2
Soudní lékařství a jeho moderní trendy
vodič vysokého napětí
paralýza dýchacích center mozku
křeč dýchacích svalů
fibrilace komor
křečovité sevření ruky vstupní proudová známka
průběh proudu
230 V
výstup proudu
uzemnění
Obr. 2.29 Poranění elektrickým proudem a průběh proudu tělem 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205048
Forenzní traumatologie
2
může být podle délky působení proudu až zuhelnatělá. Vyvýšený val puchýře vzniká teplem podmíněným zkrácením a ztluštěním kolagenních vláken koria a voštinovitou přeměnou epidermis. Někdy jsou proudové známky velmi malé a snadno se přehlédnou, zvláště na ohnutých prstech ruky při postmortální ztuhlosti. Bez rozrušení ztuhlosti a podrobné prohlídky prstů nemusí být zjištěny. Někdy, v případě, když se uplatnil tepelný účinek proudu, naopak vzniká do hloubky pronikající kráterovitý defekt připomínající vstřel. Mohou vzniknout rozsáhlé hluboké nekrózy, případně až amputace částí těla. Proudové známky se mohou jevit i jako ploché bradavice nebo zahnědlé zaschlé oděrky a trhliny kůže. Z těchto důvodů nebývají někdy poznány. Proudová známka se může vytvořit jen v místě vstupu nebo jen v místě výstupu proudu a někdy se nevytvoří vůbec. Na povrchu proudových známek se ukládají drobné částečky kovu (metalizace), které podle druhu kovu mohou změnit i její barvu. Například u mědi se vlivem oxidace tvoří na kůži zelené zbarvení a u železa bývá zbarvení do šeda. Částečky kovu se dají prokázat chemickým, histochemickým nebo spektrografickým vyšetřením kůže, a to i v případě, kdy vstup proudu nezanechal na kůži žádné známky. Proudové známky mohou vzniknout i po smrti a nacházejí se i u přežívajících po zasažení elektrickým proudem. U vysokého napětí (přes 5000 V) může dojít k zasažení i bez dotyku vodiče, a to přeskokem elektrického výboje. Dochází při tom k těžkým popáleninám až ke zuhelnatění, které má v důsledku značného zvýšení odporu v místě vstupu za následek přerušení proudu. Ve spojení s obloukovým efektem mohou vzniknout mnohočetné drobné popáleniny s ukládáním značného množství kovových částeček v kůži, způsobujících typické změny „krokodýlí kůže“. Příčinou smrti při úrazech elektrickým proudem bývá míhání komor a zástava srdce. Další příčinou smrti může být ochrnutí dýchacích svalů. Je-li v dráze elektrického proudu o vysoké intenzitě také mozek, pak bývá příčinou smrti centrální smrt selháním dýchání. Pokud postižený přežije, může být pozdější příčinou smrti některá z komplikací zasažení elektrickým proudem, jako je popálení plamenem po vznícení šatů nebo poranění vnitřních orgánů pádem z výšky. Pitevní nález není charakteristický. Nachází se plicní edém, tekutá krev a překrvení orgánů, tj. celkové známky dušení. Proudové známky, které mají pro poznání zasažení elektrickým proudem největší význam, mohou chybět. I při histologickém a histochemickém vyšetření kůže, zvláště na prstech manuálně pracujících osob, může být velmi obtížné až nemožné rozlišení proudových známek od čistě termického nebo dokonce mechanického poškození. Někdy je možno diagnózu úrazu elektrickým proudem stanovit až na základě vyšetřených okolností a s přihlédnutím k posouzení znalcem z oboru elektrotechniky. Nejčastější jsou nahodilé úrazy. Bývá to dotyk vodiče pod proudem, dotyk drátů spadlých na zem, neodborná oprava přístrojů pod proudem, dotyk předmětu, do kterého probíjí proud, apod. Při vysokém napětí může dojít překročením kritické vzdálenosti od vedení vysokého napětí, zvláště za vlhkého počasí, ke vzniku oblouku a značným tepelným účinkem ke vznícení oděvu a k rozsáhlým popáleninám. K tomu dochází např. při práci s jeřáby. Asi 15 % úrazů elektrickým proudem je spojeno i s mechanickým traumatem následkem pádu z výšky.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205048
2
Soudní lékařství a jeho moderní trendy Sebevraždy jsou vzácné. Dochází k nim např. dotykem vedení v transformátoru, přehozením drátu přes elektrické vedení nebo vylezením na sloup a přímým dotykem drátu. Ještě vzácnější jsou vraždy, kdy pachatel zavede proud do nějakého předmětu, do vany, kliky dveří, kohoutku vodovodu apod. Typické proudové známky, které se najdou při zevní prohlídce, upozorní na smrt způsobenou zásahem elektrickým proudem. Po technické stránce se však nemusí zjistit žádná závada, poněvadž pachatel mohl již vše uvést do normálního stavu. Fotografie k textu v příloze na DVD ve složce kap. 2 Forenzní traumatologie – foto 304–321.
