace od jejích členů je výrazné především v kapitálových obchodních společnostech a družstvu, jejichž členové „přicházejí“, „odcházejí“, umírají či zanikají, aniž by se to dotklo existence samotné obchodní korporace. Právní jednání, na jehož základě se obchodní korporace zakládá a následně vzniká, je zásadně vícestranné. Je výrazem zájmového společenství osob, které se shodují na tom, že založením a následným vytvořením obchodní korporace lépe uspokojí vlastní zájmy. Chtějí vytvořit subjekt, který díky spojení jejich úsilí a vkladů bude schopen realizovat projekty individuálně obtížně uskutečnitelné a (v případě kapitálových společností a družstev) ochrání jejich osobní majetky před důsledky případného – nejčastěji – podnikatelského neúspěchu. Řečeno ve zkratce, sdružují se proto, že je to praktické, za daných okolností výhodnější než individuální podnikání nebo jiná činnost. Společenská smlouva či jiné zakladatelské právní jednání namísto toho, aby
Vytvoření obchodní korporace jako postupný proces
Zájmové společenství
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205635
Vytvoření obchodní korporace
akcentovaly zájmové rozdíly mezi stranami, akcentují konvergenci (sbližování) zájmů zakladatelů. Předpokladem uzavření společenské smlouvy či stanov je v prvé řadě oslovení potenciálních smluvních partnerů. To se děje obvykle předložením nabídky na uzavření smlouvy. Nabídka bude ve většině případů adresovaná konkrétním osobám, s nimiž navrhovatel zamýšlí vytvořit obchodní korporaci. Nabídka na podnikání menšího rozsahu na půdorysu osobní společnosti bude zpravidla neformální a navrhovatel jí bude oslovovat osoby, na jejichž osobnostní profil a další kvality spoléhá. S postupujícím narůstáním kapitálových prvků se oslabují osobní vazby mezi členy obchodní korporace a slábne i význam jejich osobní účasti na jejím řízení. Iniciativa k založení obchodní korporace (zejména, jde-li o akciovou společnost) může být více formalizována. To především jsou-li zakladateli právnické osoby. Z obecného práva závazkového, které se aplikuje i na smlouvu, jíž se zakládá obchodní korporace, vyplývá, že je uzavřena akceptací nabídky, a to zásadně bez jakýchkoli výhrad, změn či dodatků. Nabídka určená více osobám bude zásadně přijata až akceptací ze strany všech, neboť takový úmysl navrhovatele bude zpravidla vyplývat z jejího obsahu či bude zřejmý z okolností, za nichž byla nabídka učiněna. Ne vždy ale bude uzavření společenské smlouvy takto zjevně „rozfázováno“. Spíše bude smlouva výsledkem procesu vyjednávání mezi zainteresovanými osobami, dokud se nedosáhne shody na jejím obsahu, přičemž nebude vždy zcela zřejmé, kdo učinil nabídku a kdo akceptaci. Smlouva je tak výsledkem dosaženého konsensu o postupně a někdy i složitě vyjednaném obsahu. V procesu vytváření obchodní korporace lze využít i další instituty obecného práva závazkového, zejména smlouvu o smlouvě budoucí (§ 1785 a násl. obč. zák.), v tomto případě o budoucí smlouvě, jíž se založí obchodní korporace. To zejména, chtějí-li zájemci o založení obchodní korporace obligačně zakotvit dosavadní výsledky vyjednávání o obsahu smlouvy, určit pravidla pro další (zejména časový) postup založení, svůj podíl na nákladech založení, zavázat se k zachování mlčenlivosti o obsahu budoucí smlouvy a o dalších skutečnostech (tzv. dohoda o důvěrnosti) atd. Není-li uzavřena smlouva o smlouvě budoucí či jiná přípravná smlouva, neexistuje v předsmluvním stadiu mezi potenciálními zakladateli žádný závazek, a tedy ani žádná práva a povinnosti obligační
Nabídka účasti ve společnosti
Přijetí nabídky
Přípravné smlouvy
Povinnost poctivosti
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205635