„Výborně, přátelé, tak tanečníky bychom už měli. Ale protože jsou chlapi v tomto ohledu srabi, dámám dá určitě práci přesvědčit je, aby se dali do tance. Nikdy nevíte, co vás na dobrém mejdanu čeká. Všichni ale víme, že se tam vždycky najde alespoň jeden chlápek, který postává u mísy s punčem a tančit odmítá…“ Harsh přikročil ke čtvrtému muži, dotkl se jeho hlavy a i jemu něco pošeptal do ucha. „… Ale kdo ví? Možná se i on dnes večer roztančí.“
D Scéna byla připravena. Hudba halasila z reproduktorů. Barevné skvrny reflektorů se proháněly po jevišti. Tři muži stáli na jedné straně, proti nim stály tři ženy a čtvrtý muž postával o samotě u stolu s mísou punče. Všichni už teď byli při vědomí, zírali jeden na druhého a nechápali, co se děje. Vtom Harsh ukázal na skupinu žen a vykřikl: „Jste Madonna!“ Ženy se okamžitě daly do tance. Jedna z nich napodobovala choreografii Madonnina hudebního klipu Vogue a se strnulým výrazem v obličeji pohybovala pažemi kolem hlavy. Jiná se kroutila jako striptérka. Třetí žena se rytmicky vlnila a dělala vyzývavé obličeje. Všechny vypadaly velmi komicky. Publikum šílelo. Smáli se i muži na scéně. Harsh se pochechtával do mikrofonu: „Ale, co to slyším, chlapi – vy se bavíte na účet těch dam? Nevšiml jsem si, že byste nás oslnili 104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205517
nějakými tanečními figurami. Je tohle snad nějaký maturitní večírek? Stojíte tu jako hejno zmoklých slepic.“ Na ta slova muži s rukama v podpaží začali napodobovat pohyb křídel a kvokat. Nohama hrabali v zemi, vystrkovali hlavu, jako by měli zobák, a trhavými přískoky se pohybovali po jevišti. Muž stojící u mísy s punčem překvapením upustil sklenku a oči měl rozšířené hrůzou. Harsh ukázal na naparující se slepice a zeptal se: „Co si myslíte, přátelé, jak ti muži vypadají?“ Tři bývalí dobrovolníci znovu vyskočili ze svých sedadel a vykřikli: „Jsou sexy!“ Smál jsem se, až jsem slzel. Jedna „slepice“ zničehonic přihopkala k ustrašenému samotáři u mísy s punčem a začala do něj vrážet nosem jako zobákem. Muž uskočil a zmateně se hnal na druhou stranu pódia. Tam mu ale zastoupila cestu tanečnice a chytila ho za zadek. Muž sebou trhnul a vyrazil tentokrát opačným směrem, vletěl ovšem do náruče jiné ženy, která jej chytila za ramena a lascivně ho k sobě přivinula. Začali spolu vyzývavě tančit a muž najednou už tak nespěchal. Druhá žena k němu přistoupila zezadu, takže se ocitl uprostřed sendviče tanečnic. Začal se křenit a pomalu rozpohyboval boky v rytmu hudby. Dav šílel nadšením.
D 105 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205517
Po představení jsem dvacet minut čekal v Harshově stanu. Hypnozitér nakonec vešel s úsměvem od ucha k uchu. „Promiň,“ řekl, „trochu jsem se zapovídal s Henrym. Jak se ti líbilo představení?“ „Úžasné – velmi legrační.“ „Díky. To jsem rád.“ „Bylo k neuvěření, jak mocně jste je ovládal. Zejména tu stydlivou skupinku. Ty, kteří potom vykřikovali z hlediště. Všechna čest, máte velký talent.“ Harsh se zasmál: „A co myslíš, proč mi to tak skvěle vyšlo? Proč dělali dobrovolníci všechny ty vylomeniny, za které by se normálně styděli?“ „Nevím,“ řekl jsem, „celou dobu jsem se divil, jak to dokážete.“ „Je to vlastně docela jednoduché. Když necháme stranou všechny ty hypnotické, relaxační hokuspokusy, přiměl jsem je vlastně k jedinému. Tím, že jsem vybrané dobrovolníky dočasně zbavil schopnosti odpovědět na otázku ‚Kdo teď jsem?‘, zbavil jsem je vědomí sebe sama,“ Harsh se odmlčel a pousmál se. „Víš, kdyby totiž bývali byli schopni na tuto otázku odpovědět, hned by se v nich probudily pochybnosti. Řekli by si: ‚A sakra, hraju si tu na Madonnu a jsem lidem jenom pro smích!‘ nebo ‚Natřásám se tu jako slepice před úplně cizími lidmi!‘ nebo ‚Z plných plic tu vykřikuji něco zcela nepatřičného!‘ Já jsem jim ale zabránil, aby si tu otázku vůbec položili, a tak je nic takového nenapadlo.“ 106 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205517