vem, uznáním, omluvou nebo třeba hlasitým řehotem. Je to právě smích, který tohoto ducha smíchu probouzí. Ten přichází i tehdy, když se člověk do smíchu nutí ze společenských důvodů. Pan Myslík: Nechápu, jak souvisejí smích a omluva? Autor: Nevím jak vy, ale já když se někomu omluvím, cítím úlevu. Jeho to obvykle také potěší. Omluva je dobrý lék proti překážce smíchu, kterou je okázalá nafoukanost. Pan Myslík: To se mám popadat smíchy za břicho i na pohřbu? Autor: To jistě ne. Zde velí duch smíchu uplatnit takt. Asi byste použil nejvýš lehký úsměv plný pochopení. Paní Opatrná: Není nepřirozené se nutit smát? Autor: Možná to není přirozené, ale děje se to běžně a prospívá to. Víte, kdy a proč se lidé nejčastěji smějí? Je to v běžné, každodenní komunikaci. Potkají se dvě známé. Ta první se usměje. Dává tak najevo mírumilovné úmysly. Zároveň tím sděluje, že tuto známou považuje za sympatickou a mírumilovnou osobu. Ta druhá se také „uměle“ usměje. Začnou si povídat. Po chvíli se už chichotají naprosto spontánně. Tým německých psychologů pouštěl publiku grotesky a každému divákovi dal do úst tužku. Půlka ji měla držet v sešpulených rtech a půlka vodorovně mezi zuby. Ti první se na groteskách nebavili, protože takové držení tužky znemožňuje i úsměv. Druhým připadaly grotesky o moc zábavnější, protože měli rty ve stálé pohotovosti k úsměvu. Paní Opatrná: A co když se mi něco nepovede, to se mám také smát? Autor: Proč ne? Umět se zasmát svým chybám a omylům nebo na toto téma zažertovat je v naprostém pořádku. Když jsem si zakládal bankovní účet ovládaný přes internet, cosi jsem popletl a musel jsem do banky. Tam mi pomohli problém vyřešit. Nakonec jsem jim s úsměvem poděkoval za lekci v počítačové gramotnosti. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202747
Při terapeutické skupině jsme hovořili o tom, jak se vyrovnávat s neúspěchem. Jeden střízlivý přítel se přítomných zeptal: „Víte, jak se člověk nejlépe naučí trpělivosti?“ Pak si sám odpověděl: „Tím, že je trpělivý!“ A k trpělivosti můžeme přidat i úsměv. Paní Opatrná: Já bych si „ducha smíchu“ představovala jako nějaké smějící se strašidlo, br. Autor: Tak si tento výraz nahraďte slovem „pobavenost“. Nevím, jak vás, ale mě často napadají hlouposti. Mohl bych se na sebe hněvat, ale lépe je hloupé myšlenky pobaveně pozorovat a nechat je odejít. Stejně lze přistupovat k nerozumnému chování druhých lidí. V klidu a třeba i lehce pobaveně se s nimi člověk lépe domluví, než kdyby řval jako tur. Pobavenost je zdravější, a to nejen pro hlasivky.
Jak to děláte, že jste pořád šťastný? Tuto otázku mi někdo poslal poté, co zhlédl videa na www. youtube.com/drnespor. Odpověděl jsem toto: „Je to jednoduché. Pravidelně cvičit, přiměřeně spát, občas se zasmát, trochu relaxace nebo meditace a duševní pružnost. A také nechtít být pořád šťastný, protože to nejde.“
Jak probudit centrum veselosti Nejdříve některé informace: Pro veselost je důležitý kruhový sval oční. Týlní lalok mozku souvisí se zpracováním zrakových vjemů a vytvářením představ. Emoce včetně veselosti souvisejí s limbickým systémem. Ten se nachází v hloubi mozku za čelním lalokem. Pozitivní emoce posilují tělesné i duševní zdraví. Existuje totiž úzké sepětí mezi limbickým systémem, autonomními nervy a žlázami s vnitřní sekrecí. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202747
Technika Stáhněte kruhový sval, který obkružuje oči jako obroučky brýlí. Koutky úst povytáhněte směrem k uším. Povolte čelist, takže zuby se nedotýkají. Přeneste pozornost do zadní části mozku. Představte si tam světlo. To se vesele šíří do střední části mozku a odtud do celého těla. Paní Opatrná: Do práce chodím na svůj vkus moc brzo. Ráno jsem často ráda, že najdu klíče. Myslet na zadní stranu mozku je moc složité. Autor: Úsměv by vás uklidnil a ty klíče byste našla rychleji. Ale dobře, něco ze života. Tuto příhodu jsem si nevymyslel, ale viděl jsem ji na vlastní oči.
Černá obluda Vycházíte ráno z domu. Zpod kontejneru na vás vyrazí chlupatá nestvůra a začne zuřivě štěkat. V této situaci se většina lidí lekne. Je ale důležité, co bude následovat pak. Začnete uvažovat o vzteklině, zda byl kříženec očkován a co by se stalo, kdyby vám natrhl nohavici. To jistě na náladě nepřidá. Budete se pohoršovat, že majitel zrůdy neplní své povinnosti. Příšeru měl držet na vodítku a opatřit ji náhubkem! Zasmějete se. To vás uklidní. V dobré náladě pokračujete za svými záležitostmi. Můžete si vybrat. Jako lékař vás mohu ubezpečit, že třetí z uvedených možností je daleko nejzdravější.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202747