L i s a K l e y pa s Ušklíbl se koutkem úst a jeho výraz zvlídněl. Opatrně pustil jednu moji ruku. „Zavři oči a dovol mi, abych tě vedl.“ Mačkala jsem mu prsty a snaživě cupitala za ním. Po několika krocích jsem klopýtla a přepadla mě panika. Okamžitě mě chytil kolem ramen a přitiskl k sobě, ale závrať mě neopouštěla. „Bože můj,“ zadrmolila jsem nešťastně. „Já sebou vážně praštím.“ „Neboj, nepustím tě.“ „Zvedá se mi žaludek.“ „Klídek. Stůj a nech zavřené oči.“ Aniž mě pustil, sáhl do saka a vytáhl kapesník. Cítila jsem, jak mi jemně tiskne měkkou látku k čelu a tvářím. „Jsi jen trochu vynervovaná, to je všechno,“ zamumlal. „Až ti klesne tlak, bude ti hned líp. Dýchej!“ Odrhnul mi z obličeje pramen vlasů. „Nic se neděje,“ domlouval mi. „Nedopustím, aby se ti něco stalo.“ Připadal mi neotřesitelný jako skála. Cítila jsem sílu, která z něho vyzařovala. Začala jsem se uklidňovat. Opřela jsem se mu dlaněmi o hruď a soustředila se na rytmus jeho dechu. „V těch šatech ti to moc sluší,“ pochválil mě tiše a opatrně mi prohrábl nový účes. „A tohle se mi líbí.“ Se zavřenýma očima jsem vzpomínala, jak mi té osudné noci bořil prsty do vlasů a zakláněl mi hlavu, zatímco mě líbal na krk. Ucítila jsem pohyb jeho paže, jako by na někoho gestikuloval. „Co to děláš?“ zasípala jsem. „Z výtahu právě vystoupil můj bratr Jack se svou ženou.“ „Nevolej je sem,“ prosila jsem. „Ella s tebou bude sympatizovat. Sama na téhle podlaze zamrzla, když byla těhotná, a Jack ji musel odtud odnést.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205361
Dívka s hnědýma očima Nato se ozval přátelský hlas: „Ahoj, brácho. Co se děje?“ „Kamarádku přepadla závrať.“ Opatrně jsem otevřela oči. Pohledný muž, který stál vedle Joea, by svého sourozence rozhodně nezapřel. Tmavé vlasy, charisma alfasamce a potutelný úsměv. „Jack Travis,“ představil se. „Rád vás poznávám.“ Chtěla jsem se otočit a potřást mu rukou, ale Joe mě nepustil. „Ne, nehýbej se!“ poručil mi a bratrovi oznámil: „Potřebuje se vzpamatovat.“ „Zatracená skleněná podlaha,“ konstatoval chápavě. „Říkal jsem Hollis, aby přidala vrstvu chytrého skla. Pak stačí cvaknout vypínačem a celá tahle plocha se změní v mléčnou. Lidi mě holt neposlouchají.“ „Já ano,“ ozvala se žena, která se k nám blížila drobnými krůčky. „Jo,“ přikývl Jack. „Ale jenom proto, aby ses se mnou mohla hádat.“ Usmál se na ni a vzal ji kolem ramen. Byla štíhlá a hezká, s blond vlasy v délce po ramena. Za nápaditými obroučkami brýlí ve tvaru mandlí se třpytily oči modré jako džínsy. „Co ty tady cupitáš?“ zeptal se jí Jack naoko káravým tónem. „Chceš tu zase zkamenět?“ „Teď to zvládnu, když už nejsem těhotná,“ oznámila mu. „Chci se seznámit s Joeovou kamarádkou.“ Usmála se na mě. „Jsem Ella Travisová.“ „Tohle je Avery,“ řekl Joe. „Zbytek představování necháme na později. Má z téhle podlahy závratě.“ Soucitně se na mě podívala. „Mně se stalo totéž, když jsem na ni poprvé stoupla. Koho by napadlo pořídit si průhlednou podlahu? Uvědomujete si vůbec, že každý, kdo je v bazénu, může koukat ženám pod sukně?“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205361
L i s a K l e y pa s Nemohla jsem si pomoct a podívala se dolů. Okamžitě se mi zatočila hlava. Joe mě bleskově zachytil. „Avery, přestaň tam koukat, a ty, Ello...“ „Omlouvám se, omlouvám se, už mlčím.“ Jackovi se v hlase ozýval smích, když se ptal: „Můžu nějak pomoct?“ „Jo. Vidíš tamhle na zdi ten koberec? Sundej ho a polož na podlahu. Avery se aspoň bude mít na co zaměřit.“ „Je malý. Až sem nedosáhne,“ upozornil Jack. „To bude stačit.“ Podívala jsem se na koberec na protilehlé stěně. Umělec polepil starožitný peršan pruhy barevné izolepy a zatavil ji do vláken. „To přece nejde. Je to aukční kus.“ „Je to koberec,“ nedal se zviklat Joe, „tak patří na podlahu.“ „Koberec to byl. Teď je to umění.“ „Uvažovala jsem, že ho koupím,“ ozvala se Ella. „Volba materiálů představuje spojení minulosti s budoucností.“ Jack se na svoji ženu zakřenil. „Ello, jsi tu jediná, kdo si doopravdy přečetl katalog. Stačí říct – vezmu starý tepich a lepicí pásku a udělám ti stejný.“ „Jenže ten nebude stát za nic.“ Jack dotčeně přimhouřil oči. „Proč ne?“ Ella laškovně přeběhla prsty po klopě jeho smokingu. „Protože nemáš duši umělce.“ Sklonil se k ní, až se skoro dotkli nosy a zavrněl: „Rád slyším, že sis mě vzala kvůli tělu.“ Joe se zatvářil podrážděně. „Zkraťte to, vy dva. Jacku, dojdi pro ten hadr.“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205361