„Nic. Tedy kromě toho, že nejspíš užíval heroin.“ „A příčina smrti?“ „Jak jsme všichni předpokládali. Rozsáhlé tepelné poranění. Uhořel.“ „Říkala jste něco o zhmoždění, krvácení a fraktuře lebky… Co to znamená?“ „Znamená to, že ho někdo udeřil tupým předmětem do hlavy. Ne tolik, aby ho to zabilo, ale rozhodně dost na to, aby ho to omráčilo nebo po tom upadl do bezvědomí.“ Li se nesnažil skrývat překvapení. „Je tu nějaká možnost, že šlo o nehodu? Mohl si to způsobit sám?“ Margaret přezíravě odpověděla: „No, to bych neřekla. S takovým zraněním určitě nebyl ve stavu, ve kterém by si mohl vyjít a rozdělat na sobě táborák. A jestli tomu dobře rozumím, našli jste ho ztuhlého v pozici lotosového květu. Takže nemohl upadnout a zranit se na hlavě potom, co začal hořet. Řekla bych, že nejdřív dostal ránu do hlavy a potom sedativa.“ Na okamžik se odmlčela. „Říká vám něco pojem Special K?“ Li svraštil čelo a zakroutil hlavou. Usmála se. „Alespoň tak tomu říkají na ulici. Droga zvaná ketamin. Ve Spojených státech se dřív používala jako anestetikum. Mělo to dost škaredé vedlejší halucinogenní účinky. Můj odhad je asi takový: až budou hotové krevní testy, zjistíme, že do něj někdo vpravil buď ketamin, nebo velmi vysokou dávku heroinu. Díky tomu by totiž byl povolnější a dalo by se s ním lépe manipulovat.“ „Chcete říct, že nespáchal sebevraždu?“ vypravil ze sebe ohromený Li. „Sebevraždu? Dobrý bože, to určitě ne. Ten muž byl zavražděn.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202599
Třetí kapitola
i Úterý odpoledne
Stáli venku a přivírali oči před pronikavým slunečním světlem, úplně odlišným od toho, které sálalo z oslnivých lamp osvětlujících podzemní prostory pitevny. Margaret si nasadila sluneční brýle. Lily se ještě nevrátila z toalet. Li a Margaret nervózně postávali a nevěděli, jak by měli svou nedávnou spolupráci ukončit. Bylo to zvláštní, ale ani jeden z nich se nehrnul do loučení. Po tak traumatické zkušenosti, jako byla pitva jiného člověka, mezi nimi vzniklo jakési pouto. Oba najednou spojovalo bolestivé vědomí vlastní smrtelnosti. Margaret se rozhlédla po ulici. „Nechal jste auto u administrativní budovy?“ „Ne, odjel s ním velitel. Pojedu zpátky autobusem.“ „Autobusem?“ Margaret byla v šoku. „Policie by si snad mohla dovolit zaplatit taxi, ne?“ Pokrčil rameny. „Mně autobus nevadí.“ „V tomhle vedru? Viděla jsem, jak tady vypadají autobusy. Nacpané až k prasknutí. Jak je to daleko?“ „Na druhé straně Pekingu.“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202599
V tu chvíli se objevila Lily. Byla viditelně bledá. Její vědomí vlastní smrtelnosti se jasně projevilo tím, že ji donutilo vyprázdnit žaludek. „Lily,“ ozvala se Margaret stroze, „musím se vrátit se zástupcem velitele Li Jenem na velitelství Oddělení jedna.“ Nejasně mávla rukou. „Administrativní záležitosti.“ Na chvíli se odmlčela. „Takže tě dnes už nebudu potřebovat.“ „To nebýt možné, doktorka Camplova.“ Lily se nadmula rozhořčením. „Jak se pak vrátit na univerzitu? Já sehnat auto a odvézt tě.“ „Říkala jsem si, že bys mohla.“ Margaret se na ni sladce usmála. Lily vyrazila směrem k administrativní budově pro auto. Margaret se otočila k Limu. „Nechcete svézt?“ Li se na ni zašklebil, protože moc dobře věděl, jak se jí zrovna podařilo Lily využít. „To opravdu nebude potřeba.“ „Ale já na tom trvám. Dnes už nemám žádné hodiny a byla bych velice ráda, kdybych se mohla podívat na operační velitelství opravdové pekingské kriminálky. Jsem si jistá, že velitel oddělení Čchen by proti tomu nic nenamítal.“ * * * Cesta přes město byla dlouhá a Margaret tak měla dost času na to, aby litovala své nerozvážnosti. Lily obsadila místo vedle řidičky a Li s Margaret seděli na zadních sedadlech. Celou dobu mezi nimi panovalo trapné ticho. Seděli tak daleko od sebe, že by se na prostřední sedadlo bez problémů vešel další člověk. Ranní nával adrenalinu už vyprchal a Margaretino tělo i mozek lačnily po spánku. Musela často mrkat, aby přemohla únavu, která se o ni pokoušela. Říkala si, že měla raději jet hned do hotelu a zbytek dne prospat. V Americe tou dobou začínala noc. Ale nakonec se utvrdila v tom, že kdyby to udělala, nikdy by si na pekingský čas nezvykla. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS202599