98
specifické okolnosti válečného stavu a byl přímo spjat s mocenskými ambicemi nacistického Německa na ovládnutí a exploataci hospodářského potenciálu českých zemí. Dosavadní výzkum již přesvědčivě dokázal, že nově aplikovaný model řízeného hospodářství měl celkově mnoho společných rysů se systémem, který byl od počátku třicátých let budován v nacistickém Německu. Jistá diverzita mezi říšskoněmeckým a protektorátním modelem logicky vyplývala ze samotného faktu okupace – ze stanovení okupačních cílů v okupované zemi, specifik protektorátního statutu nebo reflektovala odlišné výchozí podmínky jednotlivých národohospodářských odvětví. Pro protektorátní systém řízeného hospodářství je charakteristické, že s výjimkou několika strategických oborů byl budován na bázi protektorátní autonomie.221 Jeho výstavba se opírala o rozsáhlá zmocnění ústředních protektorátních úřadů – ministerstva průmyslu, obchodu a živností, ministerstva zemědělství a nově zřízeného Nejvyššího cenového úřadu – a ani v pozdějších letech nebyl tento princip alespoň formálně narušen.222 Ze strany německé okupační moci se jednalo o záměr či taktiku – jak výmluvně naznačil historik Jan Tesař, pro nacisty bylo velice výhodné nechat české hospodářství nejprve „ztotalizovat“ a teprve později se zmocnit absolutní kontroly nad ním. Právě tímto způsobem byla počáteční, převážně nepopulární opatření, související s výstavbou systému, primárně spojována s protektorátní vládou a nikoliv přímo s okupanty.223 Pro zemědělství jako sektor roztříštěný mezi značné množství malovýrobců a družstev představoval systém řízeného hospodářství v podstatě jedinou možnost, jak efektivně řídit výrobní procesy. V zemědělství nemohla být ve srovnatelné míře či lépe řečeno se srovnatelným efektem uplatněna např. koncentrace výroby a ovládnutí výroby prostřednictvím strategických velkopodniků. Jak fungoval sy221 Přímému dozoru okupačních orgánů v protektorátě byla podřízena např. Úřadovna pro uhelné hospodářství v Čechách a na Moravě, Ústředna pro veřejné zakázky a dále úřadovny německých pověřenců či zmocněnců (pověřenec pro hospodářství s minerálními oleji, pověřenec pro řízení stavebnictví). Blíže M. Durmanová, Řízené hospodářství, s. 369–372. 222 Vládní nařízení o organické výstavbě hospodářství č. 168 ze dne 23. června 1939 zmocňovalo ministra průmyslu, obchodu a živností, aby zřizoval, rozpouštěl nebo slučoval hospodářské svazy, měnil a doplňoval jejich stanovy, ustanovoval a odvolával jejich vedení a stanovil povinné členství podnikatelů a podniků v nich. Postupně bylo zřízeno celkem sedm ústředních svazů, které se staly základem správní organizace jednotlivých oborů: pro průmysl, obchod, řemeslo, cizinecký ruch, dopravu, na základě samostatných vládních nařízení vznikly svazy pro peněžnictví a soukromé pojištění. Vládní nařízení o organické výstavbě hospodářství č. 168 ze dne 23. června 1939, Sb. z. a n. Protektorátu Čechy a Morava 1939, s. 591. Nejnověji viz J. Balcar – J. Kučera, Von der Rüstkammer, s. 81–89. 223 J. Tesař, K problému nacistické okupační politiky, s. 69–70.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204880
99
stém řízeného hospodářství v protektorátním zemědělství, do jaké míry se v něm odrazily říšskoněmecké vzory a jakým způsobem byl systém podřízen německým zájmům, objasní následující kapitola. Výstavba řízeného hospodářství v protektorátním zemědělství a o několik let dříve i v Německu byla nedílně spojena s pojmem Marktordnung (v dobové terminologii úprava, řízení trhu), které od počátku náleželo mezi stěžejní úkoly nacionálněsocialistické agrární politiky. Tímto termínem bylo, slovy jednoho z vedoucích funkcionářů Reichsnährstandu Hanse Merkela, označováno následující: „Die Lenkung der Ernährungswirtschaft nach gesamtwirtschaftlichen Gesichtspunkten wird Marktordnung bezeichnet. Sie hat zu sorgen für eine angemessene Verwertung der landwirtschaftlichen Produktion, eine sozial gerechte Preisbildung für den Verbraucher, die Sicherung der Volksernährung und eine Rationalisierung des Marktes zum Zwecke einer möglichst reibungslosen, einfachen und billigen Deckung des völkischen Ernährungsbedarf.“224 Ačkoliv i v protektorátě mělo Marktordnung skrze přiměřené zužitkování zemědělské produkce a racionalizaci zemědělského trhu primárně sloužit k zajištění výživy domácího obyvatelstva, je nepochybné, že v prostředí okupovaného regionu měly být přívlastky gesamtwirtschaftliche i angemessene konkretizovány kontextem okupačních zájmů, tj. kontextem autarkně-exploatačního a germanizačního úsilí. Jednání o podobě Marktordnung patřila k prvním iniciativám německých okupačních orgánů na úseku protektorátního zemědělství vůbec. Vedoucí skupiny E+L ÚŘP Rudolf Raschka usiloval již v květnu 1939 prostřednictvím svého memoranda o specifikaci hlavních požadavků na podobu řízeného hospodářství v protektorátním sektoru zemědělství a výživy a jejich schválení ze strany říšského protektora.225 Jednání se v této době soustředila na vymezení rolí a na jasnou hierarchizaci 224 „Řízení vyživovacího hospodářství na základě obecně hospodářského pohledu se označuje jako Marktordnung (úprava, řízení trhu). To má zaručit odpovídající zhodnocení zemědělské produkce, sociálně spravedlivou tvorbu cen pro spotřebitele, zajištění výživy národa a racionalizaci trhu za účelem pokud možno bezproblémového, jednoduchého a levného pokrytí poptávky po výživě ze strany lidu.