Sestavte si RODOKMEN našem území vyskytují maximálně v počtu několika desítek, například Baldrian, Panuš nebo další neobvyklá příjmení. Důležitá je i odpověď na poslední otázku. Co o svých předcích, skrze které se chceme napojit na rodokmen někoho dalšího, vlastně víme? Známe jejich rodinnou historii? Nebo máme jen kusé údaje z rodných listů? Nemůžeme čekat zázraky – je velmi nepravděpodobné, že dostaneme od potenciálního příbuzného naservírovaný rodokmen na zlatém podnose, i když se to samozřejmě stát může. Na internetu existuje několik stránek, kde je možné zadat do databáze příjmení, po kterých pátráme, a lokalitu, kde se vyskytovala. Největší a nejznámější z nich je Rodopis. cz, kde ale již delší dobu nejsou umožněny registrace. Najdeme tam ale skoro 30 tisíc různých záznamů, proto stojí za to si tyto stránky projít a podívat se, zda se někdo nezabývá právě naším příjmením a oblastí. Další odkazy najdete na konci knihy v sekci Internetové stránky. Ať už budeme hledat příbuzné po internetu nebo ve vesnicích, kde naši předci žili, vždy si pamatujme, že je nutné přistupovat k lidem ohleduplně a s taktem. Řada lidí považuje minulost, i tu velmi dávno minulou, za naprosto soukromou věc, proto se o ní nebudou chtít bavit.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204983
pátráme po svých predcích
Mapy Místa, kde naši předci žili, jsou nám někdy vzdálená, jindy velmi blízká. Procházíme stejnými cestami, kterými chodily naše prababičky, vídáme dominanty, které jsou stejné a přece jiné. V jakém prostředí se naši prapradědečkové pohybovali? Vedly cesty stejnými trasami jako dnes? Jak byly rozloženy domy, hospodářská stavení? Mapy nám mohou pomoci s hledáním odpovědí na tyto otázky. Pátrání po předcích nás často zavede do míst, která jsme dříve neznali, kde jsme nikdy předtím nebyli. Oblast neznáme, nevíme, jaká krajina obklopuje vesnici nebo městečko. V seznámení se s těmito končinami nám může pomoci mapa. Nejlepší je turistická, která nám ukáže vrstevnice, nejvyšší body v okolí, názvy vodních toků a ploch, místní památky (jako jsou kapličky, kříže, významné stromy) a řadu dalších věcí. Tam, kde jsme dříve používali autoatlas, dnes velmi často využíváme internet. Existuje nespočet mapových aplikací, které jsou dostupné z každého počítače. Mezi ty nejlepší patří: http://www.mapy.cz http://maps.google.com
Kromě klasických map zobrazují i mapy letecké, které nám umožní podívat se z poměrně velké blízkosti na obec nebo dům a jejich okolí. Skvělé jsou i terénní mapy a najdeme zde stejné turistické mapy, jaké si můžeme koupit v obchodě. Bohužel jen málokteré mapy ukazují konkrétní čísla popisná. V případě, že pátráme v obci, kterou neznáme, a tím pádem nevíme, kde přesně dům, který hledáme, leží, je velice užitečným nástrojem Katastr nemovitostí. Ten eviduje držitele jednotlivých staveb a parcel v celé České republice. Díky němu můžeme zjistit nejen to, kdo dnes dům nebo pole vlastní, ale také to, kde přesně se dům nachází. Opět platí, že některé informace z katastru můžeme dnes již najít na internetu, nemusíme hned chvátat na úřad. Na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního se nachází aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí – http://nahlizeni.cuzk.cz. Zde můžeme hledat podle čísla popisného, evidenční nebo parcelního. Po vyhledání námi požadované stavby nebo parcely získáme informace o tom, kdo tuto nemovitost vlastní, o jaký typ objektu se jedná, na jaké parcele dům stojí. Můžeme si také nechat zobrazit katastrální mapu, která nám pomůže v určení, o který dům se jedná. Na základě této informace můžeme najít dům na některé ze starých map, protože jsme ho schopni přesně určit. To, jak půdorys domu a rozložení obce vypadalo v první třetině 19. století, můžeme zjistit díky mapám stabilního katastru. Ten vznikl v první třetině 19. století na celém území rakouského císařství a jeho cílem bylo zmapování půdního fondu tak, aby bylo možné přesně vyměřit daňovou zátěž. Mapy byly jeho nedílnou součástí, protože umožnily přesné zaměření území. Mapy stabilního katastru jsou k dispozici v Národním archivu v Praze (pro Čechy) nebo v Moravském zemském archivu v Brně (pro Moravu a část Slezska) buď jako indikační skici nebo finální mapy, tzv. císařské otisky. Indikační skici obsahují více informací,
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204983
MZA Brno, fond D9, inv.č. 1395: Indikační skica Stabilního katastru obce Lužná (1829).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204983