2.10
Zasažení bleskem
Zasažení bleskem bývá smrtelné asi ve 30–40 % a vyskytuje se častěji v přírodě než ve městech. Zasažení výbojem blesku se liší od zasažení technickou elektřinou velmi krátkým, zlomek sekundy trvajícím, působením, vysokou intenzitou proudu a velmi vysokým napětím, které je mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí (106–107 V). Blesk může postiženého zasáhnout buď přímo, nejčastěji do hlavy, nebo nepřímo, pronikne-li proud do organismu končetinami. Toto nepřímé působení vzniká tehdy, když se postižený nachází v blízkosti hlavního zásahu a průniku blesku do země. Potenciální náboj země se snižuje se zvyšující se vzdáleností a při chůzi může dojít ke vzniku napětí (tzv. krokové napětí), kdy člověk svýma nohama spojí místa o různém potenciálu. Proud pak proniká do těla a vychází z těla dolními končetinami. Poněvadž neprochází životně důležitými orgány, není tak nebezpečný jako při přímém zásahu. Krokové napětí může ohrozit osoby do vzdálenosti až 30 m od místa zásahu. Přímý zásah zpravidla končí smrtí, protože výboj proniká celým tělem. Zásahem výboje bývají způsobeny změny na kůži, jako oděrky, pruhovité nebo kruhovité popáleniny, někdy uprostřed s ranou připomínající vstřel. Někdy může poranění připomínat i vstřel drobnými broky s nálezem drobných kruhovitých ranek blízko sebe. Výboj může způsobit i tržnou ránu měkkých pokrývek lebních s popálenými vlasy v okolí. Dalším častým nálezem bývají tzv. bleskové obrazce, tvořené červenými stromkovitě se větvícími pruhy v podobě větviček, listů kapradí apod., šířící se kraniokaudálně. Jsou způsobeny rozšířením kapilár, a pokud se současně nevytvořily i drobné puchýřky, během několika desítek hodin mizí. Vlasy a chlupy bývají popálené, zkroucené, začernalé. Výstup bývá podobný jako vstup. Vznikne-li bleskovým výbojem požár, může dojít k popálení plamenem. Přímý zásah se může projevit i mechanickým působením tlakové vlny, takže podobně jako při explozi dochází k potrhání oděvu a k odhození, při kterém mohou vzniknout zranění jako při pádech z výšky. Příčinou smrti je ochrnutí mozkových center, především dýchacího centra, nebo míhání srdečních komor. Při přímém zásahu hlavy dochází k potrhání měkkých pokrývek lebních, ke zlomeninám lebky a poranění mozku. Po smrti může vzniknout kataleptická ztuhlost. Při pitvě jsou zjišťovány známky dušení. Nález na kůži postiženého může být i zcela negativní. Bleskové obrazce mohou zmizet. K diagnóze pak může přispět nález zmagnetizovaných roztavených kovových součástí oděvu nebo kovových 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS205048