98 / Deset kroků k vyšší sebedůvěře
• • • • • • • • • •
• • • • • • •
konzumace jídla; řízení auta; mytí auta; čištění zubů; sprcha či koupel; mytí rukou; mytí nádobí; chůze (při pohybu nohou a doteku země si plně uvědomujte každý vjem); sezení na slunci; skutečné naslouchání (bez hodnocení a přemýšlení o tom, co řeknete; všímejte si, co cítí vaše tělo a srdce, a snažte se rozpoznat, co v srdci cítí druhý); držení dítěte; příprava ke spánku; vykonávání něčeho, co vás baví; dětská hra; cvičení; poslouchání nebo vyprávění vtipu (všimněte si, jaké to je, když vás baví někdo jiný); spontánní činnost (vyhraďte si celý den na odpočinek s tím, že máte jen hrubý plán, například jít do ZOO nebo se projet autem, a radujte se z toho, co konkrétně zažijete; tuto činnost můžete vykonávat sami nebo ve dvou).
Bez potěšení nedokáže žít nikdo, proto také člověk zbavený radosti podléhá rozkoším těla. — sv. Tomáš Akvinský
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203154
6. krok: Radost v každodenním životě / 99
Vděčnost Šťastní lidé zpravidla bývají také vděční. Pesimista se podívá na sklenici, která je do poloviny naplněná vodou, a pomyslí si: „Proč je poloprázdná? Proč nemůže být plná?“ Šťastného člověka ale napadne něco jiného: „Nádherná čistá voda.“ Pomáhá nám zde opět bdělá pozornost. Východní duchovní mistři nás učí, že spokojení můžeme být za všech okolností, i když se danou situaci snažíme zlepšit. Zároveň je však třeba si uvědomit, že připoutanost vede k neštěstí. Toužíme-li po penězích, krásném vzhledu, majetku, titulech či po tom, aby se k nám lidé chovali určitým způsobem, pak o svém štěstí nemůžeme rozhodovat my sami. Pokud například usilujeme o prestižní postavení, jak se asi budeme cítit, jestliže jej nemůžeme nebo nedokážeme dosáhnout? A když se nám to podaří, máme zase strach, že o něj přijdeme. Trpíme navíc tím, když někdo zpochybní naši autoritu. Naopak vděčnost nám umožňuje se ze života radovat, a k tomu, co vlastníme, nebo k tomu, co nám naopak chybí, tak nejsme připoutáni. Pozorovat mraky tak můžeme z luxusní vily, z chatrče nebo třeba z vězení a vždy nás to potěší. Uveďme si několik dalších tipů, jak v životě zakoušet více vděčnosti: • Veďte si deník vděčnosti. Každý den si do něj zapište tři až čtyři položky, za které jste byli v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách vděčni. Zlepšila se vám po týdnu nálada? Pokud ano, veďte si deník dál. • Vzpomeňte na ty, kdo na vás měli v životě kladný vliv. Vděčnost jim můžete vyjádřit prostřednictvím telefonu nebo písemné zprávy.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203154
100 / Deset kroků k vyšší sebedůvěře
• S přáteli nebo blízkými si zahrajte „hru na nostalgii“. Není na tom nic těžkého, stačí jen vzpomínat na to dobré, co jste spolu zažili: „Vzpomínáte, když jsme…? To bylo skvělý, ne? Neuvěřitelná legrace.“ Kolik peněz člověk potřebuje k tomu, aby byl šťastný? Jen o něco víc, než má. — John D. Rockefeller
Doplňování vět Uvědomit si to příjemné, co nás v životě potkalo, nám může pomoci také další cvičení – doplňování vět. Vaším úkolem je zde co nejrychleji odpovědět, aniž byste si dlouho lámali hlavu s tím, jestli lze odpovědi realizovat v praxi. Cvičení vychází z předpokladu, že to, na čem nám nejvíce záleží a co je v nás již přítomno, z nás vyjde spontánně. Pracovat můžete ve dvojici nebo ve více lidech v kruhu. Každý účastník nahlas vysloví první část věty a poté ji doplní tím, co jej okamžitě napadne. Pokračujte, dokud vás už k dané větě nic nenapadá, a pak se přesuňte k další větě. Pokud na cvičení pracujete sami, pište si odpovědi pod sebe. Vyzkoušet můžete například tyto části vět: • V dětství mě nejvíc bavilo… • Když se řekne zábava, představím si… • Když se řekne příjemný pocit, představím si… • Ještě dnes, stejně jako v dětství, by mě bavilo… Pomocí tohoto cvičení lze velmi příjemným způsobem podněcovat kreativní myšlení. Jeden muž, který vyrůstal v rodině diplomata,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203154