“ Hans Merkel, Reichsnährstand und Marktordnung, in: Die Deutsche Landwirtschaft. Deutsche Wiedergabe des Sonderhefts „Die Deutsche Landwirtschaft“ der italienischen Zeitschrift L’Italia agricola, bearb. W. Clauß, Berlin 1939, s. 45. K významu „Marktordnung“ v rámci nacionálněsocialistické agrární politiky srov. G. Corni – H. Gies, Brot, Butter und Kanonen, s. 145–160; M. Kutz, Kriegserfahrung und Kriegsvorbereitung, s. 140–142; H. Reischle – W. Saure, Der Reichsnährstand, s. 158 an. 225 Raschkovo memorandum bylo 25. května 1939 předloženo k dalšímu posouzení říšskému protektorovi a státnímu sekretáři. Na jeho základě bylo přistoupeno k bezodkladnému jednání s protektorátním ministerstvem zemědělství v oblasti úpravy zemědělského trhu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204880
100
vztahů mezi okupačními a protektorátními orgány v rámci plánovaného systému řízení.226 Pražské ministerstvo zemědělství mělo získat zastřešující pravomoci a stát se formálně-právně nositelem řízeného hospodářství v zemědělství. Současně bylo z německé strany důsledně požadováno vytvoření přímého dozoru ÚŘP nad celým systémem.227 Funkci spojky mezi protektorátním a okupačním orgánem měli v jednotlivých zemědělských odvětvích plnit zvláštní pověřenci soustředění pod říšským protektorem (tzv. Generalbeaufragte), kteří by byli za tímto účelem delegováni z říše.228 Stanovené parametry přesně vycházely z intencí výstavby dvojkolejného systému. Na straně jedné formálně respektovaly protektorátní autonomii, na straně druhé zajistily okupační mocnosti kontrolu nad bezprostředním děním v rámci zemědělského sektoru, aniž by centrální okupační úřad byl zahlcen každodenní rutinní agendou. Hlavními účastníky jednání o podobě protektorátního Marktordnung, která kulminovala v Praze a v Berlíně v letních měsících roku 1939, se stali zástupci skupiny E+L ÚŘP, Říšského ministerstva výživy a zemědělství a Reichsnährstandu.229 Zástupci protektorátní strany, ať už se BA Berlin, fond R 16 – RNST, sign. 1328, Denkschrift über die Frage der Regelung der Märkte mit landw. Produkten vom 26. 5. 1939. 226 Samostatný soubor dokumentů k problematice protektorátního „Marktordnung“ se dochoval v berlínském Bundesarchivu. BA Berlin, fond R 16 – RNST, sign. 1328, soubor dokumentů (korespondence říšských orgánů a ÚŘP ohledně „Marktordnung“ v protektorátě). 227 „Die direkte Aufsicht des Reichsprotektors über landwirtschaftliche Marktverbände öffentlich-rechtlicher Art muss angestrebt werden. In welchem Umfange sie verwirklicht wird, ist im Einzelfalle zu entscheiden. Die Einschaltung des Reichsprotektors darf nicht so weit gehen, dass er selbst die Verantwortung für die Versorgung der Bevölkerung oder für die Regelung der Märkte übernimmt. Er muss jedoch eine Kontrolle des Warenverkehrs zwischen dem Protektorate und dem übrigen Reiche, eine Kontrolle über die Vollkommenheit der Warenerfassung durch die Marktverbände und über die Vorratsbildung haben. “ BA Berlin, fond R 16 – RNST, sign. 1328, Vermerk der Gruppe VIII des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren vom 26. 5. 1939; srov. též BA Berlin, fond R 16 – RNST, sign. 1328, Einführung marktordnender Massnahmen im Protektorat Böhmen und Mähren. Besprechung bei Ministerialdirektor dr. Moritz vom 10. August 1939. 228 V jednáních panovala shoda ohledně jmenování generálních pověřenců coby nástrojů okupační kontroly v protektorátním zemědělství, spekulovalo se však o tom, do kterých odvětví zemědělské výroby budou primárně dosazeni. V červenci 1939 se počítalo se čtyřmi generálními pověřenci – pro obilní hospodářství, hospodaření jatečným dobytkem, hospodaření mlékem, tuky a vejci a hospodaření cukrem, brambory a lihem. Srov. BA Berlin, fond R 16 – RNST, sign. 1328, Abordnung eines Aufbaukommandos für die Einführung einer landwirtschaftlichen Marktregelung im Protektorat vom 20. 7. 1939. 229 Svého vrcholu dosáhla jednání na přelomu července a srpna 1939. Těchto jednání se za ÚŘP účastnil vedoucí E+L ÚŘP R. Raschka a vedoucí referátu „Marktordnung“ v rámci této skupiny P. Hunecke. Za RMEL zde vystupovali ministerský ředitel Moritz a vrchní vládní rada Peren a za RNST Reichshauptabteilungsleiter Küper a Reichsstabsleiter Fachmann
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204880