Česká vzdělanost. Multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury
5.1 Vzdělanost jako produkt formálního vzdělávání dospělých Nejprve je nutno konstatovat základní skutečnost: V České republice (podobně v jiných zemích) nejsou k dispozici spolehlivé poznatky přímo o tom, jak je vytvářena určitá úroveň národní vzdělanosti z produktů formálního či neformálního vzdělávání. Vše je založeno na předpokladech a na zástupných indikátorech: Předpokládá se, že čím větší počet dospělých lidí určitého státu či jiného společenství dosáhl vysokoškolského vzdělání, tím vyšší úroveň vzdělanosti tato společnost má. Tento předpoklad – jakkoliv se zdá být oprávněný – není opřen o nějaké objektivně zjištěné poznatky, které by to dokazovaly přímo. Protože za současného stavu vědeckého výzkumu nelze uvedený předpoklad přímo potvrdit, používá se na jeho podporu zástupný indikátor (proxy measure). Tímto indikátorem je participace (účast) dospělých ve vysokoškolském vzdělávání. Existují četné statistické údaje, které vypovídají, jak velký je podíl osob, jež v určité zemi dosáhly vysokoškolského vzdělání (tj. terciární úroveň ISCED 5A a 5B). Pro českou populaci jsou k dispozici především data z mezinárodních přehledů OECD (nejnovější Education at a Glance 2013, 2013 a předchozí svazky). Porovnejme například tyto údaje v tabulce 20. Tab. 20 Podíl osob (věk 25–64 let) s dosaženým terciárním vzděláním v zemích OECD (2006 a 2011) Země
Terciární vzdělání (ISCED 5A + 5B) 2006
2011
Itálie
13
14
Česká republika
14
18
Slovensko
14
18
Portugalsko
14
15
Maďarsko
17
21
Polsko
18
24
Rakousko
18
19
Německo
24
26
Finsko
35
38
Francie
27
29
Švédsko
31
34
Norsko
33
37
Japonsko
40
46
Zdroj: Education at a Glance (2008, 2013); podíly populace v procentech
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205217
Andragogické pojetí vzdělanosti dospělých
Co tato data mohou vypovídat o úrovni vzdělanosti české populace? Odpověď je dosti komplikovaná (srov. k tomu i diskusi v kap. 4). Na jedné straně je patrné, že podíl vysokoškolsky vzdělaných dospělých je v české populaci (stejně jako v slovenské či rakouské) nižší než ve vyspělých zemích Skandinávie či Japonska. Avšak na druhé straně nutno vidět, že tento podíl v české populaci během posledních let neustále vzrůstá, a to do té míry, že se ozývají kritické hlasy proti nadměrnému zvyšování počtu osob vstupujících každoročně do terciárního vzdělávání (viz např. kritické argumenty Kouckého a Zelenky, 2013). Můžeme z toho vyvozovat nějaké závěry o české vzdělanosti? Například to, že vzdělanost populací Finů, Norů či Japonců, s vysokými podíly vysokoškolsky vzdělaných lidí, je významně vyšší než vzdělanost populace Čechů, kde je tento podíl nižší? Takový závěr vyvozovat nelze, a to z různých důvodů: 1. Jednak je nutno při posuzování národní vzdělanosti brát v úvahu celou populaci země, nejen tu část populace, která dosáhla terciárního vzdělání. Podle expertů OECD a EU je pro posuzování úrovně vzdělanosti v populacích zemí významná také ta populační skupina, která dosáhla vyššího sekundárního vzdělání, a rovněž ta část populace, která zůstává jen na úrovni základního vzdělání nebo i bez vzdělání. Mezinárodní statistické přehledy proto přinášejí data o těchto vzdělanostních skupinách populace zemí a právě v těchto indikátorech má česká společnost mezi srovnávanými zeměmi dobré postavení (např. malý podíl dospělých osob jen se základním vzděláním aj.). Jako příklad lze uvést data o míře absolvování vyššího sekundárního vzdělávání – viz tabulka 21. Tab. 21 Míra absolvování vyššího sekundárního vzdělávání u 20–24letých Cíl EU do r. 2010: alespoň 85 % Země EU s nejlepšími výsledky (2004) Slovensko
91,3 %
Česká republika
90,9 %
Slovinsko
89,7 %
Průměr EU (2004)
76,4 %
Zdroj: Zpráva Evropské komise (2005); výtah in Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí (2005, r. XVI, č. 4, s. 3–4)
Mladá generace České republiky tedy patří k populacím s nejvyšší vzdělaností, pokud je posuzována na základě počtu osob, které mají ukončené vyšší sekundární vzdělání (na úrovni ISCED 3, tj. včetně absolventů středních odborných učilišť, tedy s vyučením). Z tohoto 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205217
Česká vzdělanost. Multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury
hlediska jsme ve stejné situaci jako Švýcaři, Švédové či Němci a v daleko lepší situaci než Italové, Španělé či Portugalci. Zde má Česká republika vysokou vzdělanost také ve vztahu k cílům zemí EU podle Lisabonské dohody, která zavazuje členské země k dosahování určitých parametrů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Jak dokládá tabulka 21, Česká republika byla již v roce 2004 významně nejen nad tehdejším průměrem zemí EU, ale dokonce i nad hodnotou, která byla vytyčována jako minimální pro země EU pro rok 2010. Podrobnější diskuse k této záležitosti je obsažena ve Srovnávací pedagogice (Průcha, 2012). 2. Stále dochází k tomu, že se uvažuje o úrovni vzdělanosti jen v kvantitativních termínech. Tedy z hlediska podílu lidí vzdělaných na té či oné úrovni, počtu osob vstupujících do terciárního vzdělávání apod., avšak neuvažuje se o kvalitativní stránce vzdělanosti. To znamená, že se nezkoumá a neobjasňuje reálný obsah vzdělanosti, tj. jaké jsou faktické znalosti, dovednosti a jiné charakteristiky vědění lidí s určitou úrovní dosaženého vzdělání. Teprve nedávno uskutečněný výzkum PIAAC vnáší do této záležitosti určité poznatky o kompetencích dospělých (viz kap. 9). 3. Ještě jeden aspekt je významný, a to aspekt vzdělanosti pracovních sil. Často se uvádí, že například zahraniční investoři v České republice pozitivně hodnotí to, že v naší zemi je vysoká úroveň kvalifikace pracovníků, také ve srovnání s jinými zeměmi. Oceňují se přitom nejen znalosti, ale také zručnost, preciznost, flexibilita pracovních sil jak v manuálních profesích, tak v intelektuálních. Je to mýtus o české vzdělanosti, nebo skutečnost doložitelná objektivními údaji? Podívejme se na tabulku 22. Tab. 22 Podíly zaměstnanců podle dosaženého vzdělání v ČR a v EU Podíl zaměstnanců s vyšším sekundárním a terciárním vzděláním v celkovém počtu zaměstnaných osob 2000
2010
Česká republika
92 %
95 %
EU 27 (průměr)
66 %
77 %
Zdroj: s využitím dat in Lepič, Koucký (2012)
Pokud vycházíme z těchto dat, jeví se vzdělanostní struktura pracovních sil v České republice vskutku významně vyšší, než činí tato struktura v průměru zemí EU. Samozřejmě tento průměr snižují země, jako je Portugalsko, Řecko, Itálie a další, v nichž je vysoký podíl zaměstnanců 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205217