přiložíme šikmo k dílci a horkou páječkou, žehličkou nebo i zahřátým starým dlátem z konce tyčinky odtavujeme tmel. V roztaveném, ale ještě pastovitém stavu jej týmž nástrojem natahujeme na opravované místo. Teplota nástroje nesmí být ani příliš nízká, jinak by se tmel neroztavil, ani příliš vysoká, jinak se přepálí nebo je příliš tekutý. Pokud je nástroj dostatečně teplý, můžeme ještě nanesenou vrstvu „formovat“ – jako plastelínu. Tmel nanášíme na plochu vždy „do kopečku“, tedy v přebytku. Jinak po vychladnutí „propadne“ a máme opět díru, i když mělčí. Po ochladnutí se přebytek tmelu odřízne z plochy dlátem do roviny a eventuálně zabrousí. Dříve se vyráběly i polyesterové a epoxidové opravárenské tmely, ale pro složitou přípravu a pomalé vytvrzování se příliš neujaly. Dnes se používají jen v omezených případech na tmelení laminovaných desek nebo pro opravy pod krycí nátěry – emaily. Většinou při velmi hrubých opravách osazení vylomeného kování – misek závěsů. Zde se vytváří základní masa středového materiálu, na niž bude následně nanesena vrstva tvrdého vosku a předešlým způsobem dokončena. Voskové tmely jsou určeny spíše pro opravy nalakovaných dílců, ale dají se použít i na menší opravy surových zadýhovaných dílců, zejména malých trhlin a vypadlých součků. Tmelením nikdy neopravujeme větší závady na dýze, snad s výjimkou smrku nebo pro moření na téměř černé odstíny. Dýha má po přelakování vždy určitou „hloubku“ a každý tmel je pod jistým úhlem vidět. Tmelíme proto především boční a méně viditelné plochy nebo spáry. Tmel musí být vždy tmavší než tmelené dřevo, protože dřevo po přelakování ztmavne, zatímco tmel nikoli.
Odstraňovač šedých skvrn Odstraňovač šedých skvrn odstraňuje z ploch lakovaných nitrolaky šedé skvrny od vody nebo alkoholických nápojů, od horkých předmětů, žehlení apod. Používá se k oživení zašlého povrchu a k odstranění skvrn od vody nebo alkoholu. Je to rychle účinkující přípravek, který pronikne do ošetřovaného povrchu a vrátí mu jeho původní lesk. Tímto přípravkem se ošetřují také povrchové úpravy nábytku a stavebnětruhlářských výrobků dokončené nitrocelulózovými nátěrovými hmotami, na kterých se vytvořily šedé skvrny a šedé zákaly. Plochy se skvrnami určené k opravě pečlivě očistíme a vytřeme dosucha. Lehce do kříže přestříkáme odstraňovačem šedi. Po jeho krátkém působení skvrny zmizí. Při nedokonalém odstranění nežádoucích skvrn asi po jedné hodině nastříkání opakujeme. Opravené plochy můžeme znovu opracovávat například lakováním teprve až po úplném zaschnutí odstraňovače šedi. 98
Povrchové úprav y dřeva Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202854
12.4 Péče o nábytek Dřevo už po dlouhá staletí ztělesňuje kulturu bydlení, jako přírodní produkt je nejvýznamnější surovinou na výrobu zařízení domovního interiéru. Dřevo citlivě reaguje na vnější vlivy, jako jsou sluneční záření, vlhkost vzduchu, horko, tekutiny, zašpinění nebo poškrábání. Aby si váš nábytek uchoval dlouho svou přirozenost a krásu, je nutné o něj stále pečovat profesionálními výrobky na ošetřování nábytku.
Rady k ošetřování nábytku XX Pozor na čisticí, lešticí a mycí prostředky, jež mohou dřevěné plochy trvale poškodit, protože dřevo zbytečně příliš vysoušejí. Způsobují poškození od matných skvrn až po tvorbu malých trhlinek. XX Pozor na rozpouštědla. XX Lepicí pásky, samolepky i guma jsou pro lakované plochy příslovečným „jedem“, protože obsahují rozpouštědla, která mohou narušit lakovou vrstvu. Odprýsknuté nebo poškrábané nátěry lze rychle opravit retušovací tužkou v odpovídajícím odstínu. XX Skvrny od vody – rozlitou tekutinu musíme v co nejkratším čase vytřít a vysušit. Zůstává-li tekutina na povrchu delší dobu, může proniknout lakem do dřeva. Pak zpravidla nepomůže nic jiného než odbrousit poškozený povrch a nově přelakovat. Nebo se pokusit aplikovat odstraňovač šedých skvrn, který odstraňuje šedé skvrny z ploch lakovaných nitrolaky, které jsou takto poškozené působením vody, alkoholických nápojů, pokládáním horkých předmětů, žehlením apod. XX Pozor na různé domácí prostředky – univerzálně nepomůže žádný z nich. XX Totéž ostatně platí i u skvrn způsobených vysokými teplotami, které může způsobit například položení horkého nádobí na povrch stolu. XX Ruce pryč od písků jako univerzálních léků proti skvrnám na dřevěných plochách. Lidé často vychvalují abrazivní čisticí prostředky, které vyčistí zašpiněné plochy. To ovšem platí jen na první pohled. Působením ostrých zrn povrch už nastálo zhrubne a nová špína se na něm usadí snáze, viditelněji a důkladněji. Další čištění pískem zanechá lakovou vrstvu ještě hrubší a ztenčenou.
O prava p oškozených p ovrchov ých úprav starších v ýrobků ze dře va
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202854
13
Lepení dřeva
13.1 Struktura lepeného spoje Struktura lepeného spoje je naznačena na obrázku 48. Každý konstrukčně pevný a dostatečně odolný lepený spoj dvou základních materiálů a lepidla lze z hlediska vnitřní struktury považovat za komplex tří hlavních vrstev a dvou mikrovrstev.
1 2 3 4 5 6 7
1 a 7 – lepený podklad (adherend =základní lepený materiál) 2 a 6 – přilnavostní zóna lepidla 3 a 5 – přechodová kohezní zóna 4 – nános lepidla – soudržnostní kohezní zóna
| | Obr. 48 Struktura lepeného spoje
13.2 Faktory ovlivňující kvalitu lepeného spoje Abychom dosáhli kvalitního lepeného spoje, jsou důležité tyto položky: XX správná volba lepidla s ohledem na vlastnosti lepených materiálů; XX polarita povrchu a polarita lepeného spoje – polární lepidlo se používá pro lepení polárních povrchů, přičemž dřevo se řadí k polárním povrchům. Nepolární lepidla jsou určena k lepení nepolárních povrchů, například skla; XX mechanické vlastnosti – u lepených spojů je nutno v prvním kroku odstranit vystupující nerovnosti lepených povrchů, a to nejčastěji broušením dřevěného povrchu. Po odstranění nerovnosti se rovný povrch bez nerovností zdrsní broušením brusným papírem nebo škrabáním škrabákem; XX hodnota viskozity nebo výtokové doby lepidla – musí mít při nanášení vyšší viskozitu, aby nepenetrovala do povrchu před vytvořením tenké vrstvičky lepidla na lepeném povrchu (adherendu); XX lepidlo se musí vyznačovat také tixotropním chováním, aby zůstalo také na lepeném povrchu; XX povrchové napětí lepidla musí být vždy menší než povrchové napětí lepených povrchů. Tato podmínka hraje velmi důležitou roli při dosažení co nejmenšího úhlu smáčení lepidla při lepení zvolených povrchů; 100
Povrchové úprav y dřeva Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202854