98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203013
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203013
Potrubní Bůh
S
antander je – dokonce i pro poutníka – příjemné město. Se svými svažujícími se uličkami a památkami má lidské rozměry, ale přitom je dost velký na to, aby člověk zůstal dokonale bezejmenný. Lze se tu ztratit v davu a nepřipadat si jako vetřelec. V mém střídavém rytmu mezi tábořením a pohodlím znovu nadešla doba pro odpočinek v normálním pokoji. Našel jsem si v průvodci penzion a zatelefonoval. Měli volno a já se tam vydal. Hotel se dle očekávání nacházel na velkém náměstí v dolní části města, kousek od přístavu. Na udané adrese jsem ale našel jen obytný dům. Penzion se nacházel ve čtvrtém poschodí. Zazvonil jsem. Otevřela mi již postarší dáma, elegantně oděná a s upraveným účesem. Předpokládal jsem, že musí jít o omyl, ale byl jsem tu správně. Majitelka – byla to ona – vyhradila několik pokojů svého ohromného bytu k pronájmu. Vyjma toho, že tři až čtyři místnosti obsadili turisté, se zde nic nezměnilo: barvotisky zavěšené na stěnách, klavír ve vstupní hale ani krajkové dečky na stolech. Její salon, situovaný nalevo od vchodu, byl vyzdoben – ale to slovo zde nepostačuje – těžko uvěřitelným nakupením vitrín plných bibelotů, pohovek pokrytých velurovými potahy a gobelínů k překrytí krbu během léta. Při průchodu touto bonboniérou jsem si byl ostře vědom svého rustikálního vzhledu. Má hostitelka byla laskavá a nepozastavila se nad ním. Dodatečný příjem, který čerpala z pronajatých pokojů, vyvažoval 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS203013