lze dočíst, že koncem sedmdesátých let uzavřely obě země dohodu v oblasti rozvědky a bezpečnostních opatřeních. Vybraní Libyjci absolvovali kurzy v Andropovově Institutu KGB a docházelo k výměně zpravodajských informací. Libyjci dostávali zprávy o aktivitách USA ve východním Středomoří, Rusové zase materiály týkající se Egypta, Izraele a severní Afriky. Podle internetového zdroje tato spolupráce netrvala dlouho a ze strany Moskvy byla ukončena počátkem osmdesátých let, „když se objevily informace, že Libye podporuje mezinárodní terorismus“.67 Vzhledem k existujícímu monopolu zahraničního obchodu bylo nemožné, aby nějaký československý občan či subjekt dodával do Libye jakýkoli vojensky zneužitelný materiál.
Tersián – vloupání na libyjské ambasádě v Praze Zájem o Kaddáfího projevovaly americké zvláštní služby v této době nejenom na území Libye. Zajímavá situace nastala v době první Kaddáfího návštěvy v Praze v roce 1978. Právě tehdy se do budovy libyjského velvyslanectví vloupal jakýsi Alexandr Tersián. Spolu se svými dvěma společníky otevřel autogenem trezor velvyslance a sebral z něj určité dokumenty a údajně i osmdesát tisíc dolarů. Při akci je vyrušil domovník ambasády – československý občan Václav Šmídek. Pachatelé ho postřelili a následně zbili železnou tyčí tak silně, že Šmídek po pár hodinách zemřel. Pachatelé i s ukořistěnými materiály uprchli. Tento zločin a jeho načasování mohly návštěvu i vztahy Prahy s Kaddáfím na delší dobu poznamenat. Předmětem dvoustranných jednání byly mimo jiné velké zbrojní obchody. Útok proti libyjské ambasádě a vloupání do trezoru mohly Libyjcům přinejmenším naznačit, že československá bezpečnost nemá situaci pevně v rukou. Kupodivu se ale tato provokace na vyznění Kaddáfího návštěvy nijak negativně neodrazila.68 Případ následně šetřila bývalá Státní bezpečnost (StB) a v roce 1983 byli http://cccp-revivel.blogspot.com/2011/10/blog-post_24.html. BAROCH, P.: Kaddáfí byl v Praze, na ambasádu se vloupal muž z StB, Aktuálně. cz 23. 2. 2011
67 68
97
Naši lidé_tisk-c .indd 97
23 . 10 . 2014 22:51:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201930
všichni tři pachatelé odsouzeni k mnohaletým trestům vězení. Před československou veřejností byl případ ve své době utajen. Na plném objasnění případu ale nemá z určitého důvodu zájem ani polistopadová moc. Složku s případem nechal v roce 1990 uložit do takzvaného fondu Z (Státní bezpečnosti) ministr Richard Sacher.69 V něm jsou uloženy citlivé materiály bývalé Státní bezpečnosti, mimo jiné osobní svazky prominentních osobností polistopadového režimu, jejichž zveřejnění by podle tehdejšího Sacherova zdůvodnění mohlo destabilizovat polistopadový vývoj.70 K dosud přísně utajovanému spisu o vloupání na libyjské ambasádě se ale někteří důvěryhodní novináři zřejmě dostali a leccos proniklo do médií. Z publikovaných údajů můžeme sestavit pozoruhodnou mozaiku. Vloupání s cílem zmocnit se libyjských dokumentů bylo provedeno na příkaz americké CIA,71 která ke spolupráci získala pracovníka kontrarozvědky (2. správy StB) Alexandra Tersiána. Ten zřejmě svým kumpánům, rovněž spolupracovníkům StB Sergeji Tersiánovi (bratr Alexandra) a Jiřímu Němejcovi namluvil, že si jdou do velvyslancova trezoru pro hromadu dolarů. Paradoxní je, že první dny po spáchání „loupežného přepadení s následkem smrti“ vyšetřování za StB vedl právě Jiří Němejc.72 Mezitím ale, pár dní po spáchání činu, uprchl Alexandr Tersián s pomocí CIA do zahraničí. 73 V roce 1990 získal občanství v USA a pas číslo 043086503.74 V nepřítomnosti byl v roce 1983 Alexandr Tersián odsouzen na patnáct let za vraždu a vyzvědačství. Jeho spolupachatelé byli souzeni jen za vraždu. Mnohaleté tresty vězení si z větší části odseděli. Kupodivu až v roce 1995 vydala Česká republika na Alexandra Tersiána mezinárodní zatykač. Tersián ale mezitím ze Spojených států odjel neznámo kam. Na dotazy České televize ohledně okolností týkajících se 69 70 71 72 73 74
Česká televize, Historie.cz, vyjádření ředitele ÚSTR Pavla Žáčka, 24. 1. 2008. http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0449_02.htm. PETRÁČEK, Z.: Život a doba agenta Tersiána. In: Cs. – magazín květen 2005. Utajená vražda. ČT 1, Nadoraz 14. 9. 1998. Cs. – magazín. CT 1.
98
Naši lidé_tisk-c .indd 98
23 . 10 . 2014 22:51:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201930
Tersiánova pobytu v USA a okolností, za kterých získal americké občanství, americká ambasáda v Praze nikdy neodpověděla.75 Alexandr Tersián se do Česka nikdy nevrátil. Zemřel kdesi v cizině v roce 2005. Publicista Zbyněk Petráček, patrně dobře zasvěcený do podobných zpravodajských hrátek, ve svébytném nekrologu u příležitosti úmrtí Alexandra Tersiána napsal: „Tersián byl padouch, ale na lepší straně barikády…“76
75 76
Tamtéž. PETRÁČEK, Z.: Život a doba agenta Tersiána.
99
Naši lidé_tisk-c .indd 99
23 . 10 . 2014 22:51:09 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS201930