„Chci, abyste na něj vydali zatykač. Okamžitě.“ Schovala mobil do vlhké dlaně. Celý případ se začal vyvíjet směrem, jejž ne očekávala. „Podle částečné značky, kterou jste nám poskytla, jsme vystopovali majitele vozu, jenž vás sledoval,“ sdělila Rachel. „Clivea Granta?“ „Ne. Johna Scotta.“ Rachel zalapala po dechu. Proč by ji Scott sledoval? Proč by se držel v povzdálí ještě před tím, než ji vrah kontaktoval? Polila ji hrůza. Co když je v tom opravdu nějakým způsobem zapletený? Co když je to právě on, kdo vede celou skupinu vrahů a pak se jich postupně zbavuje? Ne, tomu zkrátka nemohla uvěřit. Setkala se s ním několikrát – navštěvoval ji po operaci v nemocnici... „Možná že za zmizením vašeho přítele stojí právě on. Bůh ví, jak dlouho vás sleduje. Měl dostatek času připravit se na to, aby nás zmátl.“ „Proč by mě ale varoval?“ zeptala se Rachel s mírnými pochybami. „Aby se k vám dostal blíž a spletl nás. Aby mohl zblízka sledovat, jak jste vyděšená, jak vás dokonale ovládl.“ Rachel potřásla hlavou. Bylo to logické vysvětlení, jenže… John Scott, který vystopoval, kde ji Davis drží, se přece nemohl zbláznit a jít ve šlépějích muže, jehož se snažil dlouhé týdny dopadnout. „Agentko Hillová,“ oslovila ji a vstala, „nevěřím, že by toho byl schopný. Třeba vytušil, že mě pravý vrah bude kontaktovat, a snažil se mě jen chránit.“ „To ale musíme nejdříve zjistit.“ Hillové znovu zazvonil mobil. „Řekni mi, že jste něco objevili.“ Na druhém konci se ozval hlas agenta Fieldinga. Zdál se trochu znepokojený, což volané neuniklo. „Objevili, jenom se ti to nebude líbit. Mluvil jsem se sousedy, na jejichž domech jsem si všiml kamery. A dostal jsem se k velmi zajímavé nahrávce. Právě ti odesílám soubor.“ 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204136
Hillová zavěsila, stahování souboru začalo. Okamžitě spustila přehrávání a zbledla, když se na nahrávce objevil roh domu Charlieho Parkera a jejich sledovací vůz. Několik vteřin se nic nedělo. Kamera zachycovala běžný den v klidné ulici. Pak se však k domu začal přibližovat Clive Grant. Poznala by ho na míle daleko. Video sice bylo černobílé, ale jeho profil si velmi dobře zapamatovala. Kráčel sebejistě, bez jediného náznaku nervozity či strachu. Minul vůz s agenty a obešel dům. Hillová si pomyslela, že musel skončit pod oknem, u kterého právě stojí. Následovala krátká pauza. Náhle ze stejného místa vyšel Charlie Parker v tmavé kostkované košili a džínách – tedy v oblečení, ve kterém ho dnes všichni viděli. Vlasy mu kryla kšiltovka, posazená co nejvíc do čela. Ruce měl zastrčené v kapsách kalhot. A mířil stejným směrem, kterým Clive Grant přicházel. Stejně jako Grant, i on míjel vůz agentů, ale tentokrát s drobným rozdílem: zastavil se a o několik kroků se vrátil. Přiblížil se k vozu a několik vteřin s agenty mluvil. Nakonec na ně přátelsky mávnul a pokračoval v cestě. Pak nahrávka končila. „Tohle musíte vidět,“ řekla agentka Hillová a přehrála video Rachel. Obě se na sebe nechápavě podívaly. Hillová vztekle vyrazila z místnosti a Rachel z okna sledovala, jak se doslova vrhla na agenty, kteří hlídkovali před domem. Její rozmáchlá gesta a křik k sobě okamžitě přitáhly pozornost dalších agentů. Rachel pochytila jen několik slov, která jí nedávala smysl. Muži nikoho neviděli, kolem nich Clive Grant ani Charlie neprošli. Rachel se sesunula na podlahu a opřela se zády o vlažný radiátor. Charlieho nikdo neunesl, nikdo ho nenutil k odchodu. Dokonce hovořil s agenty, kteří tvrdili, že ho neviděli. Co se to tu sakra děje? Schovala obličej do dlaní a pokoušela se zaplašit slzy. Teď na ně nebyla vhodná chvíle, musí zůstat silná. Musí, protože se kolem ní odehrává něco, čemu nerozumí. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204136
Náhle ji cosi napadlo: pokud odsud Charlie odešel zcela volný, je možné, že má u sebe telefon. Zkusila si vzpomenout, kde nechala mobil, a rychle seběhla do obývacího pokoje, který už byl opět plný agentů. Nechtěně upoutala pozornost jednoho z nich. Vydal se k ní a zeptal se, zda je v pořádku. „Ano, jen – nechala jsem tu mobil.“ Očima po něm zapátrala a přestala si agenta všímat. Když ho konečně spatřila na stole, sáhla po něm a v návratu do ložnice jí zabránila jen agentka Hillová. „Co se to chystáte udělat?“ Rachel se k ní otočila a ukázala jí, co svírá v ruce. „Telefonovat jste mi nezakázala.“ „Komu?“ „Chci se zkusit dovolat Charliemu,“ odpověděla po pravdě Rachel. „Fajn,“ přikývla Hillová a Rachel v tu chvíli došlo, že by jí stejně bylo k ničemu, kdyby to neprozradila. Napíchli jí telefon. Měli v průběhu dne dostatek příležitostí, jen se nikdo neobtěžoval ji o tom informovat. „Sledujete i Charlieho telefon?“ zeptala se Rachel. „Ano,“ odpověděla bez okolků agentka. „Museli jsme to udělat. Kdyby vás vrah té dívky chtěl kontaktovat telefonicky, dal by se vystopovat.“ „A proč nevystopujete Charlieho?“ „Pracujeme na tom. Dejte to na hlasitý odposlech. A všichni ostatní zmlkněte,“ poručila Hillová a pohledem ji vyzvala, aby se dala do práce. Rachel vytočila Charlieho číslo a s napětím čekala, když se ozval vyzváněcí tón. Náhle v telefonu cosi zachrastilo. Spojení bylo úspěšně navázáno. „Charlie? Charlie, slyšíš mě?“ vykřikla vyděšeně. V tu chvíli se v ní uvolnily veškeré emoce – strach z odloučení, o jeho život, z budoucnosti bez něj... 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS204136